Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Se svými loutkami si povídám

Kdo by neznal jeho rošťácké medvědy či moudrého dědu Lebedu s jeho vnuky Jájou a Pájou. Animované večerníčky si už získaly generace dětí a jejich tvůrce, animátora a režiséra Břetislava Pojara, po právu přivedly až k ceně za celoživotní dílo, udělenou na karlovarském festivalu. Dostal ji ale nejen za ně.

7.7.2007
SDÍLEJ:

TRIUMF. Nejvyšší ocenění za celoživotní dílo převzal Břetislav Pojar v Karlových Varech z rukou hollywoodské vězdy Renée Zellwegerové.Foto: DENÍK/Ivan Babej

Někteří animátoři vnímají loutku jako živou. Jak je to u vás?

Když s loutkami pracujete, vtiskujete se do toho dřeva. Je to vidět. Já podle pohybu loutek poznám, kdo je animoval. Onytotiž mají charakteristické pohyby svého animátora. Jeho postoje, gesta…

Jak vypadá práce režiséra animovaného filmu?

Podstata režie spočívá v tom, co předchází samotnému natáčení. Musíte vyrobit ten takzvaný „storyboard“ do všech detailů, musí se vněm pamatovat na to, co se tammá vyjádřit, jaký k tomu bude zvuk… Když se začíná točit, máte už po ruce detailní scénář se všemi detaily. Dnes už je možné jakýkoliv vyrobený úsek si hned pustit. Dříve to bylo tak, že jste hotový úsek filmu viděli až po čtrnácti dnech a už jste se kněmunemohli vracet a něco opravovat. Film ještě nebyl vyvolaný a už se pracovalo na dalších scénách.

Spolupracoval jste s Jiřím Trnkou. Bylo těžké se vymanit z vlivu osobnosti, která udávala animovanému filmu směr?

Já mu dělal animátora osmnáct let, mezitím jsem začal sám režírovat. Je pravda, že můj první film byl ještě dost pod Trnkovýmvlivem, ale už u druhého filmu jsem si uvědomil, žemusímdělat něco jiného, námětem i pojetím. Abych se neopakoval. V dekorech jsem byl ovlivněn spíše Lhotákem, také to bylo oproti Trnkovi hodně rozhýbané, on měl rád spíše statické obrazy.

Netrpí animovaný film tím, že tíhne spíše k pohádkovým motivům a bývá neprávem řazen do kategorie tvorby pro děti?

Ta tradice nebyla ani tak pohádková. Spíše ji ovlivňovalo to, že Trnka dělal původně divadelního scénografa. Pro něj bylo tou nejvyšší laťkou dokázat s loutkami to, co se dá inscenovat s herci ve velkém divadle. Já byl odjinud, vícemě zajímal reálný svět kolem. To byl také důvod, proč jsem přestal být ve vleku Jiřího Trnky a snažil jsem se jít jinudy.

Jak se Trnkovo lpění na divadle projevovalo?

Trnka přinesl do loutkového filmu daleko větší ambice, než jaké tam panovaly před tím. Zároveň byl rád, že si loutky může vyrobit takové, jaké je chce mít, a nemusí být závislý na tom, jak herec vypadá. Trnka loutky miloval od dětství. Onbyl tak nadaný, že mohl dělat cokoliv, ale loutky byly jeho osud. Snažil se jimi vyjádřit všechno. Když animovanýfilm začínal, nikdo jsme nevěděli, jak ho dělat. Proto jsme uvítali Trnkovy zkušenosti se svícením, s inscenací scény…

Jednou jste řekl, že je velmi obtížné animovat loutku koně. V čem je problém?

Loutka tíhne k zemi, jako předmět, kterýmásvoji váhu. Kdyžmábýt jen na jedné noze, už začíná problém, ale pořád to ještě jde.Kůňmáčtyři nohy, někdy se dotýká země jen jednou. Naštěstí existují strojky, které pohyb toho koně dokáží napodobit.

Animovaný film používá kresby nebo speciálně vyrobené loutky. Není chyba řadit výsledné dílo do kategorie filmu, nejedná se stejnou měrou o výtvarné umění?

To se nedá říct. Když výtvarník navrhne loutku do animovaného filmu, je to pořád ještě jen taková panenka do výkladu. Teprve na scéně dostane charakter a je z ní živá osoba. Výtvarníkmávelkou roli, ale ne klíčovou. Pokračování na další straně

Povídáte si s loutkami?

Určitě. Hlavně když mi něco nejde, tak jim nadávám.

