V už zmíněných OKD pracuje přibližně pět procent žen.

„Fárání je záležitostí jen několika málo výjimek, pod zem se občas dostanou například novinářky nebo poslankyně, ale žádná žena není zaměstnána jako horník. Nejčastěji fárající ženou je překladatelka generálního ředitele Eva Vévodová. Ta fárá pravidelně zhruba jednou týdně. Generální ředitel Klaus Dieter Beck chce být v přímém kontaktu nejen s manažery, kteří ho doprovázejí, ale taky s horníky, a proto je překladatelka při jeho pravidelných fáráních nezbytná,“ vysvětlil mluvčí OKD Vladislav Sobol.

A co na to horníci?

Ženy v OKD pracují podle něj nejčastěji na povrchových pracovištích. Nejen v kancelářích a propagačních odděleních jednotlivých šachet, ale také například v úpravnách uhlí či na pracovištích, kde se fasuje prádlo nebo ochranné pomůcky. Další pak pracují v lampovně.

„Co spolupracovnicím říkají horníci? Většinou si pochvalují, že tady ženy jsou,“ odpovídá mluvčí OKD a dodává: „A také říkají, že je fajn, když se mohou občas podívat na někoho jiného než na své kolegy. Ženy vytvářejí ve výrobních pracovištích i kancelářích přívětivější atmosféru. Je zajímavé, že bývají většinou příjemnější a usměvavější než my chlapi, i když na ně většinou doma čeká ještě druhá směna.“

Pečlivější než muži

V kunčické huti ArcelorMittal Ostrava a jejích dceřiných společnostech pracuje v současné době zhruba devět stovek žen. A nezastávají jen takzvaně lehké pracovní pozice v administrativě, ve skladech či v laboratořích. Jsou potřebné i v těch nejnáročnějších provozech.

„Bez žen bychom se neobešli, v práci se mužům nejen vyrovnají, v některých profesích si vedou i lépe, jsou totiž často mnohem pečlivější než muži,“ je přesvědčen personální ředitel ArcelorMittal Ostrava Jan Rafaj. Těmto vlastnostem podle něj odpovídá i pozice nejvýše postavené ženy v ArcelorMittal Ostrava, finanční ředitelky Kristiny Červenkové.

Z devíti stovek žen, které v huti a dceřiných firmách pracují, jich samozřejmě nejvíce zastává takové pozice, v nichž se oceňuje ženský smysl pro pořádek a pečlivost. Proto jsou zaměstnány v účtárnách, v oblasti prodeje, zásobování a nákupu či v laboratořích. Ale mnohé jsou i v dělnických profesích. Nelze si bez nich představit například ani skladové hospodářství.

„Máme u nás ale mnoho žen na pozici řidičů pracovních strojů. Dlouhodobě s nimi máme v této profesi dobré zkušenosti, vážíme si zvláště jejich odpovědného přístupu k bezpečnosti práce,“ uvedl personální ředitel.

Ilustrační foto

U koksu i na jeřábu

Mnoho žen podle něj spojilo s hutí celý svůj profesní život. Desítky z nich zde pracují více než pětatřicet let. Po celou dobu existence společnosti si ženy dobře vedou i ve velmi těžkých provozech. Například i v pozici koksař. „Jejich práce je spojena s dohašováním a spouštěním koksu z rampy na dopravní pás, obsluhují také zařízení při odsunu koksu,“ vysvětluje Rafaj.

Ani v jednom z nejnáročnějších provozů, na závodě Ocelárna, si nedokážou provoz bez žen představit. Pracují zde například jako jeřábnice. „Paní Jarmila Šigutová pracuje u nás jako jeřábnice už dvaatřicet let. Je to skvělý výkon, protože se jedná o profesi, která je náročná nejen na zodpovědnost, ale i kvůli směnnému provozu, včetně nočních směn. Na takový výkon lze říci jediné klobouk dolů,“ říká s uznáním ředitel Ocelárny Tomáš Lokaj.

Z celkového počtu 1345 zaměstnanců společnosti Evraz Vítkovice Steel je 205 žen (zhruba 16 procent).

Podle mluvčího firmy Jaromíra Krišici pracují ženy většinou v administrativě firmy. „Další zaměstnankyně jsou i ve výrobě, třeba v pozicích kontrolorky, laborantky, správkyně budovy a některé pracují jako jeřábnice. Ženy se nejvíce uplatňují v pozicích, kde mohou využít nejen své odborné schopnosti, ale i přirozené ženské vlastnosti, jako je například trpělivost nebo pečlivost. Tedy to, co nám, mužům, není vždy vlastní,“ dodal mluvčí Krišica.

Ženy nemohou pracovat v podzemí ani při ražbě štol, píše se v Zákoníku práce

Zakazují u nás vůbec nějaké předpisy práci žen ve vybraných profesích či odvětvích?

Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívové obecně není v našich platných právních předpisech, které vycházejí z práva Evropských společenství, obsažen obecný zákaz práce pro všechny ženy.

„Podle ustanovení zákoníku práce je však zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec (rozuměj i zaměstnankyně) vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. V souvislosti se ženami je v § 238 Zákoníku práce stanoveno, že ženy-zaměstnankyně nesmějí být zaměstnávány pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení štol. Výjimkou jsou ženy, které vykonávají například řídicí funkce, zdravotnické a sociální služby. V této souvislosti je vhodné připomenout nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění, které definuje rizikové faktory pracovního prostředí a kde je uvedena také fyzická zátěž, která se člení na celkovou fyzickou zátěž, lokální svalovou zátěž, pracovní polohy a ruční manipulaci s břemeny. Zde jsou rozdílné limity podle toho, zda jde o muže nebo ženy,“ upřesnila mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.