Nezaměstnanost absolventů již tři roky stabilně klesá

Nejhůře postiženou skupinou jsou učni, z nichž nenašlo práci téměř šestnáct procent, zhruba stejně jsou na tom ještě vyučení s maturitou a absolventi středních odborných škol s maturitou – těch je bez práce jedenáct procent. Podle statistik mají větší šanci absolventi vyšších odborných škol (9%) a nejlépe se uchytí gymnazisté (4,4%) a vysokoškoláci (4,8%).

Loňský rok potvrdil trend snižování nezaměstnanosti absolventů škol, který začal před třemi lety. Stále platí pravidlo, že čím vyšší úroveň vzdělání, tím lepší uplatnění na trhu práce. Týká se to také dlouhodobě nezaměstnaných. Z tohoto pravidla se vymykají pouze absolventi gymnázií, kteří mají poněkud nižší nezaměstnanost než vysokoškoláci. Je to způsobeno tím, že jich většina pokračuje ve studiu na vysokých nebo vyšších odborných školách.

Nadprodukce ekonomů

Nasnižování nezaměstnanosti absolventůmápředevším vliv lepšící se ekonomická situace v zemi i fakt, že absolventi mají větší možnost pokračovat ve vzdělávání na vysokých školách. Bez významu není ani to, že nárok na podporu vzniká až po šesti měsících praxe. Podstatnou roli hraje i zvýšená nabídka nových pracovních příležitostí, kterou vytvářejí zahraniční investoři, což potvrzuje skutečnost, že snížení zaznamenaly hlavně technické obory.

Nasnižování nezaměstnanosti absolventůmápředevším vliv lepšící se ekonomická situace v zemi i fakt, že absolventi mají větší možnost pokračovat ve vzdělávání na vysokých školách. Bez významu není ani to, že nárok na podporu vzniká až po šesti měsících praxe. Podstatnou roli hraje i zvýšená nabídka nových pracovních příležitostí, kterou vytvářejí zahraniční investoři, což potvrzuje skutečnost, že snížení zaznamenaly hlavně technické obory.

Naopak vyšší míry nezaměstnanosti se stále objevují u stavebních oborů. Projevuje se to zejména u učebních oborů, kdemázřejmě vliv zaměstnávání levné pracovní síly ze zahraničí. Týká se to ale také absolventů vyšších odborných škol (VOŠ), jimž zase konkurují vysokoškoláci a středoškoláci ze stejných oborů. Nedobrá situace přetrváváu zemědělských oborů (hlavně u maturantů a absolventů VOŠ). V poslední době je kritizována „nadprodukce“ absolventů maturitních ekonomických oborů.

Nejnižší míru nezaměstnanosti vykazují dlouhodobě u všech kategorií vzdělání zdravotnické obory. To znamená, že do budoucna by se měla zvýšit jejich kapacita, a tedy také počet přijímaných žáků i absolventů.

Učňové by dnes měnili jinak

Specifická je situace u oborů bez maturity. Pouze čtyřicet procent vyučených pracuje v oboru, který absolvovali na středním odborném učilišti. Téměř polovina absolventů učebních oborů by dnes dala přednost maturitnímu studiu – stejný podíl z nich přiznává, že by volili školu jinak. Raději by se rozhodli pro střední odborní školu s maturitou.

Nezaměstnanost absolventů napříč Českou republikou kopíruje celkovou míru nezaměstnanosti v celé zemi. Absolventi v krajích s nižší nezaměstnaností se uplatňují na trhu práce lépe než jejich kolegové v krajích s velkou nezaměstnaností.

Nejméně postiženi jsou proto exstudenti v Praze, naopak je tomu v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, kde je poptávka po absolventech nižší. Přesto nejde o zcela jednoznačnou přímou úměrnost. Například na severu Čech, v Ústeckém kraji je celková nezaměstnanost vyšší než v kraji Moravskoslezském. Nezaměstnaných absolventů škol je zde ale méně.