Neštvalo vás, že jste pro současné publikum známý téměř výhradně jako autor „Medvědů“, tedy seriálu Potkali se u Kolína?

Člověk musí být rád, že je tvůrcem alespoň jednoho díla, které je všeobecně známé. Těší mně také, že to je film, který je dobře přijat jak odborníky tak publikem, to je strašně těžké. Ti Medvědi jsou ale slavní jen u nás. V cizině mají hendikep té řeči. Specificky český humor jejich dialogů je těžké překládat. Pro tento seriál jste použil reliéfní loutky.

Jak se s nimi pracuje?

Ty loutky existují jen z jedné poloviny, jako kdyby se normální loutka rozřízla napůl. Působit ale musí, jako kdyby byly celé.Máto tu výhodu, že se to dělá na skle, pod svislou kamerou, takže odpadá největší problém klasických loutek - podlaha, ke které musejí být upevněny. Zvlášť pro ty metamorfózy je to velká výhoda. Je to ale i hodně práce, pořád jim musíte vyměňovat jedno tělo za jiné, podle těch jejich proměn.

Jak vám profese ovlivnila život?

Dodává vám třeba víc trpělivosti, kterou musí animátor mít? S tím ale animovaný film nemáco dělat, je to vmé povaze, že jsem klidnější. Ale jistě na můj život to zatížení profesí vliv má. Například když vidím někoho, kdo se mi líbí jako typ, už si jeho pohyby rozkládám na okénka.

Musí být tvůrce animovaných filmů, které jsou určené dětem, tak trochu hračička? Musíte si zachovat nějaké propojení s dětskou duší?

Myslíte, jestli jsem infantilní? Ne, nejsem. To patří k naší profesi, že se musíte umět vcítit i do dítěte.

 

Život a tvorba

Narodil se 7. října 1923 v Sušici. S filmem začínal v padesátých letech jako animátor u Jiřího Trnky. Od té doby režíroval desítky loutkových filmů od Jáji a Páji až po Fimfárum 2. Jeho nejslavnějším dílem jsou však medvědi ze seriálu Potkali se u Kolína, známém hlavně jako Pojďte, pane, budeme si hrát. K mnoha filmům vytvořil také scénář, působil i jako výtvarník (v poslední době například u filmu pro děti Motýlí čas). O jeho práci byl zájem i v zahraničí – točil například pro japonskou produkci. Od roku 1990 je profesorem na Katedře animované tvorby pražské Filmové akademie múzických umění. Za své dílo získal řadu ocenění.

 

7.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
6

Látku by žáci neměli dohánět doma

Na fotografii jsou žáci ze ZŠ Plynárenská, Teplice, 1. třída paní učitelky Lenky Kristové, asistentky Andrea Medzanská a Jana Adamová.

Lidé přispívají na teplické prvňáčky. Vybrali už statisíce

Geniální tvůrce Hledá se Nemo čelí obvinění. Rád se objímal s děvčaty

Po více než 20 letech se kolegyním jednoho z nejlepších animátorů od dob Walta Disneyho Johna Lassetera podařilo obvinit ze sexuálního obtěžování. Jeho femistické kolegyně o něm totiž uvedly, že se rád objímal s ženami. Ve firmě Pixar mu prý přezdívali "Objímač“ (Hugger). Geniální animátor a režisér se podílel na filmech jako Hledá se Nemo, Toy Story nebo Příběh brouka.

Předsedkyně České středoškolské unie Lenka Štěpánová: Vyúka se musí změnit

Česká středoškolská unie v posledních letech vedla aktivní dialog s ministerstvem školství. Protestovala proti zavedení státní maturity z matematiky a frontálnímu vedení výuky. Její předsedkyní je Lenka Štěpánová, která příští rok maturuje na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze.

Klíšťata stále řádí. Ohrožují lidi i ve vyšších nadmořských výškách

Celkem čtyřicet čtyři případů nakažení klíšťovou encefalitidou do konce měsíce října letošního roku hlásí Krajská hygienická stanice Kraje Vysočina.

AKTUALIZOVÁNO

Šéfem Sněmovny byl zvolen Vondráček. V tajné volbě získal 135 hlasů

/PŘÍMÝ PŘENOS/ Předsedou Sněmovny zvolili poslanci jejího bývalého místopředsedu Radka Vondráčka (ANO). V tajné volbě získal 135 hlasů. Hlasovací lístky si vyzvedlo 197 poslanců. Proti Vondráčkovi se sešlo 14 hlasů, další dva byly neplatné. Dalších 46 poslanců svůj hlas neodevzdalo. Sněmovna také rozhodla, že bude mít pět místopředsedů. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT