Hodně jiných druhů muchovníku najdeme také v Evropě a na severu Asie, tam ale mají význam spíše okrasný.

Amelanchier je krásný keř, dorůstající asi do dvoumetrové výšky. Může se také pěstovat jako stromek. Jeho největší předností je vysoká odolnost vůči zimě a rané dozrávání plodů – viz Otužilý krasavec.

 

otužilý krasavec

  • Muchovník se může pěstovat ve vyšších polohách i na krajním severu, kde plodí a dozrává každoročně, i když zde ovocné stromy nerostou a neplodí. V zimě snese i -40 °C.
  • Vysazené rostliny začnou plodit již třetí rok po výsadbě a plodí každoročně 40 až 50 let.
  • Jde o samosprašný keř, takže na zahradě stačí jen jedna rostlina, aby měla dobrou úrodu.
  • Z jednoho keře se průměrně sklízí osm až dvanáct kilogramů oválných tmavofi alových bobulí s vysokým ojíněním.
  •  

„Bobule lze snadno zaměnit s velkoplodými borůvkami. Jsou šťavnaté, příjemně sladké a šťáva má nádherně karmínovou barvu. Muchovník patří k raným medonosným rostlinám,“ upozorňuje Pavel Beran, odborník ze Subtropického zahradnictví Kruh u Jilemnice.

Rozkvétá v dubnu a květy snesou jarní mrazíky až do minus 5 až 7 °C. Plody dozrávají od poloviny června do poloviny července. „Muchovník roste dobře a zdravě v každé půdě a téměř nezná choroby a škůdce,“ pokračuje ve chvále pan Beran.

Co keř potřebuje

Za dobrou péči a přípravu půdy se odvděčí vyšší úrodou a kvalitnějšími plody.

„Muchovník můžeme vysazovat kdykoliv, neboť solidní firmy ho prodávají v květináčích, takže by měly dobře zakořenit,“ podotýká zahradník.

Při jarní výsadbě je dobré výhony seříznout na třetinu délky, aby se keř lépe rozvětvil. Mohou se seříznout i v druhém roce, aby keř měl 10 až 15 výhonů. Po třetím roce, kdy muchovník začíná rodit, udržujeme výšku rostlin řezem na úrovni 2 až 2,5 m, aby se plodnost rozložila po celé délce výhonu a úroda šla pohodlně sklízet.

Využití plodů

Bobule muchovníku dozrávají od poloviny června. Za slunečného počasí se sklízejí nadvakrát, když je chladněji, tak postupně.

Plody obsahují 8 až 12 procent cukru, organické kyseliny, třísloviny, až procento pektinů, karotin, vitaminy C, B2 a také až 1000 mg anthokyanů, které pomáhají v prevenci řady chorob, hlavně rakoviny.

„Dužnina plodů je šťavnatá. Vyšší výtěžnosti šťávy dosáhneme, když se plody nechají po sklizni ještě asi sedm dnů přezrát. Pak se vylisuje až 80 procent šťávy,“ připomíná pan Beran.

Nádherně karmínová šťáva v kombinaci s rakytníkem vytváří podle zastoupení celou barevnou škálu pro míchané nápoje. Z plodů je dobrý džem nebo kompot.