Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Změna trendu: velcí obchodníci odcházejí z menších měst

Velké obchodní společnosti mění strategii. Ještě loni na podzim expandovaly do menších měst, nyní se ovšem opět vracejí do sídelních celků nad 50 tisíc obyvatel. Jak se tento vývoj dotkne zákazníků?

15.9.2009
SDÍLEJ:

Nákupní centrum Olympia.Foto: archiv DENÍKU

Dopad finanční krize je ve větších městech méně citelný než v menších, takže tržby tolik neklesají. Tento poznatek vyplývá z letošní analýzy realitní poradenské společnosti Cushman & Wakefield.

„Ještě před několika měsíci byl trend ve výstavbě nákupních parků hnán kupředu poměrně silnou poptávkou nájemců. Mnozí investoři tudíž začali s plánováním výstavby v menších oblastních centrech o velikosti 10 až 20 tisíc obyvatel. Mezi takové dobře fungující projektů lze zařadit například nákupní parky v Hranicích na Moravě, Rakovníku, Českém Krumlově nebo Neratovicích,“ říká Jiří Kristek ze zmíněné společnosti.

Skromnější záměry

Řada obchodních společností, jako jsou Humanic, Reno, Breno, DM Drogerie, Mountfield, Baťa a další, zredukovala letošní plány expanze a zachovává pouze projekty ve větších měst nad 50 tisíc obyvatel. Pokud již v menším městě byla zahájena výstavba obchodního parku či maloobchodního centra, mají místní obchodníci lepší šanci na získání nových výhodných prostor, protože investor chce vložené prostředky získat zpět co nejrychleji.

Nájemné bez logiky

Výše nájemného jak v nových prostorách, tak ve starších prodejnách v městských nebo i soukromých domech je velmi rozdílná. Řídí se polohou prodejny, dopravní dostupností, poptávkou (kolik obchodníků má zájem o dané místo) i řadou dalších faktorů. V konečné výši nájemného však lze logiku najít jen stěží.

Například menší obchod v centru Karlových Varů pronajímá tamní magistrát za 5000 Kč na metr čtvereční ročně. Naproti tomu obchůdek s vínem v Dlouhé ulici na exponovaném pražském Starém Městě, tedy v historickém a turisty obléhaném centru české metropole, pronajala městská část Praha 1 paradoxně jen za 1700 Kč/m² ročně.

Tvorba cen bez zákonitostí?

Ještě vstřícnější byla Praha 1 vůči oblíbené kavárně Louvre na Národní třídě, která platí jen 1015 Kč/m² ročně. Městská část Praha 2 požaduje za prodejnu v Korunní ulici na Vinohradech až 2500 Kč/m² ročně. Například zlatnictví v centru Jihlavy platí za čtvereční metr ročně 7940 korun. V centru Třebíče za obchod na Karlově náměstí se platí 2000 Kč/m², na okraji města na Okružní ulici však jen 200 Kč/m² ročně. A třeba v Havlíčkově Brodě se obvyklé nájemné pohybuje od 2500 po 350 korun za čtvereční metr ročně.

V nejdražších lokalitách je nájemné několikanásobně vyšší. Na pražském Zlatém kříži, v ulicích Pařížské či Na Příkopě dosahuje až 55 tisíc korun za metr čtvereční ročně. V Brně, kolem Masarykovy ulice, se nájemné pohybuje v rozmezí 10 až 20 tisíc korun, na ostravském Masarykově a Jiráskově náměstí dosahuje výše 12 tisíc korun ročně a v Plzni kolem náměstí Republiky či Americké třídy je běžné kolem devíti tisíc korun ročně.

Rozsah výstavby klesá

S poklesem zájmu velkých obchodníků o expanzi klesá rovněž rozsah nové výstavby obchodních prostor. Podle realitní poradenské společnosti DTZ vloni na podzim investiční společnosti plánovaly, že letos postaví obchodní parky s celkovou plochou 390 000 čtverečních metrů. Skutečnost je jiná, očekává se výstavba 130 000 čtverečních metrů.

