Je polovina září, ale počasí vyloženě letní. Sluníčko hřeje a vydáváme se s fotografem do Heřmanic. Rybník se dá obejít zprava i zleva. Volíme první možnost a kráčíme po zpevněné cestě.

Rybník sice vidíme, ale dostat se až k vodě možné není. Břehy totiž lemují husté porosty rákosí. Místy jsou přerušeny různými provizorními a úzkými cestičkami tvořenými fošnami a deskami. To proto, že jinak by se bahnitým terénem projít nedalo.

RYBÁŘSKÉ POSEDY

Vydáváme se po jedné z cestiček a doufáme, že majitel chatky, kterou vidíme na konci, tady bude. Když se k chatce přiblížíme, v další chůzi nám zabrání jedna zvednutá fošna, ta je navíc zamknutá kladkou. Asi obrana před zloději.

„Padací most," popisuje trefně kolega fotograf a dodává, že mu zdejší prostředí trochu připomíná Amazonii a film, kde řádila obří anakonda.

POVÍDÁNÍ PŘES VODU

Nedaleko této chatky však stojí i další dvě. A u té vzdálenější spatříme chlapíka, který se chystá k rybaření. Když mu na vzdálenost zhruba 20 metrů chci sdělit, proč tady vlastně jsme, musím mluvit hodně hlasitě.

Říká, že chatky stojící na kůlech či různých podsadách musely být schváleny stavebním úřadem a byly postaveny někdy před 30 lety. „Jsou to rybářské posedy. Udržovat je v provozuschopném stavu dá opravdu práci. To víte, stojí na vodě," odpovídá chlapík ze vzdáleného rybářského posedu.

„Trávím tady ale každou volnou chvíli. Občas tu i přespím. A přes noc, to tady člověk slyší symfonii divoké přírody. Ozývají se noční živočichové a člověk sedí a tiše poslouchá. Opravdový balzám na nervy," dodává.

Ještě před odchodem se jej ptám, jestli obyvatelé rybářských posedů mají nějaký speciální pozdrav, něco jako vodácké ahoj: „To ne, někdo mě zdraví Ahoj, dědku, další zavolá Nazdar, lumpe, to je různé podle nálady."

OPAKOVANÁ NÁVŠTĚVA

Protože jsme při první návštěvě s fotografem nestačili rybník obejít celý, rozhodl jsem se ve stejný den svou návštěvu zopakovat. Na kole objedu rybník celý za pár minut, říkám si a šlapu do pedálů.

Když projíždím kolem rybníka, cítím vůni vody a bažin a také mě začíná pobolívat levé koleno. Proto sesedám, kolo vedu a pozoruji okolí. Nikde nikdo, jen z rákosí se ozývají různé zvuky, ptačí pískání, dusot i kuňkání. Pak potkávám dva rybáře. Ani oni na něj nedají dopustit.

„Rybaříme tu pravidelně, chytli jsme tu už nejen kapry, ale i candáty, cejny, pstruhy, a dokonce i úhoře," říká mi Anton Jindřišek. Přes léto tady bývá skoro každý den. „Někdy jsem tu do pozdní noci, občas tu zůstanu i do rána," dodává rybář, který tvrdí, že v okolí rybníka žijí bobři, divočáci, jeleni i srnky. Hnízdil tu i orel," dodává Anton Jindřišek.

Ten právě chystá návnadu a radí se s Milanem Vaisarem, který mi říká, že přes týden je okolí rybníka skoro liduprázdné. Občas tu sice někdo projede na kole, pár sportovců si tu chodí i zaběhat, ale jinak tu je klid. O víkendech ale bývá kolem rybníka lidí více, špacírují a někteří mají i dalekohledy, aby si tu nádheru mohli prohlédnout," dodává Milan Vaisar.

RYBNÍK UCHVÁTIL I ORNITOLOGY

Heřmanický rybník uchvátil i ornitology z Moravského ornitologického spolku v Přerově (MOS). „Už při pohledu na satelitní fotografii lokality mne zaujaly desítky staveb přímo nad hladinou, ke kterým vedou dlouhé chodníčky rákosím. Něco podobného jsem u nás na žádném rybníku neviděl," říká Jiří Šafránek, místopředseda MOS.

Jak dodal, u rybníka byl už zaznamenán výskyt několika párů sýkořic vousatých, slavíků modráčků a v loňském roce zde byl dokonce pozorován racek Sabinův, což je šesté zdokumentované pozorování tohoto druhu v ČR. Ornitologové při své návštěvě Heřmanického rybníka pozorovali i další druhy vzácných ptáků. „Jedinečné je i zdejší prostředí s výhledem na haldu," dodává místopředseda MOS.