Lesy, příkopy, pole nebo třeba krajnice u cest. To jsou nejčastěji místa, kde nepořádníci zakládají černé skládky. Lidé nejčastěji vyhazují autodíly, pneumatiky nebo stavební odpad. Podle Vladimíry Karasové, tiskové mluvčí OZO, se lidé takto nepotřebných věcí nejčastěji zbavují z ekonomického důvodu.

Vyfotit viníka

Slezská Ostrava ve spolupráci s ostravskou městskou policií hledá způsob, jak vzniku černých skládek jednou provždy zamezí.

„Obvod plánuje nakoupit fotopasti. Ty by byly umístěny v lokalitách, kde se černé skládky nejčastěji vyskytují. Fotopasti by pak byly napojeny na nejbližší stanoviště městské policie, takže by strážníci mohli na místo přijet během několika minut a chytit neřáda přímo při činu, případně jej pak dopadnout podle získaného obrazového materiálu," uvedl starosta Slezské Ostravy Antonín Maštalíř. Fotopasti by rád viděl v provozu do dvou měsíců. Nápad podpořily i další městské obvody, jako například Michálkovice nebo Radvanice a Bartovice. Předtím, než budou fotopasti uvedeny do provozu, je ale nejprve musí schválit rada města.

Proč černé skládky vznikají?

„Na černých skládkách lze nalézt především odpad z podnikatelské činnosti tady sběrné dvory nepomohou, protože ty jsou určeny jen pro občany a odpad z jejich domácností. Podnikatel musí za likvidaci odpadu vyprodukovaného při své činnosti samozřejmě zaplatit," vysvětlila mluvčí OZO s tím, že pokud se takto odpadu zbavuje občan, může jít i o druh adrenalinové zábavy či pohodlnost.

Nejvíce trpí Slezská Ostrava

„Ve městě je v současnosti třináct sběrných dvorů, navíc jsou do všech koutů města minimálně dvakrát ročně městskými obvody přistavovány velkoobjemové kontejnery. U starších lidí může přetrvávat i stereotyp z dávnějších dob, kdy se takto odpady likvidovaly, a neexistovala žádná legislativní opatření, která by to omezovala. Tenkrát se ale jednalo o zcela jinou skladbu odpadů, které životní prostředí ohrožovaly podstatně méně než ty dnešní," dodala Karasová.

OZO takto ročně zlikviduje zhruba čtyři sta tun odpadu z černých skládek a náklady na jejich zneškodnění vyšly Ostravu v roce 2011 na zhruba jeden milion korun. Nejvíce tímto neduhem trpí zřejmě Slezská Ostrava je to největší ostravský obvod s nejmenší hustotou osídlení. Míst, kde se dá nelegálně odložit odpad, je tady podstatně více než v jiných částech města.

„Lidé si odpad dovolí takto vyhazovat i za bílého dne. Platí tady, že se černá skládka musí zrušit hned v zárodku, protože mnohdy na jednu hromadu suti často ostatní lidé přihazují další odpadky, a skládka tak nabývá na objemu," řekl Deníku starosta Slezské Ostravy Antonín Maštalíř. Na řešení problému se ale usilovně pracuje.