Na hazardu vydělávají především majitelé sázkových a loterijních společností. Touha lidí po snadno vydělaných penězích je však věčná. Jen v České republice se ročně otočí v hazardu přes sto miliard korun.

Každý civilizovaný stát se snaží toto odvětví regulovat. Negativní jevy jako patologické hráčství a s tím rostoucí kriminalita by neměly převážit hodnotu peněz odváděných na dobročinné účely. Při procházkách ulicemi českých měst získáte dojem, že toto podnikání se u nás zcela vymklo kontrole. Herny jsou všude, často v těsném sousedství zastaváren s non stop provozem. Do blikajících bedýnek nahází lidé přes padesát miliard ročně.

Sportka

Nejznámější hra patří do kategorie číselné loterie. Ze 49 čísel v losovacím zařízení je taženo šest výherních.

Loterijní společnost Sazka, a. s., rozdělí vsazené peníze na dvě části. Polovinu si ponechá na provoz a povinné odvody na veřejně prospěšné účely. Druhou polovinu, výherní jistinu, rozdělí mezi výherce podle předem stanoveného poměru. Výherci prvního pořadí si mezi sebou rozdělí 34 procent výherní jistiny. Když první pořadí nikdo neuhodne, převádí se nevyčerpaná částka z výherní jistiny na další tah.

V číselných loteriích můžete spoléhat nejvýše na své věštecké schopnosti, vylosovaná výherní čísla jsou dílem náhody. Jakékoliv matematické výpočty a sledování statistik je u losovaných her marněním času. Babička vyhrávající první pořadí s čísly dat narození svých vnoučat je toho důkazem.

Kurzové sázky

Když jste chytřejší než bookmakeři a zvládnete své emoce, můžete vyhrávat. Soubojem s náhodou nejsou kurzové sázky. Sázející si v tomto druhu sázek vybírají z vypsaných kurzů bookmakerů. Ti stanovují pravděpodobnost výsledků sportovních a jiných událostí, kde výsledek není předem znám. Míru pravděpodobnosti vyjadřují kurzem.

Například na výhru Chelsea v Lize mistrů je vypsán kurz 4:1. Když si vsadíte sto korun, můžete se po finále 21. května v Moskvě radovat z výhry tři sta korun. Tedy pokud se Chelsea do finále probojuje a zvítězí v něm.

Sponzoři a hráči

Většina sázkařů přijde do sázkové kanceláře, opíše pár kurzů ze sázkových příležitostí, které je zaujmou, a vsadí si. Nejčastěji pět až sedm tipů do takzvané akosázky, kde se výše jednotlivých kurzů násobí. Vybírají především nízké kurzy na výhry favoritů. Taková sázka má malou naději na úspěch. Plné koše nevýherních tiketů u pokladen jsou toho důkazem.

Tyto „sponzory“ mají majitelé sázkových kanceláří rádi. Naopak, o profesionální hráče rozhodně nestojí a snaží se jim v mezích zákona znepříjemnit život.

Profesionální sázkař se specializuje na jednu soutěž a snaží se získat lepší informace než bookmakeři. Vybírá si různé druhy sázek, třeba na počet branek v utkání, výsledek poločasu nebo třetiny, střelce branek.

Sleduje statistiky hráčů, v NHL například kolik času tráví hráč na ledě, kolikrát vystřelí, jakou má bilanci proti brankáři soupeře, v jaké je formě, jakou má osobní motivaci atd.

Ze stovek nabídek kurzů vybere jen ten, kterému věří. Nebojí se vysokého kurzu. Je to podobné investování jako na burze, ale v kurzových sázkách neexistuje sentiment trhu. Nejvíce profesionálních sázkařů se specializuje na tenis, v sázkách na tento sport mají sázkové kanceláře nejnižší výhernost.

Profesionál musí mít kromě analytických schopností také kázeň a disciplínu. Má své limity výše sázek, které nikdy nepřekračuje, ať se mu daří, nebo nedaří. Sází sólo sázky. Musí být odolný proti stresu. I v době, kdy prohrává, stále dodržuje svoji strategii. Je to úvazek na více než osm hodin denně s nejistým výsledkem.

FRANTIŠEK TRANTINA