Višně jsou příbuznými třešní, které milují snad všichni – od nejmenších dětí až po jejich prarodiče. Kulturní druhy tohoto sladkého ovoce se u nás pěstují již od 12. století.

Původempravděpodobně pocházejí z jihovýchodní Evropy, odkud je přivezli Římané. Oněco kyselejší višně se k námdostaly později, zmínka o nich je ze 14. století.

Oba druhy ovoce našly rychle svoje místo na stolech labužníků. Ve zdejších podmínkách se jim navíc dobře dařilo, takže dnes nestačíme ani vybírat z nespočtu odrůd třešní i višní. Ty přitom kvetou později než třešně, mívají proto jistější úrodu. Oproti třešním mají i menší nároky na kvalitu půdy.

Pro zdraví i krásu

Konzumací třešní a višní prospíváme i svému zdraví . Jsou totiž bohaté na jód, beta-karoten, vitaminy skupiny B, draslík, fosfor, vápník, železo.A co je především v létě důležité – přispívají ke zdravému vývoji pokožky. I proto jsou tolik oblíbené v kosmetickém průmyslu. Višně však ocení i ti, kdo trpí zácpou. Při jejich konzumaci bychom si však měli dávat dobrý pozor na vodu! Toto ovoce rychle kvasí, a neopatrné napití proto může přivodit nepříjemné zažívací problémy.

Pochoutka pro dospělé

Narozdíl od slaďoučkých třešní je chuť višní specifická. Přestože i mezi nimi najdeme sladké plody (takzvané sladkovišně, jež jsou kříženci s třešněmi), je pro višně typická právě kyselá chuť.

Višním fandí především milovníci likérů. Jsou to právě marasky – červenočerné višně s hořkou příchutí rostoucí v Dalmácii – tvořící základ proslulého maraschina.Otom, že se nejedná o ledajaký nápoj, svědčí i to, že k jeho milovníkůmpatřil i Napoleon a jeho generálové. Tento proslulý likér proto nesměl chybět při žádném přípitku na oslavu vítězství. Višeň maraska je základní surovinou i pro výrobu dalšího ceněného nápoje – populární cherry brandy.

Co s višněmi na talíři

Je nejlepší jíst čerstvé, právě utržené ovoce, které jen omyjeme. Jenže doba třešní a višní je příliš krátká. Možností, jak si vychutnat toto ovoce i v průběhu roku, je hodně.

Můžemez nich připravit mošty, džemy, kompoty i likéry či destiláty. Pečeme s nimi bublaniny, ovocné koláče, vyrábíme šťávy a sirupy. Velmi oblíbené je rovněž domácí višňové víno.

Při sklizni musíme pamatovat na skutečnost, že plody bez stopky mají jen poloviční trvanlivost. Po přebrání ovoce proto rychle zpracujeme nebo sníme. Pokud je uchováváme v chladničce, nesmíme je dávat blízko aromatických potravin, protože snadno přebírají cizí pachy.

VIŠNĚ STERILOVANÉ VE VLASTNÍ ŠŤÁVĚ (bez cukru)

Opláchnuté višně zbavíme stopek, pevně setřeseme do sklenic a lehce pokropíme vodou. Dobře upevníme víčka a sklenice sterilujeme 30 minut při 85 °C. Použijeme je třeba do knedlíků, na koláče z kynutého těsta bez cukru, do pohárů, na pudinky nebo do bowle bez cukru.

VIŠNĚ V RUMU

Višně odstopkujeme, důkladně omyjeme a skládáme je natěsno do malých sklenek se šroubovacím uzávěrem. Lehce prosypeme cukrem (na sklenku cca 1 lžíce cukru) a zalijeme rumem. Pevně uzavřeme a uložíme v chladnu.

VIŠNĚ V ČOKOLÁDĚ

1,5 kg višní, 600 g cukru krupice, 100 g kakaa, 1 dcl rumu, 1 vanilkový cukr Omyté višně vypeckujeme. Přidáme ostatní suroviny, promícháme a necháme 10–20 hodin v chladu odležet. Občas zamícháme. Poté plníme do menších sklenic a sterilujeme 25 minut při 80 °C.

TVAROHOVÝ ZÁVIN S VIŠNĚMI

1 listové těsto (500 g), 500 g jemného tvarohu, 75 g práškového cukru, 1 vanilkový cukr, 3 vejce, 25 g rostlinného tuku, 1 vajíčko na potření, 1 višňový kompot Cukr, tuk a vanilkový cukr utřeme, do směsi postupně zašleháme 3 vejce a tvaroh. Višně scedíme a vypeckujeme. Těsto rozdělíme na poloviny. Oba díly vyválíme na tenko. Na těsto rozetřeme tvarohovou náplň a poklademe višněmi. Záviny opatrně stočíme a přemístíme na plech. Potřeme rozšlehaným vejcem a pečeme při 180 °C.

VIŠŇOVÝ DORT

4 vejce, 1 lžíce kakaa, 120 g cukru, 120 g polohr. mouky, 1/2 balíčku prášku do pečiva, 3 lžíce oleje, 200 g hodně zralých višní, griotka, 20 g Solamylu, 1 balíček vanilkového cukru, 1/2 l šlehačky, strouhaná čokoláda Vejce a cukr ušleháme ve šlehači do pěny. Opatrně přidáme kakao, mouku s práškem do pečiva a olej a lehce promícháme. Upečeme při 180 °C ve vymazané a vysypané rozvírací dortové formě. Vychladlý korpus opatrně 2x rozkrojíme a potřeme prochladlým višnovým krémem a částí ušlehané šlehačky. Zbylou šlehačkou natřeme naplněný dort na povrchu i po stranách, posypeme strouhanou čokoládou a ozdobíme zbylými višněmi. Višnový krém: Višně opatrně scedíme, šťávu nevyléváme. Vypeckujeme je, pokapeme griotkou a necháme asi hodinu uležet. Do šťávy z kompotu vsypeme vanilkový cukr a Solamyl. Povaříme na rosol a přidáme do něj vypeckované višně (12 jich odebereme na ozdobu) a promícháme.