Kdy si pořídit druhé dítě?

„Manžel chce stále druhé dítě, aby naše Vendulka nebyla jedináček. Já si ale při práci, která kolem miminka je, nedovedu další dítě vdohledné době představit. Neuškodím tak ale Vendulce?“ píše nám čtenářka zTábora.

I když je vsoučasné době trendem odkládání prvního dítěte na pozdější dobu, psychologové nedoporučují sjeho sourozencem příliš otálet. Kdy je tedy nejvhodnější doba pro narození druhého dítěte?

Podle údajů Českého statistického údaje se průměrný věk matek při narození prvního dítěte posunul na téměř sedmadvacet let. Přitom jen minimum rodičů zůstane u jednoho potomka; na jednu ženu vreprodukčním věku u nás připadá 1,4 dítěte. Jaký je však ideální věkový odstup mezi dětmi? Lze nějak určit, kdy nadešla ta správná doba, kdy pořídit potomkovi sourozence?

Jedináčci a ti druzí

„Ačkoli trend oddalování rodičovství na pozdější dobu spíše nahrává jedináčkům, zhlediska výchovy je lepší, pokud má dítě sourozence,“ říká psycholožka Marcela Vojířová. „Jedináčci nejsou zvyklí spolupracovat, dělit se o pozornost a mívají problémy spřizpůsobováním se a empatií. Jediné dítě je však náročnější i pro rodiče, protože na něj soustřeďují veškerou svou pozornost a jsou například úzkostlivější než rodiče více sourozenců.“

Tam, kde je vrodině více sourozenců, vzniká logicky i víc konfliktních situací, které se děti mezi sebou musí naučit řešit. Ztohoto pohledu je nutné dělat více kompromisů, vcítit se do pocitů ostatních lidí a rozvíjet sociální dovednosti.

Výzkumy ukazují, že vrodinách, které mají více potomků, se u dětí mnohem rychleji rozvíjejí sociální dovednosti, dřív rozumějí pocitům a psychice druhých a jejich sociální inteligence je vyšší. „Moje děti nikdy netrápilo, že nemají všechno, co by chtěly, věděly, že nejsou na světě samy a že na všechno prostě peníze nemáme. Dneska už jsou velké a jsou si vzájemně oporou, mám radost, že umí slidmi vycházet a nevyrostly znich sobci, říká Jana Hoštíková, maminka tří dětí.

Konkurence sourozenců

Vsoučasné době je interval mezi narozením prvního a druhého dítěte přibližně pět let, mezi druhým a třetím potom sedm let. I když samozřejmě neexistuje jedno konkrétní číslo, které by uvádělo ideální věkový odstup mezi sourozenci, odborníci se shodují, že interval menší než tři roky může být problematický zhlediska prvního dítěte.

„Teprve mezi třetím a pátým rokem je dítě schopno pochopit, že i ostatní lidé mají nějaké emoce a dokáží předvídat jejich emoční reakci na určité chování,“ vysvětluje psycholožka. „Teprve vtomto věku také navazuje vztahy sostatními dětmi a při správném pojetí a vysvětlení bude schopno pochopit, že sourozenec pro něj neznamená sesazení ztrůnu a ztrátu rodičovské lásky.“

Věkový odstup dvou let je nejobtížnější zhlediska zvládnutí sourozenecké rivality a žárlivosti. Pokud se dítěti narodí sourozenec ve dvou letech, je pro něj obtížné smířit se se změnou role.

Na druhou stranu jsou sourozenci smenším věkovým odstupem rovnocennějšími partnery, mají podobnou úroveň sociálních dovedností i podobné zájmy. Vpozdějším věku potom dokáží lépe spolupracovat.

Zdravotní rizika

Příliš malý věkový odstup mezi sourozenci je nežádoucí i ze zdravotního hlediska. Studie ukazují, že pokud je dítě počato do šesti měsíců po porodu, existuje o čtyřicet procent vyšší riziko předčasného porodu nebo nízké porodní hmotnosti.

Navíc se takto krátké intervaly mezi jednotlivými porody většinou vyskytují u matek mladších dvaceti let a kuřaček žijících voblastech se špatným sociálním a ekonomickým zázemím.

Stejná zdravotní rizika však kupodivu, podle studie profesora Gorgona Smitha zCambridgeské univerzity, hrozí i matkám, které druhý porod odkládají o deset a více let. Vtakových případech stoupá možnost předčasného porodu a nízké porodní váhy dokonce dvojnásobně.

Stejně tak, podle teorie sourozeneckých konstelací, děti mající mezi sebou věkový odstup větší než šest let, jsou vychovávány už stejným způsobem jako jedináčci. Lze tedy očekávat, že mohou mít vpozdějším životě problémy se spoluprací, kompromisy a empatií.