Vyučení v oborech zámečník či automechanik už letos nenabídne žádné učiliště. Zájemci o tato řemesla je musejí hledat pod novými názvy: strojní mechanik a mechanik – opravář motorových vozidel.Také obor pod názvem číšník – servírka už v nabídce škol nehledejte. Nově se může mladý člověk zapsat na učební obor kuchař – číšník.
„Dosud se vyučuje přibližně šest set oborů a v řadě případů jde o poměrně úzkou specializaci. Cílem probíhajících změn ve školství je kromě jiného také poskytnout žákům takové vzdělání, které jim umožní širší uplatnění,“ vysvětluje Zoja Franková, mluvčí Národního ústavu odborného vzdělávání, novinku, která letos na žáky devátých tříd a jejich rodiče čeká.
Příliš úzká specializace zkrátka současnému trhu práce příliš nesvědčí.
Poradí úřad práce
Neexistuje v životě mnoho zásadnějších rozhodnutí než vybrat si směr vzdělání po základní škole. A to i přesto, že podle viceprezidenta Hospodářské komory České republiky Františka Holce už pominula doba, kdy absolvent střední nebo vysoké školy ukončil vzdělání, uložil výuční list nebo vysokoškolský diplom do šuplíku a potom po celý život vykonával jediné zaměstnání.
„Je nutné si uvědomit, že dnešní žáci si do budoucna musejí zvolit obor, ve kterém bude možné přecházet z jedné technologie na jinou. U technických zaměření průběžně dochází k tomu, že některé obory končí a nahrazují se jinými a navíc v současné době vrcholící hospodářské krize mnohé firmy končí a pracovníci si musejí hledat jinou práci,“ upozorňuje viceprezident Holec.
Podle jeho slov by si žáci měli vybrat takové vzdělání, se kterým bude možné i několikrát za život změnit profesi. Musejí se také připravit na nutnost celoživotního vzdělávání nebo opakované rekvalifikace.
„Pro zajímavost bych doporučil rodičům, aby se na místním úřadu práce zajímali o to, absolventi kterých škol se u nich zapisují jako nezaměstnaní. To může posloužit jako přirozené vodítko při výběru školy, jejíž absolventi mají dobré uplatnění,“ dodává Petr Holec.
Doporučuje přitom vybrat takové obory, do kterých teče v současnosti nejvíce peněz. Tedy služby zejména v oblastech rekonstrukce a revitalizace bytového fondu. Schopný instalatér nebo elektrikář se zkrátka neztratí.
Necelá třetina učňů
Řemesla přitom zažívají v současnosti krušné časy. Na výuční obory se už několik let hlásí jen přibližně třicet procent deváťáků. Na gymnázia jim míří okolo pětiny, zbytek připadá na odborné školy. Devátou třídu navíc momentálně absolvují slabé ročníky.
Klesající počet zájemců připouští i ředitel Středního odborného učiliště elektrotechnologického v Plzni Jaroslav Černý. Škola jako většina podobných přitom nabírá uchazeče bez přijímacích zkoušek.
„Objíždíme základní školy a setkáváme se s deváťáky i jejich rodiči, pořádáme Dny otevřených dveří, zadáváme inzerci do tisku, účastníme se regionálních výstav a veletrhů,“ vypočítává ředitel Černý, jakým způsobem se jeho učiliště snaží získat žáky.
Nedostatek adeptů pociťují i odborné střední školy s maturitním studiem. Přijímací zkoušky už několik let nevypisuje například Střední zdravotnická škola a zdravotnické lyceum Jihlava. A to dokonce ani do lyceálních tříd. Lycea se přitom typově blíží gymnáziím, všeobecná složka vzdělání tu vysoce převažuje nad odbornou částí a u absolventů se předpokládá jejich další studium na vysokých nebo vyšších odborných školách.
„Počet uchazečů o studium s požadovaným prospěchem ze základní školy se víceméně kryje s počtem míst, která nabízíme,“ vysvětluje zástupce ředitelky Radim Fojt.
Současné nízké počty deváťáků jsou přitom pro zájemce o studium výhodné: pravděpodobnost, že se dostanou na vybranou školu, je na některých oborech takřka stoprocentní. A nahrává jim i legislativní změna, která v tomto roce začala platit. Počet přihlášek, které lze do prvního kola podat, se zvyšuje na tři. Poslední čtyři roky přitom bylo možné podávat přihlášku jen na jednu školu.
Legislativní změna tak umožní nesázet na jistotu, tedy na školu, na kterou se žák určitě dostane. Pokud vaše dítě touží například po vzdělání na prestižním gymnáziu, ale vy máte pochybnosti o jeho šancích se na zvolený ústav dostat, letos za zkoušku nic nedáte.
Další dvě přihlášky mohou směřovat na školy, na kterých je šance na přijetí vyšší nebo dokonce v podstatě stoprocentní. Každá škola musí vyhlásit dva termíny přijímacích zkoušek na konkrétní dny v rozmezí dvaadvacátého dubna až sedmého května. Uchazeč si zvolí jeden z nich a uvede jej na přihlášce.
Pozor: v obou termínech se jedná o takzvané první kolo! Druhé kolo přijímacího řízení vypisují pouze ty školy, kterým se nepovedlo kapacitu naplnit hned napoprvé. Bližší informace bude možné v první polovině května najít na webových stránkách krajských úřadů.
Typy středních škol
Gymnázia nabízejí úplné střední všeobecné vzdělání zakončené maturitou. Počítá se přitom, že absolventi budou ve studiu dál pokračovat na vysoké nebo vyšší odborné škole.
Lycea představují mezičlánek mezi všeobecným a odborným vzděláním. jejich obliba v posledních letech pomalu stoupá, stále se ale pohybují jen na několika procentech studentů z celého ročníku. I zde se počítá s postupem absolventů k dalšímu studiu, odborná část školy jim však dává i slušné šance k okamžitému uplatnění na trhu práce.
Střední odborné školy nabízejí jak obory pouze s maturitou, tak i rozšířené zároveň o výuční list. Zejména v případě těch druhých jde o velmi zajímavou alternativu na současném trhu práce: maturitní i učňovské vzdělání získané zároveň během stejných čtyř let.
Střední odborná učiliště nabízejí jako výstupní dokument výuční list. Po tříletém učebním oboru mohou zájemci absolvovat dvouletou nástavbu zakončenou maturitní zkouškou.
Nejnižším stupněm středního vzdělání jsou dvouleté obory zakončené pouze závěrečnou zkouškou.