Jedna kaplička stojí pod charitním domem Salvátor, druhá nad ním. Před sto lety bylo jejich posláním obracet k motlitbě zbožné poutníky, kteří touto cestou stoupali k chrámu na Cvilíně. V dobách socialismu, kdy ateismus byl státní program, se na cvilínské kapličky zapomnělo. Chátraly tak dlouho, až z nich zbyl jen hrubý skelet z cihel.

Kapličku pod Salvátorem koupil i s pozemkem soukromník, který si vedle ní postavil dům. Kapličku perfektně opravil a od veřejného prostoru ji oddělil masivním plotem. „Kaplička, byť perfektně opravená, v novém kontextu za plotem ztrácí svůj původní význam. Není tu proto, aby kolemjdoucí upozornila na historický a duchovní potenciál Cvilína, ale stala se z ní součást soukromé zahrady, jako třeba zahradní gril. Naproti tomu, když někdo opravil kapličku stojící volně na loukách nad Salvátorem, mělo to úplně jiný efekt. Jako kdyby tam vykouklo slunko z mraků,“ porovnal kapličky pod a nad Salvátorem zahradní architekt a krajinář Petr Ondruška, který tato místa navštívil jako člen výboru pro architektonický a urbanistický rozvoj, což je poradní orgán krnovského zastupitelstva.

„Jsem fascinován tím, jak oprava jedné kapličky dokázala změnit atmosféru území nad Švabinského ulicí, kterému se říká Mariánské pole. Nevím, kdo kapličku opravil a proč, ale výsledek je potřeba pochválit. Její proměna je prostě úžasná. Rekonstrukce kapličky respektuje historický kontext a dál připomíná kolemjdoucím, že to nejsilnější, co může Cvilín Krnovu nabídnout, je duchovní oblast,“ nešetřil slovy chvály Petr Ondruška, podle kterého je nejvyšší čas zamyslet se, co nám na Cvilíně zanechaly předchozí generace a jaký odkaz zde potomkům zanecháme my.

Cvilín má nepochybně svůj genius loci. Duch tohoto místa je tvořen nejen výhledy na Praděd, Krnovsko a do Polska, ale patří k němu i rozhledna, křížová cesta, schody, poutní chrám a navíc svahy, louky, stezky, lesopark a prastaré aleje. „Všimli jste si, že každá vzácná návštěva má povinnou zastávku na Cvilíně? Má pro Krnov funkci reprezentačního pokoje. Bohužel všichni se soustřeďují jen na nejcennější partie Cvilína kolem rozhledny a kostela, kam se dá dojet autem, ale se zbytkem si nevíme rady. Má být Cvilín dál místem, kam se chodí posedět na louce, pouštět draky, jezdit na bobech a venčit psy, nebo se máme držet plánů na zástavbu Mariánského pole, která zmenší veřejný prostor a přinese pár katalogových uniformních domečků?,“ dodal Ondruška, podle kterého nastal čas přehodnotit rozvojové plány z dob, kdy si město se Cvilínem nevědělo rady.

Loni bylo z městského rozpočtu vynaloženo 550 tisíc korun na dvě studie zástavby Mariánského pole, kde by na pozemcích soukromých vlastníků mohlo vzniknout až 33 rodinných domů.

„Opravdu chceme, aby budoucností Cvilína bylo příjemné bydlení pro pár vyvolených a kapličky jako součást soukromé zahrady? Názory se mění, svět se vyvíjí a pokud dnes už význam Cvilína chápeme jinak, měli bychom své předchozí rozhodnutí přehodnotit,“ uzavřel Ondruška.