Co do složitosti volby je nákup počítače srovnatelný s nákupem osobního auta. V obou případech máte na výběr nepřebernou řadu možností, z nichž některé zhruba chápete, jiné ani trochu a o dalších ani nevíte.

V takové situaci se dá postupovat dvěma způsoby. První je ten, že se podíváte, v čem jezdí soused, jehož možnosti a potřeby jsou zhruba stejné jako vaše – a koupíte totéž.

Anebo jsou vaše představy příliš specifické. Zůstaneme-li u auta, dejme tomu, že milujete za jízdy hudbu a za kvalitní poslech jste ochotni připlatit. Jednou za rok povezete na dovolenou přes půl Evropy čtyři jízdní kola. A občas musíte projet po špatné polní cestě a vůz nepoškodit. Pak máte zase dvě možnosti.

Buď si pořídíte Jeep Cherokee, který tohle všechno a mnoho dalšího hladce zvládne; anebo si necháte poradit. S počítači vám zkusíme poradit nyní my.
Počítač se v zásadě kupuje podle toho, k čemu jej budete používat. Z tohoto hlediska existují tři hlavní skupiny.

Pro kancelář

Kancelářské počítače jsou nejlevnější a nejjednodušší. Hodí se k psaní, účetnictví a prakticky ke všemu, na co narazíte v běžné práci. Dají se samozřejmě připojit k internetu, kde si pak můžete prohlížet web a číst elektronickou poštu. Obvykle stačí i na jednodušší zpracování fotografií. Kancelářský počítač je ideální volbou pro živnostníka, který chce psát obchodní dopisy, vést účty a tisknout ceníky.

Může být opravdu velmi levný. Jeho cenu (všechny ceny v tomto článku uvádíme včetně DPH) lze dostat pod 10 000 korun, v případě akcí a slev ještě i dost výrazně laciněji.

Pro domácnost

Domácím počítačům se také říká multimediální, což jasně vystihuje, k čemu jsou určeny. Dovedou všechno, co kancelářské počítače, ale navíc jsou dobré v práci s hudbou, fotografiemi, filmy – tedy multimédii. Na takovém počítači si můžete zřídit hudební archiv, z něhož si pak nahráváte písničky do MP3 přehrávače.

Můžete v něm mít skladiště rodinných fotografií i malou fotografickou dílnu, kde obrázky upravujete. Místo fotoaparátu můžete také připojit digitální videokameru, dívat se na filmy a stříhat je.

Pro multimediální počítač také není problém fungovat jako rozhlasový a televizní přijímač, takže v něm získáte náhradní televizi, což může občas značně přispět k rodinné pohodě.

Multimediální počítač je dražší, než kancelářský. Zaprvé proto, že musí být výkonnější, aby dokázal pracovat se složitými a objemnými daty. Za druhé proto, že musí mít další příslušenství: pro začátek větší kvalitní obrazovku a dobré reproduktory.

Pro hry

Jednodušší počítačové hry lze hrát téměř na čemkoli, ale pro ty opravdu náročné a módní je nejvhodnější volbou specializovaný herní počítač.
Je vyladěný na výkon jako auto po tuningu a právě tak vzdálený potřebám průměrných lidí. Zatím je to jednoduché, ale teprve jsme začali. Před nákupem musíte udělat ještě několik důležitých rozhodnutí.

Má být značkový?

Stejně jako u většiny jiného zboží jsou i počítače značkové a neznačkové. Značkové jsou dražší. Připlácíte takříkajíc za jméno výrobce a část za skutečný rozdíl v kvalitě.

Značkové i neznačkové počítače se vyrábějí z víceméně stejných součástek a ve víceméně týchž továrnách v jihovýchodní Asii, rozdíl však může být v některých konstrukčních detailech, v přísnosti výstupní kontroly a v tom, co všechno je v ceně.

Srovnávat cenu dvou počítačů od boku, bez důkladného prostudování technických specifikací, je nemožné. Zhruba lze říci, že rozdíly v kvalitě mezi značkovými a neznačkovými počítači jsou v současnosti malé. Tato volba proto není nijak kritická. Ostatně ani cenový rozdíl nebývá nijak velký.

PC, či Macintosh?

Existují dva hlavní technické standardy osobních počítačů – něco jako benzinový motor či diesel. Jeden z nich je však výlučnou doménou jediné firmy. Pochází-li počítač od firmy Apple, pak je to Macintosh. Pochází-li od jakéhokoli jiného výrobce, je to PC.

