Všichni Slováci a Němci platí za odvádění srážkové (dešťové) vody do kanalizace.

V České republice jsou od placení poplatků za odvod srážkových vod osvobozeny mimo jiné obytné budovy. Stanovuje to zákon 274/2001, který v šestém odstavci uvádí: „Povinnost platit za odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejnou potřebu se nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací veřejně přístupných, plochy drah celostátních a regionálních včetně pevných zařízení potřebných pro přímé zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, zoologické zahrady a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti.“

V případě, že je v domě nějaká firemní provozovna, výjimka pro ni neplatí.

Cena vodného a stočného přitom poroste v celé Evropě. Podle odhadů se cena vodného a stočného v některých českých městech za zhruba deset let dostane na sto korun za krychlový metr. V Německu se Berlín a Drážďany této ceně již blíží, když lidé platí v přepočtu zhruba 96, respektive 92 korun. S tímto výhledem je dobré uvažovat o tom, jak snížit svoji spotřebu vody.

Podniky ušetří

„Pokud si někdo nainstaluje vsakovací systém, který není napojen na veřejnou kanalizaci, za srážkové vody samozřejmě neplatí,“ vysvětluje Pavel Loskot ze společnosti Vodovody a kanalizace Hradec Králové.

V některých případech však podloží neumožňuje vsakování potřebnou rychlostí, aby se tímto způsobem dalo vyřešit velké množství vody. To může způsobit problémy v případě přívalových nebo dlouhotrvajících dešťů. Ani kapacita akumulační nádrže, předřazené vsakovacímu systému, nemusí být pro případ dlouhotrvajících dešťů dostatečná.

„Jestliže je to z geologických důvodů vhodné, dá se vsakovací systém pro jistotu propojit s veřejnou kanalizací. Ta pak přijde ke slovu v okamžiku, kdy již systém nedokáže dešťovou vodu zpracovat,“ popisuje ředitel společnosti Aquion Lubomír Macek.

„Jestliže má někdo systém nakládání se srážkovými vodami, který zajistí jejich vsak a případný přebytek odvádí do kanalizace, záleží na dohodě s provozovatelem veřejné kanalizace, jak se určí množství vypuštěné srážkové vody do kanalizace,“ říká Pavel Loskot.

„Buď se zvolí systém tradiční, tedy na základě rozlohy odkanalizované plochy, koeficientu propustnosti plochy a dlouhodobého srážkového úhrnu stanoveného Českým hydrometeorologickým ústavem, nebo se může instalovat měřicí zařízení, které přímo měří objem vody odváděné do kanalizace,“ přibližuje Pavel Loskot.

Vsakovací, akumulační a vsakovací systémy se mohou instalovat s nejrůznější kapacitou. Takovým systémem je vybaven například i berlínský olympijský stadion.

Vlastní vodárna

Firmám, ale i majitelům rodinných domků, se vyplatí nepořizovat si jen samotný vsakovací systém. Vždy je lepší jej doplnit akumulační nádrží, která po připojení k vlastní vodárně, může dodávat užitkovou vodu. Tu můžou používat například provozovatelé automyček.

„Jeden z našich zákazníků, podnik zaměstnávající 500 lidí, instalováním vsakovacího systému šetří na vodném a stočném okolo 80 tisíc korun ročně,“ říká Lubomír Macek z firmy Aquion.

„Místní roční úhrn srážek tam je 801 milimetrů za rok a plocha střech podniku dosahuje 4000 metrů čtverečních. Používají dešťovou vodu nejen k závlaze zelených ploch, ale také jako užitkovou pro splachování WC a úklid,“ vysvětluje Lubomír Macek.

Majitelům rodinných domků se dešťová voda hodí nejen k zalévání, zmíněnému splachování toalet, či k úklidu. Je možné ji používat také k praní, nebo k doplňování stále populárnějších bazénů.

Instalace

Rozhodnutí o instalaci vsakovacího systému by měla předcházet vsakovací zkouška (nutná především u velkých objektů). Její výsledky se porovnají s klimatickými podmínkami a charakteristikami okolní povrchové i spodní vody. Pokud vše dopadne dobře, můžete přikročit ke stavbě.

Jeden krychlový metr vsakovací nádrže nahradí zhruba tři krychlové metry štěrkové drenáže, případně více než 100 metrů drenážního potrubí DN 100. Pro stometrovou střechu stačí dva krychlové metry systému.

Nezbytné výkopové práce tedy budou mít podstatně menší rozsah, a to i v případě, že se rozhodnete také pro instalaci akumulační nádrže. Konkrétní typ vsakovacích modulů vybírejte podle toho, jak bude zatěžován terén nad nimi. „Lamelové moduly doporučujeme jen tam, kam nemá přístup těžká technika. Jejich únosnost je totiž omezená,“ upozorňuje Lubomír Macek.

Bloky obalené geotextilií se překrývají, podle požadované nosnosti, 40 až 80 centimetry zeminy. Minimální vzdálenost systému od hladiny spodní vody je jeden metr. Od nevodotěsných podzemních prostor musí být vsakování vzdáleno šest metrů. Pokud je v systému zařazena akumulační nádrž, je samozřejmě potřeba ji umístit do nezámrzné hloubky.