Alergie je v podstatě přehnaná obrana organismu proti neexistujícímu nepříteli. „Zjednodušeně lze říci, že imunitní systém vyhodnocuje jako nebezpečné a škodlivé podněty, které by mu za normálních okolností neměly vadit. Nejčastěji to bývá domácí prach, roztoči, pyly, peří, plísně, zvířecí srst i sliny, hmyzí bodnutí,“ vysvětluje alergoložka Helena Vobořilová.

Vadí srst a sliny

Alergiemi trpí až třicet procent populace, přičemž lidí s nejrůznějšími potížemi alergického původu přibývá. Na vině je prostředí, v němž žijeme, a dědičné faktory – viz tabulka Varující procenta. Domácí mazlíčci mohou být nositeli několika alergenů – v srsti či peří se ukrývá prach, roztoči, případně blechy. Na první pohled se zdá, že se zvířecími slinami jsou nejčastěji v kontaktu majitelé psů, kteří své páníčky s láskou pečlivě olizují. Z pohledu alergologa jsou ale mnohem agresivnější sliny kočičí. Protože se čistotné micinky několikrát denně myjí, s alergeny obsaženými v jejich slinách se můžeme setkat prakticky při každém pohlazení hebkého kožíšku.

Varující procenta

- v rodinách, kde nejsou alergické projevy, se alergie vyskytují u 12 až 15 procent dětí
- je-li alergikem jeden z rodičů stoupá riziko na 20 procent
- když je alergie u obou rodičů, tak riziko stoupá na 43 procent
- mají-li rodiče stejnou formu alergického onemocnění, zvyšuje se riziko až na 72 procent

Kdy na testy?

Alergie nedbá ani na „bezpečné“ tipy, jakými jsou rybičky nebo psi bez srsti - naháči. Vodnatá rýma a nos jako špatně utěsněný vodovodní kohoutek, pálící, oteklé a věčně uslzené oči bývají častými průvodci alergiků. Otoky a svědění se nevyhýbají ani dalším sliznicím, trápí jei vyrážky, začervenalé (svědící nebo pálící) mapy na kůži, dráždivý kašel nebo dokonce astmatický záchvat – to všechno v různé míře a rozličné intenzitě.Kdy na testy?

Co všechno působí tyto potíže, lze nejspolehlivěji zjistit alergologickými testy. Má to ale háček – pozitivní reakce se objeví jen u alergenů, s nimiž se organismus už setkal a proti nimž začal vytvářet protilátky. To mimo jiné znamená, že si nemůžeme nechat udělat testy „preventivně“. „Někdy si rodiče přejí provést testy dříve, než například koupí domů zvířátko. Alergické protilátky se však v těle vytvářejí až opakovaným, dlouhodobějším kontaktem se zvířetem. Proto takový test bude sice negativní, ale i neprůkazný.

Pokud rodiče uvažují o koupi domácího miláčka a vědí, že dítě má alergii na pyl, prach, peří, roztoče či plísně, riskují, že po určité době, se u něho projeví alergie na zvíře,“ zdůrazňuje doktorka Vobořilová. Alergie se mezi sebou různě kříží a stávající na sebe nabalují další.

Vyrážka zmizela

Málokdo ví, že některé alergie bývají i psychosomatického původu. Psycholožka Václava Masáková vzpomíná na dívenku, která se čas od času z neznámých příčin osypala vyrážkou. Alergie zmizela, když dostala psa. Rodiče se okázale zajímali o její sestru, takže strádající dětská duše podvědomě volila cestu zdravotních problémů, aby připoutala pozornost. „Péče o psa, který veškerou pozornost oddaně vracel, jí pomohla najít vlastní cenu,“ konstatuje psycholožka. Dnes je z odstrkované dívenky zdravá, sebevědomá mladá žena s vysokoškolským diplomem a stařičkým kokršpanělem.

Musí zvíře pryč?

Při závažných alergických projevech, jako jsou například známky dušnosti, silné otoky či astma, nezbývá než svěřit zvířecího mazlíčka do dobrých rukou. Nicméně mnozí alergologové se odklánějí od teorií bezprašného, takřka sterilního prostředí a doporučují alergikům život v přirozenějších podmínkách, provázený opatřeními k posílení imunitního systému.

Pokud zvíře nebydlí v místnosti, kde jíme a spíme, nerozvaluje se na sedačce nebo v posteli, když pravidelně měníme stelivo, čistíme pelíšky, klece, akvária a terária, je při slabších formách alergie možné i společné soužití. Nejbezpečnější je, když si se zvířetem hrajeme venku. Přesto bychom si měli po příchodu domů umýt ruce a převléknout oblečení, na němž ulpěly zvířecí chlupy.