Alena Kučerová pracuje ve školní jídelně celý život. Proto byla ve svých sedmačtyřiceti letech nemile překvapená, když jí zaměstnavatel naznačil, že její kvalifikace na tuhle práci už nestačí. „Přímo mi řekli, že buď si dodělám školu, anebo si za mě budou muset najít náhradu. Jenže já už se na žádné studium necítím,“ říká Kučerová.

Praxe místo školy

A právě takovým lidem nyní svítá šance. „Těžko předpokládat, že po pětadvaceti letech praxe zasednou lidé ve věku mezi čtyřicítkou a padesátkou ochotně do školních lavic. Přitom po takových letech svoji práci ovládají, ale jít do školy, hlásit se a zapisovat si výklad učitele, to po nich těžko můžeme chtít. Do budoucna proto bude možné uznat kvalifikaci získanou i jinou cestou než absolutoriem nějaké školy,“ vysvětluje Jana Bydžovská z Národního ústavu odborného vzdělávání (NUOV).

Co může školu nahradit? V případě učebních oborů především praxe a úspěšné složení zkoušek. V rámci uznávání neformálního vzdělávání jsou právě učební obory, mimo jiné výše zmíněný kuchař, zatím nejdál. „Pokusným ověřováním zatím prošlo asi sto pětadvacet zájemců,“ říká Bydžovská s tím, že do dvou let by měly být kompletně připraveny standardy všech učebních oborů. Kvalifikační zkoušky by potom zájemci skládali v síti autorizovaných škol anebo i ve firmách zabývajících se příslušnou činností. Tedy v případě paní Kučerové v podnicích veřejného stravování.

Do budoucna NUOV počítá i se standardy pro maturitní směry. „Nový zákon to umožňuje,“ dodává Bydžovská. Člověk by si tak v jakémkoliv věku mohl udělat maturitu například i na gymnáziu. Česká gymnázia však s něčím takovým až na výjimky zatím příliš nepočítají.

Gymnazistou v padesáti

„Záleží na tom, jakou historii vzdělávání by měl případný adept za sebou,“ říká ředitelka Gymnázia Pardubice Jitka Svobodová. Podle ní by například žák, který odešel před několika lety ze čtvrtého ročníku krátce před maturitou, v její škole šanci určitě měl. „Kdyby mu ale scházely dva nebo tři roky, asi bychom ho odkázali na večerní studium gymnázia.

Večerní studium pro gymnázia však už dnes funguje málokde. Jedním z ústavů, které tuto možnost zachovaly, je například Gymnáziu Rýmařov. Ani tam ale neotvírají ročník každý rok. „Napřesrok nám bude jedna večerní třída maturovat, ve druhé jsou momentálně prváci,“ říká zástupce ředitelky Petr Kroutil.

Upozorňuje zároveň, že se jedná o studium náročné nejen na koncentraci, ale i na čas. „Večerní studenti chodí do školy po tři odpoledne v týdnu, dohromady asi na šestnáct hodin. A uvolňovat se v tomto rozsahu z práce je na malém městě problém,“ upozorňuje zástupce. Podle jeho slov se tak nelze divit, že z patnáctky třiceti- až čtyřicetiletých posluchačů přibližně polovina až do finiše nevydrží.

Samotnou maturitu bez předchozího absolvování školních let vidí Kroutil jako možnost vhodnou pouze pro doplnění zkoušky z jednoho předmětu. Podmínkou ale je, že zájemce už jednu maturitní zkoušku složenou má. Nechodit do školy a potom složit zkoušky a mít tak ukončené úplné střední vzdělání zatím možné není.

Nástavby pro učně

Nejschůdnější možnost ke složení maturity tak zatím mají absolventi středních odborných učilišť. Studijní nástavbu nabízí celá řada škol – podmínkou je však výuční list v odpovídajícím oboru. Denní forma studia ukončená maturitní zkouškou trvá dva roky. Tříleté večerní studium znamená vyšetřit si tři odpoledne v týdnu, dálková nástavba potom vyžaduje alespoň jedno odpoledne v týdnu. Pro zaměstnaného člověka s rodinou tedy opět značný nápor. Uznání zkoušek bez předchozí školní docházky by sloužilo právě takovým adeptům.

MARTINA ŠRÁMKOVÁ