Až sto nových pracovních míst v následujících nejméně deseti letech, podstatné zlepšení životního prostředí a odstranění pravděpodobně největší ekologické zátěže ve městě i celém kraji.

Tyto výsledky má přinést sanace Heřmanické haldy, kterou začátkem týdne zahájili stavbou homogenizační linky na separaci hlušiny.

NABÍDKA PRÁCE PRO HORNÍKY A ÚPRAVÁŘE

Haldu spravuje státní podnik DIAMO, jenž v souvislosti s tímto projektem za čtvrt miliardy korun uvažuje o přijetí deseti lidí. Třikrát tolik pracovních příležitostí pak avizuje Ostravská těžební, tedy firma, která bude samotnou linku provozovat. A následné provozy (například výroba pelet v Krnově) či služby by měly zajistit obživu dalším desítkám uchazečů o práci.

Rozloha, kterou zabírá odval v Heřmanicích, kde vyváželi hlušinu už od půlky předminulého století při hloubení jámy Ida, je asi pětašedesát hektarů. To odpovídá 14 pražským Václavským náměstím.Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň

„Shodli jsme se, že upřednostníme propuštěné z OKD, zkušené horníky, báňské úpraváře. Ty považujeme za nejvhodnější kandidáty," informuje Josef Gajda, generální ředitel a předseda představenstva Ostravské těžební.

Homogenizační linka s výkonem 350 tun za hodinu je podle něj pilotním projektem a vyřeší nejproblematičtější část sanace. Totiž likvidaci endogenních požárů.

„Hlušinu vyseparujeme procesem takzvané mokré úpravy, jenž definitivně eliminuje riziko hoření. Naše zařízení, na jehož vývoji spolupracovali odborníci z Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava, představuje špičku ve světovém měřítku. Pracovat bude s uzavřeným vodním kalovým okruhem šetrným k životnímu prostředí. Separát v podobě kameniny a uhelné hmoty najde komerční využití ve stavebnictví či energetice, " říká Gajda.

ZMIZÍ PRACH I ZÁPACH Z HOŘÍCÍHO ODVALU

Právě přírodě, lidem i zvířatům (negativní zkušenosti s ní mají dokonce v zoologické zahradě) znepříjemňuje Heřmanická halda život nejvíce.

Rozloha, kterou zabírá odval v Heřmanicích, kde vyváželi hlušinu už od půlky předminulého století při hloubení jámy Ida, je asi pětašedesát hektarů. To odpovídá 14 pražským Václavským náměstím.Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň

„Vykazuje termickou aktivitu. Podobné je to na haldách Ema či Hedvika, kde procesy hoření doznívají. Heřmanický odval ovšem hoří s různou intenzitou viditelnou i na povrchu už více než dvacet let a obtěžuje prachem i zápachem. Naším cílem je tyto nejrizikovější faktory postupně odstranit a celou lokalitu připravit pro rekultivaci a další využití," pokračuje Tomáš Rychtařík, generální ředitel státního podniku DIAMO.

Ten zároveň připomíná, že DIAMO bojuje s endogenními požáry Heřmanické haldy dlouhou dobu. Nicméně ani částečná rekultivace s vysazením patnácti tisícovek stromů a keřů s cílem vytvoření filtračního „zeleného valu" nepomáhá. „Nejúčinnějším řešením se ukazuje likvidace termicky aktivních míst odtěžením," vysvětluje Rychtařík.

HALDU UŽ KDYSI SNÍŽILI PRO LEPŠÍ PROUDĚNÍ VZDUCHU

V praxi to znamená separaci asi třiceti milonů tun hlušiny navršené na haldu

s průměrnou výškou dvaceti až třiceti metrů. „A to se před osmatřiceti lety rozhodlo o snížení výšky kóty odvalu kvůli intenzivnějšímu provětrávání Ostravské kotliny. Dříve činila maximální výška sypného kužele v Heřmanicích až sedmdesát metrů," podotýká mluvčí DIAMO Jana Dronská. Vůbec nejhorší stav je, jak doplňuje, ve východní a střední části haldy, kde není možné vznik, vývoj a šíření požáru předvídat, natož mu předcházet.

ANKETA: Jak vnímáte sanaci Heřmanické haldy?

Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu: Pro mne znamená zahájení stavby této linky tři podstatné skutečnosti. Zaprvé je zde možnost využití suroviny z odvalu. Zadruhé partnerství soukromé sféry a veřejného sektoru pomůže vyřešit ekologickou zátěž po těžbě. A zatřetí to bude znamenat udržitelnost zaměstnanosti, tedy pomoc lidem, kteří přijdou o práci, například propuštěným z OKD.

Miroslav Novák, hejtman Moravskoslezského kraje: 
Doufám, že zmizí enormní zátěž pro Slezskou Ostravu i okolí. Nevzhledná lokalita by se mohla po sanaci a rekultivaci proměnit v oddychovou zónu, část materiálu z haldy by se dala využít k úpravám terénu průmyslové zóny v Hrušově, kam přinesou noví investoři další pracovní místa.

Tomáš Rychtařík, generální ředitel DIAMO: 
Pro nás to znamená velmi zvláštní způsob sanace. Našim úkolem bude prakticky haldu jen rozebrat a předat materiál na linku. Potom dostaneme vyseparovaný zbytek, který nepůjde komerčně využít. Tato cesta znamená úspory v řádech miliard korun.

Josef Gajda, generální ředitel Ostravské těžební: 
Na projektu jsme pracovali posledních více než pět let. Důležité je, že jsme našli společnou řeč se státním podnikem DIAMO. Linka je naší pilotní, podobné bychom chtěli postavit i v Rumunsku či Bulharsku.


Radek Lukša