Zákon jasně ukládá, co všechno je možné do kanalizace spláchnout. Jedná se přitom výhradně o odpadní vody z běžného používání sociálních zařízení. Ne všichni hradečtí občané to však dodržují. V kanalizaci běžně končí hadry, textilie, zbytky jídla, slupky od brambor či jiný kuchyňský odpad, jenž způsobuje poruchy a závady stokové sítě, naruší její materiál a často je hlavní příčinou ucpání čerpadel, čímž ohrožuje provoz čističky odpadních vod (ČOV).

„Čerpadla si v takových případech žádají neprodlené mechanické vyčištění a musí být obnoven jejich provoz, což je poměrně složitý a nákladný proces," uvedla za hradecký městský úřad Jitka Celtová.

Pracovníci Technických služeb (TS) Hradce nad Moravicí, které mimochodem mají chod kanalizace na starosti, vyjíždí k podobným poruchám několikrát týdně. S postupem času se napojují další a další nemovitosti a situace se zhoršuje.

„Opravy čerpadel se negativně promítají do provozních nákladů ČOV. Tyto finanční náklady se mohou projevit ve zvýšení poplatku za stočné, které platí každý z občanů Hradce," uvedla dále Jitka Celtová.

Dle zkušeností z jiných obcí a měst v kanalizaci častokrát končí opravdu nevídané věci. Výjimkou například nejsou ani mrtvá těla domácích zvířat. „U nás v Hradci jsme se s něčím takovým naštěstí nesetkali. Jednou pracovníci TS akorát objevili zbytky nějakých zvířecích kůží a šlach.

Největším problémem však jsou netkané utěrky pro malé děti. Nejedná se o látku ani papír. Lidi to spláchnou, dokáže to pak obalit čerpadlo a nadělat poměrně velkou paseku," popisoval hradecký starosta Karel Hanák.

Petr Dušek