Ve třídění opadu je Budišov nad Budišovkou bílou vránou na Opavsku. Zavedli zde systém, díky kterému lidé, kteří třídí poctivě, jsou odměněni. Postupně se jim totiž odečítají peníze z poplatku za svoz odpadu. O tom, že se nový systém těší oblibě, svědčí fakt, že celkem osmadvacet účastníků projektu bylo úplně osvobozeno od poplatku za svoz odpadu, který v Budišově činí šest set korun ročně.

Zajímá vás, jak takové třídění vypadá v praxi?

Nejprve se musíte zaregistrovat na městském úřadě. Tady obdržíte pytle na tříděný odpad a samolepky s čárovými kódy registrované osoby. Kdybyste ale chtěli vložit do nádoby nežádoucí obsah, nebude váš kód načten. Za jedno vytříděné kilo plastu se roční sazba snižuje o pět korun. Jedná-li se o papír, zaplatíte zase o dvě koruny méně.

Rok s rokem se od založení projektu sešel a v Budišově nyní sumarizují. Přestože se ve městě našla i naprostá menšina, která s novým projektem spokojena nebyla, čísla mluví jasně. V roce 2013 se do systému zapojilo celkem pět set osmdesát účastníků.

Z nich osmadvacet nemusí platit za svoz odpadu vůbec, pětadvacet přesáhlo hranici pěti set korun, šestatřicet přesáhlo čtyři sta korun a jednašedesát tři sta korun.

„Celkem bylo odevzdáno zhruba deset tisíc pytlů s plastem a papírem. V žebříčku společnosti EKO-KOM se nám podařilo během dvou let poskočit ze stodevadesátého sedmého místa na čtyřiapadesáté," pochvaloval si místostarosta Budišova nad Budišovkou Patrik Schramm s tím, že celková výtěžnost separovaného odpadu se během dvou let zvedla o 56 procent.

Jen pro představu: zatímco v roce 2011 Budišov vytřídil celkem 47,6 tuny separovaného odpadu, v roce 2013 to už bylo 107,435 tuny.

Město ovšem chtělo i jinou zpětnou vazbu než v číslech. Proto v letních měsících najalo celkem osm studentů, kteří dostali za úkol obcházet domácnosti a předkládat dotazník zaměřený na spokojenost či nespokojenost místních obyvatel s novým systémem. „Během dvou měsíců se podařilo obejít 329 rodin, z toho bylo 261 velmi spokojeno s nynějším systémem, 22 mělo menší výhrady, 35 dotázaných si změn nevšimlo a 11 bylo nespokojeno," řekla Marie Stránská, která má celý projekt pod palcem.

Jak už to tak bývá, není nebe bez mráčku a každý projekt má své mouchy, které se musejí časem vychytat. „V pytlích a kontejnerech bývá občas, co nemá, zvláště u papíru, a přes letní prázdniny v určitých lokalitách docházelo ke krádežím pytlů s papírem ze stran romských dětí," uvedl příklady Patrik Schramm.