Ani soud vám nemůže sebrat celou mzdu

Na začátek možná jedna překvapivá zpráva: zřizovat si bankovní účet není vaše povinnost, i kdyby vám to účetní ve firmě, kde pracujete, tvrdili. Zaměstnanec má právo dostávat svoji mzdu v hotovosti.

Podle Moniky Podskalské z externí mzdové účtárny Ekonoma je zaměstnavatel povinen vyplatit pracovníkovi peníze hotově, pokud si to ten bude přát. Posílání mezd na bankovní účet je pouze rozšířený úzus. Tento způsob vyplácení mezd je totiž zpravidla pohodlnější pro zaměstnance i pro zaměstnavatele.

Na účet zdarma

Zákoník práce o zasílání výplaty na účet nemluví. Podle jeho paragrafů je zaměstnavatel povinen vyplácet mzdu v pracovní době a na pracovišti, nebyla-li dohodnuta jiná doba a jiné místo výplaty. Například v pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě. „Obvykle se však zaměstnavatel se zaměstnancem již v pracovní smlouvě domluví, že bude mzdu zaměstnanci zasílat na jeho bankovní účet. Zaměstnanec takto může označit vždy pouze jeden účet. Náklady, které tímto bezhotovostním převodem mzdy vzniknou na bankovních poplatcích, nese vždy zaměstnavatel,“ vysvětluje Daša Aradská z advokátní kanceláře Randl Partners.

Další povinností, kterou zaměstnavateli udává zákoník práce, je výplatní páska. Zaměstnavatel je povinen při měsíčním vyúčtování mzdy vydat zaměstnanci písemný doklad například výplatní lístek nebo výplatní pásku, které obsahují údaje, z nichž lze posoudit správný výpočet mzdy a údaje o provedených srážkách ze mzdy. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel také povinen předložit doklady, na jejichž základě mzdu zaměstnanci vypočetl. Právě z výplatní pásky zjistíte, kolik a na co vám za vás zaměstnavatel z vaší mzdy strhává.

Srážky ze mzdy

„Důvody pro srážky ze mzdy lze rozdělit podle toho, jestli je zaměstnavatel povinen, případně oprávněn je strhnout i bez souhlasu pracovníka, nebo je-li provádění srážek závislé na souhlasu zaměstnance,“ vysvětluje Daša Aradská. Váš souhlas účetní nepotřebuje ke strhávání daně z příjmu fyzických osob ani k platbě pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Tyto platby ve prospěch státu musí dokonce provádět přednostně. Dále vám každý měsíc strhává částku pojistného na zdravotní pojištění. Bez vašeho souhlasu vám však může strhnout například nevyúčtované zálohy poskytnuté k plnění pracovních úkolů nebo nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady.

Další povinné srážky už musí nařídit soud. Zaměstnavatel je přitom povinen rozhodnutí soudu nebo soudního exekutora respektovat. „V praxi se jedná o doručené exekuční příkazy zaměstnavateli, který tímto dostává pokyn ke srážkám ze mzdy. Pořadí exekucí se řídí datem přijetí. To znamená, že zaměstnavatel v případě například tří exekucí začne strhávat nejprve tu, kterou obdržel jako první,“ říká advokátka Daša Aradská.

I v tomto případě se však rozlišují přednostní a nepřednostní pohledávky. Zaměstnanci totiž není možné strhnout celou částku, i kdyby jeho dluhy mnohonásobně překračovaly výši mzdy. „Mezi přednostní pohledávky patří výživné, mezi nepřednostní například splátky půjček,“ vysvětluje Monika Podskalská z Ekonomy. „Pro výpočet srážky ze mzdy a takzvané nezabavitelné částky se bere v potaz čistá mzda zaměstnance a počet jím vyživovaných osob,“ dodává účetní Monika Podskalská.

Pokud vám zaměstnavatel přispívá na obědy formou populárních stravenek, pravděpodobně najdete na svém výplatním lístku i poměrnou částku, kterou vám na jejich úhradu strhává. S takovým postupem jste však museli v minulosti vyjádřit souhlas.

Na druhou stranu: stržení přímo ze mzdy je zpravidla praktičtější než předávat účetní při výplatě zpátky čtyři nebo pět stokorun za poskytnuté stravenky.

Kdy se bát pokuty

Zcela nepřijatelné je strhávat zaměstnanci ze mzdy pokuty. „Zákoník práce výslovně zakazuje srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut,“ vysvětluje advokátka Daša Aradská. Není tedy možné, aby zaměstnavatel srazil zaměstnanci udělenou pokutu například za pozdní příchody.

Složitější situace nastává, pokud máte ve smlouvě sjednanou takzvanou pohyblivou složku mzdy. V takovém případě musíte mít jasně definovány podmínky pro její přiznávání. Pokud mezi ně patří například nulové porušování pracovních povinností, zaměstnavatel si takovou pokutu pravděpodobně obhájí.