To odpovídá loňskému vývoji, kdy v obchodních parcích přibylo 125 tisíc čtverečních metrů prodejních ploch. Celková plocha nákupních parků v České republice dosahuje v současnosti kolem 830 000 metrů čtverečních.

Nákupní plocha podle krajů

Největší koncentrace nákupních parků na tisíc obyvatel je v Ústeckém, Olomouckém a Moravskoslezském kraji, kde tato hodnota přesahuje 80 m² nákupní plochy na tisíc obyvatel. Naopak nejmenší koncentrace nákupních parků (pod 40 metrů čtverečních nákupní plochy na tisíc obyvatel) je ve Středočeském kraji, Pardubickém kraji a v kraji Vysočina.

Co možná nevíte

Samostatně stojící jednotka – prodejna o velikosti cca tisíc metrů čtverečních a více, jejíž součástí je vždy parkoviště. Tyto prodejny jsou většinou situovány na okrajích měst, v místech s dobrým dopravním spojením. Příkladem může být Bauhaus v Praze 4-Pankráci nebo OBI v Brně­Komíně.

Nákupní park – zahrnuje tři či více obchodních jednotek v rámci jednoho objektu s celkovou plochou asi pět tisíc metrů čtverečních a více. Parkoviště sdílejí všichni obchodníci. Klasickým objektem tohoto druhu je například Avion na Zličíně nebo Retail Park Tesco v Hradci Králové.

Klastr – skupina alespoň tří samostatně stojících jednotek, umístěných v blízkosti. Každá z nich může mít odlišného majitele. Jako příklad lze uvést komerční zónu v Praze­ Čestlicích nebo v Praze­ Černém Mostě.

Milan Samek

15.9.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kateřina Perknerová.
1 13

Pohledem Kateřiny Perknerové: Babišova noční můra

Grand restaurant festival 2018. Na snímku Martin Boubel
6

Jezte a mládněte, nabádá zimní gastronomický festival

Na korunovační klenoty se v první den přišlo podívat přes tři tisíce lidí

Na výstavu korunovačních klenotů, která začala dnes ve Vladislavském sále Pražského hradu, zavítalo první den 3 124 lidí. Informoval o tom Jakub Tichý z tiskového oddělení Hradu. Podle zpravodajky ČTK lidé dopoledne museli vystát 45minutovou frontu. Mezi návštěvníky byli převážně Češi. Čekání znepříjemňovalo chladno a chvílemi mrholení, většinu fronty ale lidé strávili na krytém schodišti. Někteří příchozí postrádali informace o přístupové cestě.

Kariéra s otazníkem. Hvězdy mateřství nakopne

Dítě, nebo kariéra? Tohle je věčné dilema, které platí i ve sportu. Ačkoliv se o tom skoro nemluví, na vrcholové scéně nepotkáte ženu, která by to neřešila. Důkaz? Všichni se na to začali ptát rychlobruslařky Martiny Sáblíkové, biatlonistky Gabriely Koukalové i dalších hvězd.

Zeman před druhým kolem voleb na jih Moravy nezavítá. Drahoš návštěvu zvažuje

/ANKETA/ Miloše Zemana i Jiřího Drahoše čeká před druhým kolem prezidentských voleb boj o hlasy voličů, kteří pro ně o víkendu nehlasovali. Třetina Jihomoravanů se proto musí rozhodnout znovu. Návštěvu kraje ovšem zvažuje pouze Jiří Drahoš.

Evropská komise chce do roku 2030 jen recyklovatelné plasty. Kvůli oceánům

Ve své strategii týkající se plastů v úterý Evropská komise navrhla, aby byly do roku 2030 všechny plasty v Evropské unii (EU) recyklovatelné. Chce také výrazně omezit využívání plastů pro jednorázové užití a zakázat úmyslné používání mikroplastů. Zprávu zprostředkoval web euractiv.com.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>