Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Muminy

Jak to vidí muži.

16.5.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Petr Šimr

Čeština je krásný jazyk. A já ji miluji už od svých studentských let. Provází mě pracovně stále. Někdy se mi dokonce zdá, že se k ní chovám jako fotbalový fanoušek ke svému klubu. A s chutí ji třeba postavím proti soupeři v drezu světového jazyka.

Postupně jsem se dopracoval k hřejivému pocitu, že tento báječný, byť nesvětový jazyk dokonale, no, raději skromněji: slušně ovládám.
Navíc nejsem puntičkář, abych neprominul hrubice tvůrcům televizních reklam. To žáci sedmých tříd, které jsem pravopisu v minulém století učil, to měli se mnou při diktátech těžší.

Ale ti by například určitě nenapsali, že nejlepší bonboniéra je Sladká Báseň, tedy velké písmeno u slova, které nepatří mezi vlastní jména, a jejich maminky by se určitě nedívaly na reklamní spot k seriálu Velmi Kusé Tahy.

O minulém víkendu moje jazykové sebevědomí ale utržilo ránu. Dostal jsem za úkol pohlídat naši dvouletou pravnučku Dominiku. Ne však u nás, ale u nich doma, protože moje manželka s Domčinou mámou nutně potřebovaly koupit cosi v supermarketu. Když „holky“ odjely, začali jsme si s Dominikou, která se už se mnou celkem obstojně domluví, v obýváku hrát.

Nejdřív s jejími plyšáky, se slůnětem a dinosaury, stavěli jsme věž z kostek, kterou jsme vzápětí zbourali, houkali na koberci nad mašinkami a potom po sobě nějakou dobu házeli polštářky ze sedací soupravy.

Najednou se však Domča zastavila, usmála se na mě a řekla: „Ci muminy!“ Zbystřil jsem sluch i zrak. Prvnímu slovu jsem rozuměl, ale to druhé jsem patrně přeslechl.

„Co že chceš?“ zeptal jsem se tedy. „Muminy,“ trvala pravnučka na svém a dokonce si založila, jako správná budoucí ženská, ruce na boky.
„Blbiny?“ napadlo mě. Ona mě však přísně, skoro až bolestivě, okřikla: „Ne, muminy!“

„Nevím, Domčo, co to muminy jsou!“ zanaříkal jsem smutně.

Stejně trvala na svém: „Ci je!“ Dostal jsem najednou přímo geniální nápad! „Počkej, Domi, my se podíváme do počítače a budeš mít, co chceš.“
Následovala mě s nenávistným pohledem do vedlejší místnosti k počítači svého táty. Usedl jsem k němu, dítě vzal na klín a po chvíli jsme už hledali ono vytoužené heslo.

Žádný ze serverů nám ale vysvětlení nenabídl. Docela mě potěšilo, že nejsem pitomej sám. Dokonce mě napadlo další řešení, že bychom totiž po jejich bytě mohli ty muminy hledat.

Pátrali jsme však ve všech místnostech marně. Když už jsme se měli vrátit zpět do obýváku, ukázalo dítě na dveře vedoucí na terasu jejich domečku. Odemkli jsme je tedy a vyšli na betonovou plochu.

Domča se rozhlédla kolem sebe a potom nataženou ručkou určila cíl naší pátrací akce. „Tam je,“ řekla neochvějně. Pod střešní taškou, blízko okapu se skrýval malý balíček. „Tohle jsou muminy?!“ ujistil jsem se trochu posměšně. Přikývla bez zaváhání svou kudrnatou hlavičkou.

Sáhl jsem tedy pro ně a nedočkavě odstranil novinový papír. K mému úžasu obsahoval nevelkou papírovou krabičku, v níž cosi rachotilo. Okamžitě jsem ji rozbalil a tajemství záhadného slova bylo odhaleno. Uvnitř se totiž nalézal bublifuk, jímž je možno velice snadno vytvořit… no bubliny přece! Neváhal jsem už, naplnil hračku příslušným množstvím vody a kolem nás se po chvilce vznášely desítky kouzelných mumin. Pardon: bublin. Dominika jásala a tleskala ručkami.

Já už takovou radost neměl. Naopak mě svíral pocit prohry a profesního ponížení z trapné neznalosti rodného jazyka. Chystal jsem se pochopitelně Dominiku opravit, naučit ji to slovo správně vyslovovat. Pak mě ale napadlo, že by to bylo k její škodě. Co když jednou bude naše Domča vytvářet reklamní televizní spoty?

Stanislav Rudolf

autor je spisovatel

16.5.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Rome a Julie

Shakespeare se zamiloval. Kde? V Libni

Christian Lindner, šéf FDP
18

Opoziční smlouva v Německu? Sociální demokraté uvažují o CDU

Unikátní levhartí dvojčata a předčasný advent: prohlédněte si nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve čtvrtek 23. listopadu 2017.

Doping? Řešení stále odsouváme, štve Hamzu

Stále nic nového. Dopingová aféra v biatlonu pořád nemá v dohledu konečné resumé. Podle šéfa českého svazu Jiřího Hamzy vedení světové federace (IBU) alibisticky jen čeká na rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV).  

Kandidát na fotbalového bosse Fousek: I v české komoře lidé chtějí změnu

/ROZHOVOR/ Jde znovu do boje. Podpora příznivců ho přesvědčila. Petr Fousek se opět bude ucházet o post předsedy fotbalového svazu. Na valné hromadě, která se koná 12. prosince, se o nejvyšší pozici v českém fotbale utká s Martinem Malíkem.   

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT