Navrhnout si výši platu dokáže u přijímacího pohovoru bez zakoktání málokdo. Stejně málo lidí umí dát nadřízenému i v průběhu pracovního poměru najevo, že by si podle svého názoru zasloužili větší plat.

Zaměstnavateli ale prodáváte své služby i svůj čas, tedy jedny z nejdůležitějších věcí, které máte. Měli byste si proto v klidu zvážit, za jakou sumu jste ochotni pro firmu, která vás zaměstnává případně ve které se ucházíte o místo, pracovat.

Licituje uchazeč i zaměstnavatel

Nejprve se podívejme na licitování o výši platu u přijímacího pohovoru. Dobrý personalista uchazeči tuhle otázku určitě položí. A proto by měl mít zájemce o místo předem připravenou odpověď. Stejně jako si zaměstnavatel stanoví předem, nad jakou částku rozhodně nepůjde, měl by si v duchu určit i potenciální zaměstnanec, za kolik nejméně je ochoten práci vzít.

To ale rozhodně neznamená, že na otázku budoucího šéfa ohledně požadované výše platu vyhrkne znejistělý adept právě tuto minimální částku. Naopak, částka, kterou na dotaz personalisty uvede, by měla být na horní hranici uchazečova sebevědomí.

Zkušený zaměstnavatel žadateli o práci totiž částku, o kterou si řekl, poskytne jen málokdy. Cifra, kterou zájemce o práci u pohovoru řekne, pomůže tedy jen zhruba vykolíkovat prostor, ve kterém se oba hráči nadále budou pohybovat.

Pamatujte si: vyhraje ten, kdo má lepší odhad a pevnější nervy. Ten, kdo se příliš podceňuje s představou, že zaměstnavatel jeho skromnost ocení a sám mu nabídne víc, spláče nad výdělkem. Budoucí zaměstnavatel nemá žádný motiv, proč by měl potenciálnímu (byť sebelepšímu) zaměstnanci dát více, než o co si on sám řekne.

Ani opačný postup ale není optimální. Pokud nastupujete do práce jako čerstvý absolvent, těžko můžete požadovat plat zkušeného odborníka. V takovém případě vaším nadsazeným požadavkem možná celý rozhovor skončí. Zaměstnavatel si spočítá, že kompromis by pro vás byl příliš velkým ústupkem z vašeho prvotního požadavku. I kdybyste potom na nějakou pro firmu přijatelnou nabídku nakrásně přistoupil, těžko by mohla společnost počítat s vaší plnou loajalitou.

Navíc mnohdy právem předpokládá, že zaměstnance vaší úrovně sežene bez větších problémů i při vynaložení nižších nákladů. Probíhal pohovor nadějně? Je zaměstnavatel s vaší prezentací spokojen a vám se při otázce po požadované odměně povedlo zamířit se svým požadavkem k horní hranici představ vašeho budoucího šéfa? Máte v zásadě vyhráno. Společnost vám požadované peníze pravděpodobně dá a přitom nebude mít pocit, že na vás příliš vydělala.

Ale ani pokud zamíříte na částku o něco vyšší, než si sám pro sebe stanovil personalista, není vše ztraceno. Právě mezi vámi vyslovenou sumou a představou, se kterou přišel k pohovoru zaměstnavatel, leží místo pro kompromis.

Navíc pravděpodobně se vaše pomyslné minimum, které jste si v duchu určili, pohybuje níž než maximum, které je vám firma ochotna poskytnout. A právě mezi těmito dvěma body bude ležet kompromis přijatelný pro obě strany.

Hrubou chybou by bylo odkrýt u přijímacího pohovoru všechny karty. Deklarujete například, že vaše představa je osmadvacet tisíc, jedním dechem však zároveň připustíte, že za pětadvacet při nejhorším nastoupíte také? Na maximální částku můžete v takovém případě zapomenout a i o spodní hranici budete možná nuceni licitovat.

Spočítejte si své klady

Ještě nesnadnější je požadovat vyšší plat od zaměstnavatele, pro kterého už člověk delší dobu pracuje. V mnoha společnostech se výše popsaným licitováním daří nastupujícím pracovníkům dosáhnout vyššího platu, než mají stálí zaměstnanci.

A protože jsme v Česku, dřív nebo později se jistě dozvíte, že slečna, která nastoupila minulý týden na v zásadě stejnou práci jako vy, dostala nástupní plat o dva tisíce vyšší, než berete po pěti letech u firmy vy.

Požadovat ve firmě zvýšení výplaty s odkazem na lépe placeného kolegu však není nejlepší cestou k úspěchu. V některých firmách totiž zaměstnanci dokonce podepisují prohlášení, že o svém platu nebudou spolupracovníky informovat. Taktika, která by vedla stoprocentně k úspěchu, pravděpodobně neexistuje (pokud vynecháme podniky se silnými odbory, ale těch se rady z tohoto článku obecně netýkají).

Psychologové a odborníci na pracovní vztahy však vesměs radí nejprve si důvody ke zvýšení mzdy vyčíslit sám pro sebe. Povedlo se vám v nedávné době vypracovat náročný projekt? Sehnali jste pro firmu nové zákazníky nebo jste museli kvůli velkému množství úkolů zůstávat v práci neplánovaně přes čas? Výborně, právě nastala vhodná chvíle popovídat si se šéfem o růstu vaší výplaty.