Jaký typ podvodů je v současnosti nejčastější?
Vedle celé řady případů, které řeší policie a ve kterých se podvodníci nejčastěji vydávali za pracovníky banky, to jsou na první pohled velmi lákavé nabídky investic nebo žádosti, na základě kterých se v uplynulých letech podvodníci snažily z lidí vymámit údaje týkající se platebních karet za účelem zaslání domnělého přeplatku třeba z daní. Teď si však všímáme i oživení staronové aktivity, v rámci které se však obvykle nejedná o přímý podvod, ale spíše o podnikání na hraně zákona. Aktéři využívají neznalosti složitých právních předpisů, takže se zde přinejmenším můžeme bavit o nemorálnosti v podnikání. Velice aktuální jsou v tomto ohledu třeba nabídky na odkup životního pojištění.

Na základě čeho je odkup nabízen?
Ti, co s nabídkou přicházejí, využívají domněnky, že dříve sjednané smlouvy životního pojištění jsou plošně neplatné. Ohání se při tom rozhodnutími prvoinstančních soudů, které některé smlouvy skutečně prohlásily za neplatné, ale řada jiných rozsudků platnost smluv naopak potvrdila. Důvody pro rozhodnutí o neplatnosti konkrétních smluv byly různé a jedná se o právní problém, ke kterému ani soudy nepřistupují jednotně.

Ilustrační foto.
Čtenářská poradna: Po svátcích šmejdi ožívají

Tento postup asi není nový…
Určitě ne, v podstatě se zde pohybují stále stejné postavy. Mezi nimi se setkáváme třeba s lidmi, kteří již před pěti lety vystupovali pod hlavičkou společnosti SOS Consulting. Ta lidem slibovala pomoc při soudních sporech o výši odkupného. A i když spory za klienty v několika případech vyhrála, mnozí se peněz nakonec vůbec nedočkali, ať už kvůli vysoké provizi nebo proto, že si firma plnění od pojišťovny ponechala a poškození se tak museli soudit podruhé, nyní s těmi, kteří údajně stáli na jejich straně.

Lze tedy říct, že se používají stále stejné metody?
Přesně tak. Popsané praktiky jsou stále stejné a připomínají činnost šmejdů, kteří navštěvují domácnosti s nabídkou „levné“ elektřiny nebo plynu. Nejprve vyděsí lidi lží nebo přinejmenším značně zkreslenou informací, a pak tvrdí, že konkrétní finanční produkt je neplatný a že problém hned vyřeší tím, že s nabídkou rychlých peněz smlouvu odkoupí.

Hrozí něco lidem, kteří podlehnou? 
Jeden z problémů tkví v tom, že při prodeji dané smlouvy ani netuší, co s ní firma potom udělá. Zřejmě začne soudní spor s pojišťovnou, protože i ona ví, že prohlásit smlouvu za neplatnou může jedině soud. A také ví, že každá smlouva je jiná a že podle platných předpisů se musí o každou soudit zvlášť. A byť to vypadá, že odpadá problém s časem a soudními výlohami a že navíc prodávající dostane peníze na ruku, tak se po čase může stát, že z pojišťovny dostane pokyn ke vrácení vyplacených peněz a k tomu ještě výzvu finančního úřadu k doplacení uplatněných daňových úlev.

Ilustrační snímek
Pozor. Nový kyberzločin využívá hlasový automat

Můžete říct, jak je to možné? 
Soud sice může uznat neplatnost smlouvy, ale to také znamená, že vše, co bylo na jejím základě zaplaceno, je nutné vrátit. A to nejen ze strany pojišťovny, ale i pojištěné osoby. To platí jak ve vztahu klient-pojišťovna, tak i klient-stát, nebo případně klient-zaměstnavatel, pokud na pojištění přispíval. A ve vztahu ke státu na tom nic nemění ani odkoupení pojistné smlouvy, neboť povinnou osobou vůči státu je stále ten, kdo si bez právního důvodu odepsal pojištění z daní. Jde tedy o riskantní loterii, která vám může přinést nemalou finanční ztrátu.

Autor: Petra Slámová