Tři děti kapesné nedostávají. Ostatní ano, a přestože se jeho výše liší, ušetřit z něj dokážou kromě jedné výjimky všichni. Stejně děti odpověděly na otázku, zda jim kapesné stačí. Pozoruhodné je, že šetřit zvládají i děti, jež pravidelný příjem od rodičů nemají.

Vydělávají i navíc

Devět ze 17 malých respondentů se snaží vydělávat peníze i jinak. Nejčastější možnost přivýdělku pro ně představují mimořádné domácí práce, jež jsou v některých rodinách pevně oceněné. Za běžné domácí práce dostává finanční odměnu méně než polovina dotázaných. Mezi šesťáky však jsou i takoví, kteří si v podstatě regulérně vydělávají: jeden sbírá žížaly, které prodává jako návnadu pro rybáře, další získává peníze pouze za sběr papíru.

Rodiče – až na jednu výjimku – nehonorují u dětí průběžné školní výsledky. Finanční prémie ale není běžná ani za dobré vysvědčení. Dostávají ji jen tři děti. Pro samotnou výši kapesného není podle dětí rozhodující ani to, do které třídy chodí. Téměř všem se však kapesné postupně zvýšilo, běžné jsou částky v řádu stokorun za měsíc.

Zajímavé je sledovat rozdíly v tom, zač děti peníze vydávají. Vzhledem k věku si ještě většinou nepřispívají na provoz mobilních telefonů, a tak nejčastěji utrácejí za svačiny a sladkosti. Nicméně celkem frekventovaná odpověď zněla „za oblečení,“ někteří utrácejí za počítačové hry nebo sportovní potřeby. Jistě neobvyklé je to, že dvě děti schraňují peníze na krmení pro svá zvířata, včetně hospodářských.

Jen jeden žák dostává pravidelně peníze od svých pěti let. Další tři mají tuto zkušenost od šesti let, respektive od sedmi a osmi let.

Shoda s odborníky

Pokud srovnáte výsledky naší ankety s radami odborníků, zjistíte, že přístup rodičů žáků z Uhříněvsi je více méně správný.

S věkem, který pro pochopení významu peněz uvádějí autorky, se zhruba ztotožňuje i většina těch, kteří hlasovali v anketě na internetových stránkách Deníku. Polovina z nich totiž považuje za správné dávat dětem kapesné od chvíle, kdy se naučí počítat.