Do centra Ostravy je to odtud asi dvacet minut. Z okna moderních domů je vidět přímo na Lysou horu. Do Čeladné se stěhuje za čistším vzduchem stále více lidí. Opravdu se tady žije tak pohádkově, jak to na první pohled vypadá?

„Vzduch je tady vážně čistý, i když v Ostravě je zrovna inverze. Manžel do Ostravy dojíždí za prací a jeho kolegové si stěžují, že mají věčně nemocné děti. To my neznáme. Máme obě děti zdravé, netrpí ani žádnými alergiemi,“ líčí Kateřina Doupalová, která v Čeladné bydlí čtyři roky. „Předtím jsme bydleli přímo v horách, takže si nedokážu představit, že bych se přestěhovala třeba do Ostravy,“ dodává Doupalová. Dobře se tady žije i šestasedmdesátileté Marii Gřondělové. „Bydlím v Horní Čeladné celý život. Bývám málokdy nemocná. A myslím, že je to právě tím, že životní prostředí je tady odjakživa výborné,“ míní žena. Prodavačka z místního obchodu s potravinami Coop ale tak optimistická není.

„To víte, když je v Ostravě smog, tak sem to taky přijde. Ta mlha se tady pak drží i několik dní. Nemyslím si, že ovzduší bylo až o tolik lepší než na Ostravsku,“ myslí si žena.

Děti z ostravských škol si právě užívají prázdniny. Mnohé z nich je s rodiči tráví právě v Beskydech. Rodina Polanských z Ostravy má nedaleko Čeladné vlastní chatu.  

„Je tady určitě čistěji než v Ostravě. Když sem přijedeme a nadechnu se, je to hned úplně jiný pocit. Je cítit, že ten vzduch je lepší,“ popisuje Marek Polanský.

A co v době, kdy domkáři ve velkých mrazech přitápí? „Z některých domů to tedy občas pořádně dýmí, ale i přesto je to tady pořád lepší než v Ostravě. Tam také lidé topí a ještě k tomu je inverze,“ vypočítává muž.

Častým místem, kam lidé z Ostravska míří, je i sousední podhorská obec Ostravice. Také sem jezdí načerpat energii a nadýchat se čerstvého vzduchu. A ten tady podle místního hajného Jana Noska skutečně je.

„Inverze bývá vždycky jen po Frýdlant. Zatímco tam je pochmurno a mlhavo, tady na Ostravici svítí sluníčko, je krásně a vzduch je čistý,“ myslí si hajný Nosek. Do Ostravice včera vyrazili i manželé Kocourkovi z Palkovic. Také oni jsou přesvědčeni, že zdejší ovzduší je mnohem lepší než to ostravské.

„Když se seshora podíváte na Ostravu, Frýdek v době, kdy je smog, nejsou v té mlze ani vidět. V té době Ostravákům rozhodně není co závidět,“ říká paní Kocourková.  

Jak se dýchá na horách? I tam se někdy usadí smog

Jaká je situace v Beskydech, když Ostravsko dusí smog? Nedá se jednoznačně říci, zda lepší, či horší. „Poměrně rozsáhlý region Moravskoslezských Beskyd je v různých lokalitách odlišný svým vlivem na životní prostředí. Velkou část tvoří zabydlené obce, ve kterých mají velký vliv lokální topeniště, jiné oblasti jsou zasaženy turistickým ruchem,“ říká Vladimíra Volná z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Jiří Bílek ze Zdravotního ústavu v Ostravě její slova potvrzuje. V případě, že v regionu převládá inverzní počasí a rozptylové podmínky jsou zhoršené, dojde podle něj k překračování imisních limitů také v horských oblastech.

„Když v Ostravě dosahujeme například osminásobného překročení, v horských oblastech může být limit překročen třeba dvojnásobně,“ přibližuje Jiří Bílek a přidává pro ilustraci příklad, kdy v Horní Lomné letos v lednu naměřili u polétavého prachu hodnotu sedmdesát mikrogramů na metr krychlový. Podobná čísla pak na přelomu února a března ukázaly i mobilní měřicí stanice v Ostravici.

Vliv na částečně zhoršené ovzduší v podhorských obcích mají převážně lokální topeniště. Lidé totiž kvůli finančním úsporám často spalují doslova vše, co hoří. Má tedy vůbec smysl jezdit na prázdniny do Beskyd, když je tamní vzduch „začouzený“ dýmem z domků a chat?

„Určitě. Pokud si představíme náš region, zdá se, že nad pět set metrů nadmořské výšky je smogem ovlivňován výrazně méně. V těchto oblastech dochází k plošnému překračování limitů výjimečně,“ vysvětluje Jiří Bílek a dodává: „Důležité je nebýt v údolí, které je plné čoudících komínů. Určitě lze v Beskydech i Jeseníkách najít rekreační střediska, které jsou čistá.“