Vaše dítě nechce ráno vstávat do školy, vymlouvá se na nemoc a ztrácí zájem o učení. Říkáte si, že je to normální, v některých případech však může jít i o příznaky toho, že je ve škole terčem šikany.

Podle průzkumu projektu Minimalizace šikany na školách (Miš) je 40 procent dětí na Základní škole šikanováno. Více než 44 procent žáků bylo svědky šikany. Nejčastější formy šikany jsou posmívání, pomluvy a nadávky.

Fyzickou šikanou trpí nejméně každý desátý žák, 21 procent dětí se soustavně šikanováno každý den. Nejčastější formy fyzické šikany jsou fackování, kopání a rány pěstí.

Vyděsilo vás, co všechno se vašemu dítěti může stát v době, kdy ho nemůžete ochránit? V něčem mu však pomoci můžete. Naučit se šikanu rozpoznat a řešit.

Vnímavý rodič si změny v chování dítěte vyvolané zkušeností se šikanou může všimnout jako první.

Odborníci z projektu Miš doporučují všímat si zejména těchto příznaků:

• Za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi.
• Dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si telefonovalo apodoně.
• Dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem.
• Nechuť jít ráno do školy (zvláště když dříve mělo dítě školu rádo).
• Dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm možno při bedlivější pozornosti pozorovat strach.
• Ztráta chuti k jídlu.
• Dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o dovoz či odvoz autem.
• Dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu).
• Usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. „Nechte mě!“
• Dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně.
• Dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objevují výkyvy nálad, zmínky o možné sebevraždě.
• Odmítá svěřit se s tím, co je trápí.
• Dítě žádá o peníze, přičemž udává nevěrohodné důvody (například opakovaně říká, že je ztratilo), případně doma krade peníze.
• Dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí.
• Dítě je neobvykle, nečekaně agresivní k sourozencům nebo jiným dětem, možná projevuje i zlobu vůči rodičům.
• Dítě si stěžuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, možná ráno zvrací, snaží se zůstat doma.
• Své zdravotní obtíže může přehánět, případně i simulovat (manipulace s teploměrem apod.)
• Dítě se vyhýbá docházce do školy.
• Dítě se zdržuje doma víc, než mělo ve zvyku.

Kde hledat pomoc

Pokud se vaše dítě ve třídě necítí dobře, bojí se chodit do školy, stěžuje si na atmosféru a myslí si, že vztahy ve třídě jsou problematické – to znamená, že někdo někomu jinému nebo přímo jemu ubližuje. Je důležité o tom s dítětem mluvit a získat si jeho důvěru. Cestu k řešení situace hledejte společně, nedělejte nic za jeho zády.

Promluvte si s lidmi, kteří situaci ve třídě mohou přímo ovlivnit. Jděte za třídním učitelem, výchovným poradcem, ředitelem školy nebo jiným učitelem, ke kterému máte důvěru. Právě učitelé mají největší šanci chování ve třídě ovlivnit. Zejména na začátku školního roku mohou nejvíce zasahovat do fungování třídního kolektivu.

Podle průzkumu jsou to ve skutečnosti opravdu učitelé, kdo problém s šikanou vyřeší. Ve čtvrtině případů pomohl šikanovanému třídní učitel, dalším 25 procentům pomohli kamarádi a ve 12 procentech rodiče. Alarmující je, že ve více než pětině případů šikanovanému nepomohl nikdo.

Většina lidí samozřejmě neví přesně, co by měli v situaci kdy zjistí, že jejich dítě šikanováno, dělat. Nejhorší je ale nedělat nic a nebo dětem říct, ať si to vyřeší samy mezi sebou. O radu se můžete obrátit do pedagogicko psychologické poradny na www.minimalizacesikany.cz nebo na jakoukoliv pedagogicko psychologickou poradnu, středisko výchovné péče nebo i psychologa nejbližší místu vašeho bydliště.

V případě, že máte pocit, že vám nikdo nepomáhá, oslovte školské odbory orgánů místní samosprávy nebo českou školní inspekci.

Moje dítě je agresor

Málokterý rodič by si přál slyšet, že jeho dítě ubližuje někomu jinému. Nicméně i takovouto zprávu můžete ze školy obdržet. V takové nelehké situaci je důležité nedělat unáhlená rozhodnutí. Nekritické hájení vlastního dítěte nebo napadání druhé strany nepomůže nikomu ze zúčastněných. Vstřícnost a ochota ke spolupráci vám umožní se v situaci rychle a dobře zorientovat a minimalizovat nepříjemné důsledky průběhu šetření.

„Nejdůležitější pro rodiče dítěte, které ubližuje ostatním je přiznat si to a neomlouvat ho. To oni ho musí naučit chovat se jinak. I ten, který šikanuje, totiž svým chováním volá o pomoc,“ říká odborný garant projektu Miš Michal Kolář.

Poznat, že vaše dítě je iniciátorem šikany, je těžké. Šikanovat totiž mohou i děti, do kterých bychom to nikdy neřekli. Mohou to být jak děti agresivní, sebestředné, prospěchově propadající, jedničkáři, děti z rodin sociálně potřebných, ale i z rodin s vysokou ekonomickou úrovní. Mají však něco společného, něco jim chybí.


Podle odborníků to bývá hlubší emocionální vztah v rodině a dostatek pozitivní pozornosti od rodičů.

Z toho vyplývá, že jestliže chcete, aby se vaše dítě k ostatním chovalo lidsky, je dobré pravidelně se mu věnovat, kontrolovat kde a s kým se stýká a jeho volný čas smysluplně vyplnit.

Jestliže vaše dítě bylo opravdu aktérem šikany, může být jeho chování voláním o pomoc v těžké životní situaci nebo nevhodným způsobem sebeprosazování. Pro jeho další pozitivní psychosociální vývoj je důležitá pomoc odborníka. Například střediska výchovné péče, pedagogicko-psychologické poradny, dětského psychologa.

Stejně jako u obětí šikany, ani u dětí, které jsou jejími iniciátory, nic neřeší přechod na jinou školu. Tím dítěti jen ukážeme, že před agresí se v životě ustupuje.

Kam se obrátit:

Rodiče:

Rodičovská linka 840 111 234
pondělí, středa a pátek: 13 - 16 hod.
úterý a čtvrtek : 16 - 19 hod.

Poradí vám také v pedagogicko psychologické poradně, u psychologa nebo v středisko výchovné péče.

Děti:

Linka bezpečí: 116111

Obraťte se na někoho, komu věříte – učitele, rodiče, kamarády.

Poradnu najdete také na www.minimalizacesikany.cz

školní šikana:

O školní šikaně hovoříme, pokud jeden nebo více žáků úmyslně, často opakovaně, týrá a zotročuje spolužáka či spolužáky a používá k tomu fyzickou i psychickou agresi a manipulaci. Rozdíl mezi kamarádským škádlením je v tom, že škádlení je pro obě strany legrací, zábavou. Šikana je pro jednu stranu zábava a legrace, pro druhou ponižování a bolest. Šikana je přítomna na většině škol, není ovšem zvykem o ní mluvit. Diskuse a medializace přichází bohužel až v momentě extrémních případů.