Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Trvalky jsou hezké a vděčné

Pro záhony na slunci i ve stínu hledáme vhodnou květinu.

15.5.2007
SDÍLEJ:

Za péči se odvděčí. Kdo vsadí na správné trvalky, tak mu část zahrady pokvete po většinu roku.Foto: profimedia.cz

Snad na každé zahrádce najdeme trvalky, kytky dělající parádu na stejném místě několik let. A teď je doba, kdy si můžeme pořídit nové nebo přesadit jinam ty, které už na záhonech i mimo ně nějaký rok rostou.

Kdo vsadí na trvalky, udělá dobře. Mají totiž několik výhod:

  • nemusíme je každoročně vysazovat znovu,
  • spolehlivě kvetou,
  • nepotřebují příliš velkou péči,
  • většinou bývají skromné i na kvalitu půdy.

Každému co jeho jest

Přestože uvádíme, že trvalky jsou rostliny nenáročné, tak ne všechny vyžadují stejné podmínky. Kromě toho některé nemusejí naplnit naše představy o podobě trvalkového záhonu či zákoutí.

Jedním z hlavních kritérií výběru je vztah květin ke slunci a stínu. Pro tyto podmínky máme vždy více možností.

Pro záhony na plném slunci s dostatkem vláhy jsou vhodné třeba hvězdnice, stračky, zavinutky, plaménky, zápleváky, janeby nebo chryzantémy.

Když je na vybraném místě hodně slunce, ale málo vláhy, můžeme si vybrat vytrvalé máky, denivky, boubelky, šatery, šalvěje, řebříčky, nízké plaménky nebo některý z kakostů. Přidat můžeme také některé vytrvalé trávy.

Pokud bude partie v polostínu nebo ve stínu, ale s dostatkem vláhy, můžeme vsadit na jarní prvosenky, sasanky, hluchavky s různě barevnými listy, čechravy, některé kakosty a druhy, které místo květů zdobí listy – dlužichy nebo bohyšky.

K trvalkám do polostínu, které nám prominou přechodně chybějící vláhu, patří opět některé kakosty, barvínek nebo štěničník.

Dalším vodítkem pro výběr trvalek je touha, aby na zahrádce vždy něco kvetlo – viz Ať je stále veselo.

ať je stále veselo

  • V předjaří vykvétají čemeřice, talovíny a jaterníky.
  • Po nich rozvinou květy jarní prvosenky, kosatce, hlaváčky, pomněnky a kamzičníky.
  • Dále nastupují vytrvalé máky, orlíčky, kakosty, zvonky a také další kosatce.
  • Nejvíc rostlin vykvétá v plném létě – jde například o plaménky, zavinutky, stračky, dračíky, zápleváky, třapatky nebo šalvěje.
  • Koncem léta se přidávají zlatobýly, podzimní vytrvalé astry a chryzantémy.

Než začneme sázet

Ještě než si květiny přineseme domů, měli bychom připravit místo, kam je zasadíme. Začneme tím, že prostor do hloubky zryjeme a zbavíme vytrvalých plevelů i s oddenky. Jinak se může stát, že časem se trvalkový záhon bude pýřit nikoli studem, ale pýrem – plevelem s obrovskou vitalitou a schopností – malý kousek oddenku po čase vytvoří hodně zaplevelený záhon.

Dále pamatujme:

  • do písčité a příliš suché půdy přidáme těžší zeminu nebo rašelinu, aby zemina byla schopná lépe jímat vodu,
  • půdu příliš těžkou naopak zlehčíme pískem a opět rašelinou, zároveň do ní dáme zetlelý hnůj nebo kompost.

Hodně nejasností je kolem termínu výsadby. Nejvhodnější je časné jaro, které můžeme klidně protáhnout do poloviny května. Pozdější výsadba se nemusí dobře ujmout – zabrání tomu vedro a sucho.

Toto nebezpečí odstraníme, když vysadíme rostliny z kontejneru. Z toho lze odvodit, že rozsazovat vlastní keře je nejlepší co nejdříve zjara – viz Rozsazování není věda.

