Od května totiž začne platit změna Zákona o pomoci v hmotné nouzi, která stanoví, že města musí říci své závazné ano či ne v případě žádosti o dávku na bydlení u lidí, kteří žijí v ubytovnách v katastru dané obce.

To znamená, že radní měst budou muset posuzovat každou jednotlivou žádost. Města ale štve například to, že mají rozhodovat, přičemž o uchazečích nemají jediný údaj. V České republice totiž něco takového státní správa městům poskytovat ani nemůže.

„Takto můžeme rozhodnout pouze ano či ne hlasováním, a reálně tak hrozí, že souhlas zkrátka nevydáme nikomu," upozorňuje například starosta Bohumína Petr Vícha (ČSSD), který kvůli tomu v pondělí svolal i novináře.

„Pokud pak žadatelé nedostanou své dávky, je mi v prvé řadě líto úředníků na úřadu práce. Ti jim pak ale jistě řeknou, že na vině jsme my, a potom si nás najdou na radnici," dodal s nadsázkou, jak vše může skončit v praxi.

Psaní od Marksové

Víchu a spol. také rozlobil dopis ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové, který 18. dubna rozeslala do měst v celé České republice. Obzvláště „výživná" je podle Víchy pasáž, která vlastně říká, že ona možnost říci své ano či ne je vlastně „o ničem".

„Také je nutné si uvědomit, že pokud obec souhlas s poskytnutím doplatku na bydlení osobě neudělí, pak reálně hrozí, že se na jejím území budou zdržovat lidé bez přístřeší. Budou-li obyvateli obce, má obec, přestože neposkytla souhlas s poskytnutím doplatku na bydlení, povinnost pečovat o uspokojování potřeby jejich bydlení," stojí v dopise ministryně Marksové.

K čemu tedy taková změna zákona vlastně je? Zeptejme se třeba také karvinského magistrátu.

Jen více byrokracie

„Neuleví nám. Budeme mít více byrokracie a bude to drahé řešení. Kromě toho samozřejmě neznáme lidi, které máme po ubytovnách, ani nemůžeme. Není metodika k zákonu, takže nejsou jasná pravidla. Ubytovacímu byznysu tohle podle nás nezabrání," říká náměstek primátora Miroslav Hajdušík (KSČM).

Půl roku a dost

„My jsme se předběžně dohodli, že omezíme pobyt na ubytovně maximálně na šest měsíců a že jej povolíme jen těm, kteří mají v Karviné trvalý pobyt," doplnil náměstek Hajdušík s tím, že během onoho půlroku si i Karviná nový systém vyzkouší.

„Pochopitelně nechceme vyrábět nové bezdomovce, na straně druhé je ale jasné, že bydlet trvale na ubytovně není řešení pro nikoho," dodal.

Kolik je to lidí?

V Karviné se například tyto nové předpisy dotknou asi pěti stovek lidí.

Kolik jich ale žije na místních ubytovnách a jsou zároveň občany jiných obcí, to město v současnosti zkrátka nemá možnost zjistit.

Havířov čeká na podklady

V Havířově se problematika týká 11 ubytoven, z nichž dvě jsou azylovými domy Armády spásy.

„Týká se to cca 340 osob, v této chvíli nemůžeme říci, kolik z nich je přímo obyvateli našeho města, čekáme na podklady z úřadu práce," komentuje současnou situaci mluvčí Havířova Eva Wojnarová.

Jak již bylo řečeno, například Úřad práce ale ani dosud nemá medotiku, jak s novým zněním zákona pracovat.

Deník celou kauzu nadále sleduje a ve středu přinese další vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí.