Nabízí náhradní péči bezmála padesáti dětem a jeho zřizovatelem je kraj. Na Dětský domov v Opavě si ale již delší dobu činí nároky také České provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, což je právní nástupce Řádu německých rytířů.

První žádost řádu o navrácení majetku už byla vyslána a týká se pozemků v areálu domova sídlícího na Rybím trhu. Vše nyní musí posoudit zodpovědný Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).

„V současné době probíhá majetkoprávní lustrace předmětných pozemků a zajištění veškerých podkladů potřebných pro posouzení výzvy. S ohledem na procesně náročné prošetření všech skutečností a zajištění veškerých podkladů dosud nedošlo u uvedené výzvy k posouzení podmínek daných podle zákona," uvádí ředitel ostravského územního pracoviště ÚZSVM.

Zjednodušeně řečeno, stále nebylo rozhodnuto pro, ani proti.

První na řadě jsou pozemky

O část pozemků tedy už řád požádal, o budovu zatím nikoli. To ovšem neznamená, že je takříkajíc ze hry.

„Momentálně se řeší, jestli nebyl porušen blokační paragraf. Když tak poté podáme žádost," říká sekretář velmistra řádu pro Čechy, Moravu a Slezsko Robert Rác. Zmíněný paragraf z roku 1991 stanovuje, že majetek, jehož vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákona o restitucích.

A ten, jak známo, vešel v platnost teprve až na sklonku roku 2012. Opět zjednodušeně řečeno se jedná o to, že s žádným majetkem zabaveným církvím po 25. únoru roku 1948, nesměli s ním jeho současní majitelé nijak nakládat, nikomu ho prodávat ani darovat, dokud se nerozhodne, zda o něj církve nezažádají.

Dotýkalo se to jak soukromých vlastníků, tak například i měst a obcí. Mnoho majitelů takovýchto nemovitostí pak obcházelo paragraf tím, že když už nemohli majetek prodat, alespoň ho pronajímali.

Ředitel dětského domova: Jsem optimista

Ředitel opavského dětského domova Milan Škrabal zatím nechává věcem volný průběh. „Našim zřizovatelem je kraj, takže my už do toho prakticky ani nemůžeme nijak zasahovat," potvrzuje Milan Škrabal.

Záležitost s německými rytíři se v instituci údajně řeší už od jeho nástupu do funkce, tedy zhruba patnáct let. S největší pravděpodobností se zde ale s touto problematikou střetávali ještě delší dobu. Nicméně obavami o budoucnost domova Milan Škrabal netrpí.

„Je to běh na dlouhou trať, ale jsem v tomhle optimista. Nemám samozřejmě k dispozici všechny informace a podklady, ale domnívám se, že se jim (právníkům zastupujícím Řád - pozn. redakce) bude tento nárok prokazovat jen horko těžko," soudí ředitel Škrabal. Už dříve se přitom nechalo vedení Řádu slyšet, že v případě neúspěchu žádostí nevylučuje soudní cestu.

Řád si ale nárokuje mnohem více majetků, a to jak v Opavě, tak dalších koutech naší vlasti. „Pozemky mají celkovou výměru cca 13 500 hektarů a Řád požaduje zejména tyto nemovitosti: Velmistrovský dům v Opavě, kostel v Karlově Studánce, bývalý chudobinec v Bruntále, část konventu v Opavě, lázně Karlova Studánka, zámek Bruntál, hrad Bouzov a Sovinec," nechal se slyšet už v listopadu loňského roku vikář velmistra Řádu Metoděj Hofman a pokračoval:

„Pokud bude majetek vydán, bude sloužit k dalšímu rozvoji činnosti Řádu na území České republiky, a to zejména v oblasti vzdělávání, charitativní a sociální oblasti, stejně jako v oblasti duchovní správy." Dodejme, že kupříkladu v Opavě Řád provozuje známou a vyhlášenou církevní konzervatoř.

Osmisetletá historie Řádu

Samotný Řád byl založen jako špitální bratrstvo již roku 1190 v Akkonu, což je přístavní město dnešního Izraele. K nám se členové Řádu dostali roku 1204 na pozvání krále Přemysla Otakara I.. Věnovali se tu především vzdělávání, pečovatelství a charitě.

Majetky jim byly nejprve zabavovány nacisty a po válce pro změnu komunisty. Obě větve, ženská i mužská, nyní existují jako české provincie a jejich vedení sídlí v Opavě. V čele Německého řádu stojí velmistr, jenž má stejně jako generální rada a Ústřední archiv hlavní sídlo ve Vídni. V Římě se poté vyskytuje tzv. generální prokurátor, který zastupuje Řád před Svatým stolcem.

Kromě České republiky Řád působí i v Rakousku, Itálii, Slovensku, Slovinsku, Německu a Belgii.