Diskotéka, vesnická zábava, koncert nebo oslava narozenin. Je lhostejné kde přesně, ale na těchto akcích možná právě toto léto váš potomek vstoupí do společenského života. I když byste to raději nevěděli, patří k tomu i mnohá jiná „prázdninová poprvé“.
Věková hranice, kdy začnou žadonit, abyste jim dovolili jít na večírek nebo diskotéku a vy konečně povolíte je různá. Někde ve dvě ráno potkáte na diskotéce už třináctileté dívky, jindy je pro rodiče rozhodující věk, kdy dítě dostane občanský průkaz, tedy patnáct let.
„Naše Zuzana nás uháněla už konce sedmé třídy, že by chtěla jít u babičky na zábavu s jejími kamarádkami z vesnice, které už prý dávno chodí. Řekli jsme jí, že je ještě brzy ať počká, až dostane alespoň občanku,“ popisuje svůj přístup Marie Benešová v Vlašimi.
Při rozhodování o tom, kdy dítěti takzvaně „povolit uzdu“ je důležité, jak moc věříte jemu ale jeho i kamarádům. Nechá se váš syn lehko strhnout k frajeřinám nebo má svou hlavu? Kdyby se vaší dceři něco stalo, pomohly by jí kamarádky?
Stanovte mantinely
Máte-li jasno v tom, že váš potomek je na noční život připraven, nezapomeňte na tři důležité věci.
Zaprvé: dejte mu pevný čas, kdy se musí vrátit domů a alespoň při jeho prvních návratech na něho opravdu čekejte nebo si nařiďte budík. Dítě musí vždycky vědět, že po nedodržení pravidel bude následovat trest. Přišel si tuto sobotu pozdě? Příští sobotu budeš tedy sedět doma. Naopak za včasné příchody dítě motivujte a posunujte čas návratu o něco později. Váš puberťák pochopí, že dobré a férové chování se vyplatí.
Na druhou stranu ale nestanovujte povolený čas příliš brzy. Ty tam jsou doby, kdy diskotéky a podobné akce začínaly před osmou. Dnes se před devátou nepohne v sálech ani lístek a stresující návrat do jedenácti z hodinu vzdáleného místa nikomu z vás nepomůže.
Také je zbytečné se rozčilovat, pokud vaši dceru domů někdo doprovází. „Vždycky své dceři Katce říkám, že ji někdo musí dovést domů. Buď její kamarádky, které bydlí v sousedství nebo třeba i kluk, s kterým tráví večer. Je pro mě mnohem přijatelnější představa, že se bude s někým muchlat před vchodem, než že ji cestou domů z neosvětleného nádraží někdo znásilní,“ říká Jaroslava Knotková z Pelhřimova.
Alkoholu se nevyhnete
Za druhé: poučte dítě o alkoholu. Je sice velmi nepravděpodobné, že to pro něj jeho první styk s touto návykovou látkou, ale své byste jim k tomu říct měli. Kromě obvyklých mouder jako: „na to máš dost času, zabíjí ti mozkové buňky, chováš se pak jako blázen,“ která jsou jistě pravdivá, nezapomeňte dodat základní poučky pro pití alkoholu: „Nemíchat a nepít nalačno.“ Možná si myslíte, že navádět nezletilého syna k tomu, aby nemíchal alkohol je nepřístojné, děti by přec vůbec pít neměly.
Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách z roku 2003 (ESPAD) však hovoří jasně. Opilost více než třikrát za posledních 30 dní uvádí 17, 2 procent šestnáctiletých českých chlapců a 10, 3 procent dívek. A to je jen opilost. Zkušenost s užíváním alkoholu je mnohem vyšší. Lepší než před touto skutečností zavírat oči je správně svoje dítě poučit o následcích alkoholu a ukázat mu, že pokud se opije, borce to z něj neudělá.
Ještě větší problém než předčasné užívání alkoholu představují jiné – nelegální drogy. Podle ESPADu marihuanu nebo hašiš zkusilo 43, 6 procent studentů v České republice. Více než desetina naší mládeže užívala nebo užívá sedativa a 9 procent čichá omamné látky.
„První místo v rámci nealkoholových drog zaujímá zcela jistě marihuana. Poměrně častá droga mezi mladými je pervitin a taneční drogy, takzvané tripy, extáze a podobně,“ říká psycholog Štěpán Smolík z pražského Prevcentra, který se věnuje závislostem mladistvých.
Mezi oblíbené patří podle jeho slov rovněž halucinogeny, zejména známé houby lysohlávky. Další drogy jsou statisticky v menšině. „Jsou však poměrně velké rozdíly mezi jednotlivými lokalitami, nejvíce se drogy užívají v Praze, středočeském a severočeském kraji, zatím nejméně na Moravě, “ dodává odborník.