 

rozsazování není věda

  • Většinu trvalek je žádoucí po několika letech rozdělit a znovu vysadit – rostliny se tím zmladí a lépe rostou.
  • Kdy k tomu přikročíme, záleží na druhu rostlin – řada druhů vydrží na stanovišti 10 až 15 let, průměrně to je pět až sedm let.
  • Když rostliny rostou uprostřed trsu jen slabě a nedosahují výšky rostlin na jeho okraji, je nejvyšší čas k rozsazení.
  • Musíme si však dát pozor – když některé druhy přesadíme příliš mladé, v dalších letech kvetou slabě nebo vůbec – to platí třeba o pivoňkách.
  • Jiné trvalky se nám kvůli kůlovému kořenu přesadit nepodaří – mezi takové patří vytrvalé máky.
  • Jinak obecně platí – druhy kvetoucí v létě a na podzim dělíme na jaře, trvalky, které kvetou časně zjara, dělíme na podzim.
  •  

Aby se jim u nás líbilo

Během prvního léta místo s trvalkami udržujeme kypré a bez plevelů. Pokud je sucho jako letos, neobejdeme se bez zálivky. Jinak jsou trvalky nenáročné. To však neznamená, že se o ně nestaráme.

Nezapomeňme:

  • U starších výsadeb před začátkem vegetace jim dodáme živiny hnojivem se základními prvky (dusík, draslík, fosfor), popřípadě ještě s hořčíkem a vápníkem.
  • Během vegetace je dobré odstraňovat odkvetlé květy, což vyprovokuje rostlinu k dalšímu rozkvétání či přímo k opakování kvetení.
  • Nezapomeneme na odstraňování nemocných či suchých částí rostlin.
  • V některých případech může pomoci i chemická ochrana, hlavně proti houbovým chorobám, jako je padlí.

 

15.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Prezident Erdogan na zasedání Organizace islámské spolupráce
3

Erdogan vyzval svět, aby uznal Jeruzalém za hlavní město Státu Palestina

Bombardování v Jemenu
5

Při leteckých útocích na základnu rebelů v Jemenu zahynulo 30 lidí

Přerozdělování imigrantů? Babiš je proti trvalým kvótám: Návrh je nepřijatelný

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl trvalý přerozdělovací mechanismus imigrantů mezi členskými zeměmi Evropské unie, jak je v navrhované reformě evropského azylového systému. Při dnešním jednání sněmovního evropského výboru o pozicích Česka pro nadcházející jednání Evropské rady v Bruselu varoval v této souvislosti před novým pnutím v unii a případnými odchody dalších členských zemí z bloku.

Oblíbená akce je tu. Česko si už dnes zazpívá po celé republice koledy

Zpříjemněte si s Deníkem čekání na Ježíška zpíváním. Po celé republice už dnes od 18 hodin zazní koledy Nesem vám noviny, Narodil se Kristus Pán či Půjdem spolu do Betléma. Celý večer pak zakončíte vánoční písničkou Vánoce, Vánoce přicházejí.

V části Česka hrozí ledovka, severovýchod zasáhne opět silný vítr

V části Česka hrozí v noci a ve čtvrtek ráno tvorba ledovky. V Moravskoslezském kraji a v Olomouckém kraji na Jesenicku, Šumpersku a Přerovsku pak v noci opět zesílí vítr, slábnout by měl v poledne. Aktuální výstrahu s nízkým stupněm nebezpečí dnes vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

DOTYK.CZ

Po stopách zvířecích emocí. Rozumíme jim vůbec?

Zvířata jsou nám daleko bližší, než jsme ochotní si připustit. Prožívají si svá malá i velká citová dobrodružství. Nejsou jim cizí radost, smutek, strach ani láska. Fakt, že kohout umí svým slepicím lhát, že zvířata dokáží jednat nezištně a že veverky jsou vychytralé zlodějky, by ještě před několika lety lidé považovali za fantazírování. Zkušený německý lesník Peter Wohlleben, milovník přírody, se vydává po stopách zvířecích emocí, jež utvářejí jejich pestrý svět.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT