Na sklonku roku se zkracují dny, rtuť na teploměru kolísá. Bývá chladněji a často prší. Koncem října se navíc letní čas mění na zimní.

Tyto změny snižují odolnost organismu vůči zátěži a narušují jeho spánkový biorytmus.

Člověk se cítí unavený a nepodává pracovní výkony na jaké je zvyklý. Mnohdy bývá podrážděný, proto se raději vyhne společnosti. Občasné výkyvy spojené se změnou ročního období či posunem času lze přitom účinně odstranit. Podle odborníků stačí mnohdy to, že bude člověk poslouchat co nejvíce své vnitřní hodiny. To znamená především dostatečně a pravidelně spát.

Zpožďování je přirozenější

Cyklus střídání světla a tmy řídí biorytmus lidského organismu. Vnitřní hodiny, které má v sobě každý člověk, se však mají tendenci přirozeně zpožďovat o 12 minut denně. Podle nich by měl den trvat o 12 minut déle než 24 hodin (cirkadiální rytmus). To znamená, že při posunu z letního času na zimní, kdy se ručičky hodinek posunou o hodinu nazpět, člověk nebude mít problémy. Zpožďování je pro něj přirozené. Podle odborníků se proto s posunem času organismus vyrovnává hůře na jaře, kdy musí takzvaně „předbíhat“ čas.

Člověk musí o hodinu dříve vstávat (mnohdy ještě za tmy), o hodinu dříve zapojit mozek a začít pracovat. „Čím je člověk starší, tím hůře snáší výkyvy související s posunem času. Hodina spánku může chybět také dětem a lidem pracujícím na směny,“ říká Helena Illnerová z Akademie věd ČR.

Právě ranní světlo má velký vliv na to, jak rychle se člověk „probudí“ k životu. „Změnu času na letní bych posunula až na květen, kdy se prodlužují dny a člověk už vstává přirozeně za světla,“ doplňuje Helena Illnerová.

Rytmus řídí hormony

Za usínání a probouzení odpovídá takzvaný spánkový hormon melatonin, jehož hladiny jsou závislé na střídání světla a tmy. Zatímco největší hladiny dosahuje v nočních hodinách, jeho pokles za ranního rozbřesku způsobí, že se organismus začne automaticky probouzet. Kromě pravidelného rytmu spánku a bdění se melatonin podílí na regulaci celoročního rytmu. S příchodem zimy, kdy se zkracuje doba denního světla, se jeho produkce zvyšuje, na jaře naopak snižuje.

Tyto změny způsobují narušení spánkového biorytmu a jsou i častou příčinou depresí. „Lidé z velkých měst trpí depresemi daleko častěji, neboť žijí v neustálém smogu. Nepravidelnost světelného rytmu způsobuje i změna charakteru počasí, změny tlaku a podobně,“ říká Ján Praško z Psychiatrické kliniky v Olomouci. Schopnost tvorby melatoninu odpovědného za přirozený rytmus spánku se snižuje také s věkem – obvykle po 55. roce.

Potřebujeme spát pravidelně?

Člověk, který přes týden ponocuje, bývá druhý den unavený a nesoustředěný. O víkendu spí mnohem déle než obvykle, a stejně se cítí jako mátoha.
O tom, jak se člověk cítí, rozhoduje i kvalita spánku (kolik hodin spí, v kolik hodin usíná a budí se).

Podle odborníků by měl člověk spát zhruba sedm až osm a půl hodiny denně a usínat v pravidelnou hodinu (mezi desátou a jedenáctou).

Pokud jde spát po půlnoci, jeho tělo se nemůže pořádně zregenerovat a zastavují se v něm důležité fyziologické procesy.

„U dítěte může bránit produkci růstového hormonu důležitého pro jeho zdravý vývoj, u dospělého dochází k zastavení spalování tuků,“ vysvětluje Ján Praško.

„Ten, kdo si často narušuje spánkový biorytmus, je navíc náchylnější k onkologickým onemocněním,“ doplňuje Helena Illnerová.

co ovlivňuje spánkový biorytmus:

VNĚJŠÍ FAKTORY

  • časový posun
  • zkracování dne (světelného záření)
  • smog
  • změny tlaku

VNITŘNÍ FAKTORY

  • snížená imunita (nemoci)
  • nedostatečný nebo nepravidelný spánek
  • poruchy spánku