Říkáte si, že vašemu Martínkovi se to určitě nestane. Je přece dobře vychovaný a chytrý. Jakou šanci mají rodiče poznat, jestli jejich dítě bere drogy?
„Záleží na tom, jaké drogy, jak často, v jakém množství a jakým způsobem. Experiment s marihuanou, ale i jinou drogou pravděpodobně nepoznají. Při dlouhodobém a intenzivním užívání návykových látek lze však vypozorovat jisté změny v chování i vzhledu, které ovšem mohou být velmi individuální. Obecně může docházet k velkým výkyvům nálad, člověk začíná být ve vztahu k okolí častěji uzavřený, nekomunikuje,“ popisuje Štěpán Smolík.
Podle něj jsou určitou signalizací i časté pozdní příchody domů, někdy i po několika dnech a poté celodenní vyspávání, problémy v dodržování dohod a pravidel, absence ve škole.
Návykové látky se odrazí i na fyzickém vzhledu - zhoršená kvalita pleti, hubnutí, v případě injekční aplikace vpichy, někdy zanedbaný vzhled. Je však třeba mít na paměti, že mnohé z těchto ukazatelů (například úprava) mohou souviset pouze s vývinem v pubertě či mladé dospělosti a to, co pro rodiče může znamenat zanedbaný vzhled, může být pro mladého člověka normou jeho vrstevnické skupiny.
Pokud máte podezření, že váš teenager zneužívá návykové látky, promluvte si s ním o tom. Podle Štěpána Smolíka je dobré sdělit jasně svůj postoj k problematice návykových látek, například i včetně ujednání, že doma se žádné drogy vyskytovat nesmějí a dotyčný tam nesmí být pod jejich vlivem.
Před tím je ale důležité zjistit a doplnit si informace týkající se problematiky návykových látek a závislostí. To je možné například na webu www.prevcentrum.cz nebo www.drogy-info.cz. Jinak vás váš potomek nebude brát vážně. Pokud ale uvidí, že o tom něco víte, spíš vás vyslechne.
První sex
Za třetí: poučte dítě o bezpečném sexu. Ať chcete nebo ne, i vaše malá dcera s culíky (dnes již modrovlasá slečna s náušnicí v nose) a chlapeček v kostkovaných kalhotkách (dneska už IT specialista) začnou sexuální žít. A vy se o tom nedozvíte. Alespoň ve většině případů. Není však dobré namlouvat si, že to se jich přece ještě netýká. Sice to je protizákonné ale už na základní škole má 5 procent chlapců to své poprvé za sebou.
Na školách se sice vyučuje předmět s názvem Výchova ke zdraví, kde by se sexuální život a s ním spojená rizika i potěšení měla probírat. Nenechávejte to ale jen na škole. Samozřejmě, že je zbytečné znovu opakovat spojení včelky a květiny, váš puberťák by se vám jen vysmál. Byli byste ale překvapeni při prohlídce webů pro mladistvé jak neznalí jsou mnozí už sexuálně aktivní dospívající. Pořád platí pověra, že při prvním pohlavním styku nelze otěhotnět nebo že přerušovaná soulož je jako ochrana dostatečná. Minimálně o antikoncepci byste si měli se svým potomkem pohovořit. Je-li vhodná situace, nabídněte mu, že mu ji zatím budete sponzorovat. Jeho sexuální aktivitu tím nijak nezvýšíte, ale máte alespoň jistotu, že jste udělali všechno pro to, aby jste nebyli mladí prarodiče nebo aby se nenakazil pohlavní chorobou. Hormonální antikoncepce, kterou dnes užívá mnoho mladých dívek, není vždy dostatečná a určitě by neměla nahrazovat kondomy. Jen ty jsou totiž jedinou spolehlivou ochranou proti přenosným nemocem.
Dívky by každopádně po prvním pohlavním styku měly navštívit gynekologa kvůli preventivní prohlídce a ten by je o další vhodné antikoncepci měl poučit.
Jak se chovat k dítěti v pubertě:
- Berte ho vážně, ale nedělejte si z jeho řečí hlavu.
- Stanovte pravidla, která musí dodržovat.
- I vy dodržujte pravidla, která jsou pro něj důležitá – například před vstupem do jeho pokoje klepejte.
- Porušení pravidel důsledně, ale úměrně trestejte.
- Povídejte si s ním, ale nevyzvídejte. Když bude mít důvěru, svěří se sám.
- Snažte se poznat jeho kamarády. Ale nenásilně, neztrapňujte ho.
- Mějte pochopení pro jeho módní výstřelky.