Počítačů Macintosh je na světě mnohem méně než PC, jen asi tři procenta, mají však mnoho zajímavých vlastností, kvůli nimž stojí za to brát je v úvahu zejména v roli domácího multimediálního počítače. Na první pohled jsou dražší než srovnatelná PC, dokud si ovšem neuvědomíte, že v ceně Macintoshe je mnoho věcí, jež pro PC musíte přikoupit. Především téměř všechen software, jaký můžete potřebovat. Pokud máte přehrávač iPod a líbí se vám, pak víte, jaký styl máte očekávat od počítačů Macintosh.

Mimochodem, v minulosti bývalo obtížné přenášet soubory mezi PC a Macintoshem, nyní to je maličkost. Co tedy zvolit? Neporadím, ale pokud jste dosud nebrali Macintosh v úvahu, zařaďte ho na seznam.

Stolní, či notebook?

Přenosné počítače v posledních letech ohromně zlevnily. Stolní počítač stejných parametrů pořád ještě pořídíte za méně peněz, ale rozdíl už skoro nestojí za řeč.

Čím dál víc lidí si pořizuje notebook: mohou ho odvézt na chatu či na dovolenou a zpět, mohou ho denně převážet z domova do práce. Výhody přenosného počítače jsou zřejmé.

K nevýhodám notebooků patří méně pracovního pohodlí – menší klávesnice, menší obrazovka. Brát počítač všude s sebou také znamená riskovat jeho poškození (pád z půldruhého metru na tvrdý povrch vede zpravidla k vážnému poškození počítače, ať už výrobci tvrdí cokoli) nebo krádež (nechat si notebook pojistit je v Česku velmi obtížné, nechat si pojistit hodnotu dat v něm je nemožné).

Rovněž výdrž základních baterií nebývá tak velká, aby umožňovala intenzivní využití na cestách (v rychlíku z Prahy do Ostravy vám plně nabitý průměrný notebook zhasne poblíž Olomouce, tedy asi za dvě hodiny). Dražší přístroje však mohou vydržet i čtyři hodiny.

Ještě jednu věc je dobré vzít v úvahu: notebook se zpravidla používá jako ryze osobní věc, majetek jednotlivce. Není k tomu žádný technický důvod, ale psychologicky to tak funguje velmi silně – notebook neradi půjčujeme. (Zkuste si to představit. Cítíte to stejně?)

Jako sdílený rodinný počítač se proto notebook příliš nehodí.

Chcete stavebnici?

Počítač můžete koupit tak, jak ho najdete v obchodě. Anebo si můžete s prodejcem či přes internet dohodnout sestavu podle přání – počítač na míru neboli nakonfigurovaný. Konečně – což je však samozřejmě volba jen pro technické fandy – můžete nakoupit součástky a počítač si postavit sami. (Není to tak obtížné, jak vás možná napadlo, konstrukce je stavebnicová – pokud by vás to lákalo, najdete na internetu řadu návodů.)

Správnou volbou je zpravidla počítač na míru, protože téměř každý člověk má individuální představy a požadavky. Hotový počítač má smysl kupovat jen tehdy, když nemůžete počkat ani těch několik dnů, než vám stroj smontují, anebo tehdy, je-li na něj atraktivní sleva. Běžné je to hlavně u velkých značkových výrobců, kteří nabízejí jednak možnost konfigurace, jednak – levněji – několik připravených modelů.

Hry a počítačoví hráči

Chcete dětem koupit pěkný počítač na hry? Nedělejte to. Namísto toho jim půjčte kreditní kartu či peněženku a zatněte zuby. Věřte, že vás to nakonec vyjde levněji. Ten počítač byste koupili špatně a jeho předělávky by stály další spoustu peněz.

Vybrat správný herní počítač, to je exotická disciplína, kde puberťáci (libovolného věku) prodávají puberťákům (libovolného věku). My dospělí učiníme nejlépe, když stanovíme pevný finanční limit a dál se do toho nepleteme. Dobré je ještě vědět, že vedle osobních počítačů existují také herní konzole: Playstation od Sony, Xbox od Microsoftu, Wii od Nintenda a další včetně těch kapesních.

Jsou levnější než dobrý herní počítač a hráč si s nimi přitom často užije více. A pokud to jen trochu jde, nepůjčujte dětem na hraní staré PC, kde máte účetnictví své živnosti. Děti si stejně nic pořádného nezahrají a vy budete trnout hrůzou, co se s počítačem a daty stane.

PETR KOUBSKÝ
analytik IT