Napadlo by vás, že chlapci, který kdysi namlouval znělku večerníčku, dnes už bude téměř 50 let?

Jmenuje se Michal Citavý a tehdy mu bylo pět let, když mu lidé od filmu na chvíli „překazili“ prázdniny, aby jim pomohl se vznikem jedné znělky.
Když tehdy nahrával své dva pozdravy, vůbec netušil, že na jeho slova jednou budou den co den čekat miliony dětí.

Večerníček se vysílá od roku 1965. Za tu dobu se na tvorbě zhruba osmiminutových pohádek vystřídalo přibližně 80 výtvarníků.

Scénáře vznikaly většinou podle vybraných literárních předloh.

Jinak tomu ale bylo v případě Rumcajse, Manky a Cipíska. Jejich příběhy děti sledovaly nejprve na televizních obrazovkách, teprve později byly zapsány a vydány v knižní podobě.

Podobné to bylo například s Makovou panenkou nebo Machem a Šebestovou.

Víte, jak spolu souvisí Jára Cimrman, Pat a Mat a Králíci z klobouku? Všechno jsou to děti Jiřího Šebánka, spisovatele a scenáristy.

Scénáře k dodnes populárním králíkům psal společně s kolegou Jaroslavem Pacovským a kreslíř Vladimír Jiránek jim dal výtvarnou podobu.

Ještě něčím je seriál Bob a Bobek zajímavý. Jeho nová řada – Bob a Bobek na cestách, která byla natočena v roce 2005, je zatím nejdelším seriálem v historii večerníčku. Má celkem 52 dílů.

Možná byste zaváhali, kdybyste měli popsat rozdíl mezi hraným loutkovým filmem a animovaným loutkovým filmem.

V prvním případě jde o film hraný loutkoherci před normální kamerou. Tímto způsobem jsou natočeni první Broučci, Příběhy včelích medvídků, pohádka O vepříku a kůzleti a další.

Animovaný loutkový film je hraný trojrozměrnými loutkami v trojrozměrné dekoraci a při jeho natáčení byla použita triková kamera.

Touto technikou byli natočeni novější Broučci, pohádka Jak to chodí u hrochů, Pat a Mat či Dobrodružství na pasece. Průkopníkem animovaného loutkového filmu byl Jiří Trnka.

Přísná cenzura doprovázela večerníček od samého počátku. Díky pokynu odněkud shora se musel dokonce zastavit některý z dílů těsně před tím, než šel do vysílání.

To se stalo například večerníčku O hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi. Měl se vysílat díl s názvem Jak se pan Kotrč vrátil od moře. Ten den se zrovna vracel Leonid Brežněv, a protože Kotrč byl záporná postava a mohlo by to vypadat jako narážka, musela se místo tohoto dílu odvysílat neutrální Perníková chaloupka. Taková rychlá opatření se stávala spíše výjimečně, protože dramaturgové tehdejší Československé televize už sami předem věděli, na co si musí dávat pozor, co by neprošlo.

současnosti nám připadá úsměvné, že se například v den výročí upálení Jana Palacha nesměl vysílat večerníček, ve kterém by se objevil oheň, jiskření či tančící světélka. Zakázané byly dokonce i bludičky.

Na výročním zasedání komunistické strany se dokonce jednou projednával duch Ruprecht. Tenkrát se prý řešilo, zda je ideologicky přijatelný.

Cenzura pochopitelně ovlivňovala i názvy pohádek.

Původní název večerníčku Štaflík a Špagetka byl Psí život. Socialističtí strážci „dobrých mravů“ v něm viděli jinotaj na tehdejší dobu a seriál musel být přejmenován.

Kuriózní dopis jednou přišel do České televize.

Jakýsi archeolog učinil neobvyklý objev. Šlo o obrázek cudné Makové panenky, který někdo umístil až v dalekém Cejlonu vedle sochy Buddhy. O vzniku nového náboženského směru zatím žádné jiné dostupné informace nejsou.

Patrně jste už slyšeli, že ti, kteří se nějakým způsobem podíleli na vzniku večerníčků, mnohdy objížděli různé besedy na základních či mateřských školách.

Úplně první večerníčky vyprávěla Štěpánka Haničincová, která takových besed zažila mnoho. Podle slov jejích kolegů ji děti měly hrozně rády.

Občas se prý dokonce stávalo, že se s ní někteří chlapci ve školce chtěli po besedě okamžitě oženit.

V loňském roce obdržela Rada České televize dopis, ve kterém si divák stěžuje na to, že Večerníček se pohybuje po pochybném schodišti bez zábradlí a přitom chladnokrevně škodí životnímu prostředí rozhazováním papírů, které patří do kontejneru s recyklovaným odpadem.„Večerníček na konci schodiště bezmyšlenkovitě skáče do neznámých hlubin. Stále se při tom usmívá, což může u nezletilců evokovat pocit, že by měli napodobit jeho sebevražedný skok. Večerníček, ač zjevně dítě, řídí automobil, a navíc se nevěnuje plně řízení. Opět se usmívá, ačkoliv není připoután bezpečnostním pásem,“ píše se ve stížnosti.

Závěrem něco pro opravdové milovníky večerníčků: 12. února 1999 Petr Pravec objevil ve hvězdárně v Ondřejově na obloze novou planetku s číslem 33 377. Pojmenoval ji Večerníček.

Zdroj: publikace Marie Kšajtové Velký příběh večerníčku