Nutno ale dodat, že výplatní pásky téměř 70 procent Čechů uvádějí podstatně nižší příjem než statistiky udávaných dvacet tisíc korun. Jak vyplývá z propočtů ekonoma Tomáše Landy, daňové změny přinesou největší výhody zaměstnancům s nadprůměrnými platy.

Výhody a nevýhody podle ekonoma

Pokud nepočítáme se zvýšením sazby DPH z pěti na devět procent, zvýšením cen energií kvůli ekologické dani, nepočítáme s platbami u lékaře a dalšími změnami, pak si zřejmě každá příjmová skupina polepší. Ovšem v reálu si příjmová skupina mezi 20 000 až 25 000 pohorší, protože ostatní dopady reformy budou větší zátěží než přínos ze snížení daně z příjmu. Skupiny těsně pod 20 000 a těsně nad 25 000 zřejmě nepoznají žádnou změnu.

Nejlépe tedy dopadnou příjmové skupiny pod 15 000 Kč a dále pak nad 30 000 Kč. Absolutní výhru bych přisoudil hrubým mzdám nad 80 000 korun, neboť zde již odpadá povinnost platit soc. a zdrav. pojištění, a dále je zde nejvýraznější snížení daně. Makroekonomicky: Průměrný člověk - z tohoto modelu, tedy bezdětný bez manžela a ze skupiny 15 000 až 25 000 pocítí jen malou změnu k lepšímu či horšímu. Významné to bude pro zaměstnance s velmi nízkým příjmem, nebo naopak s vysokým příjmem.

Změny by měly pozitivně dopadnout na regiony s vysokou nezaměstnaností. Jako příklad bych uvedl severní Čechy. Vyšší čistý příjem by měl lákat k práci a nikoliv pobírání sociálních dávek, které reforma bude redukovat. Lze předpokládat, že naopak v oborech, kde chybí lidé, například počítačoví odborníci či vysocí manažeři, bude pozitivně působit fakt výrazně vyššího příjmu. Středně příjmoví budou motivováni k vyšším výkonů, jež by je dostaly na lepší pracovní pozice s vyšším platem. A to je pro ekonomiku přínos.