Na začátku dubna se Jakub Vagunda z Hlučína dozvěděl, že ze čtyřiadvaceti účastníků chemické olympiády byl on tím nejlepším. Vítězství si navíc zajistil získem 96 bodů ze 100, což bylo o osm bodů více, než měl druhý v pořadí.

„Potěšilo mě to, boj o vítězství v celorepublikovém finále v Pardubicích pro mě bude výzva," řekl mladý student ze Základní školy Hornická ke svému úspěchu za který obdržel od pořadatelů soutěže mobilní telefon.

Ačkoliv by se při pohledu na konečné výsledky mohlo zdát, že není nic, co v chemii Jakubovi nejde, on sám přiznává, že minimálně chemické výpočty jsou opravdová výzva. „To je to nejtěžší. Ale společně s paní učitelkou na tom pracujeme a dávám pozor v hodinách," vysvětluje Jakub Vagunda.

Na olympiádu ho připravovala Bronislava Halusková, která si na něm nejvíce pochvaluje jeho zájem o chemii jako celek, nikoliv jen o efektní pokusy, které mnohdy lákají jeho vrstevníky.

„Je to pracovitý a skromný kluk. Dělá ve svém volném čase i to, co nemusí, a chemii věnuje naprosté maximum. V této vědě to totiž chodí tak, že některé věci se člověk musí naučit sám," vysvětluje Bronislava Halusková, kterou pochopitelně těší, že má ve třídě tak nadaného žáka. „Někdy může učitel dělat všechno možné, ale jeho snaha nepadne na úrodnou půdu, to v tomto případě neplatí."

Zájem o chemii měl Jakub Vagunda ještě dřív, než se ji začal učit ve škole. Svůj první pokus provedl doma, když si zkoušel hoření hořčíku. Rodiče svým zájmem překvapil, a i když o něj měli často při pokusech strach, úspěchy syna je těší. Sám Jakub už nyní plánuje, že se chemii bude věnovat celý život.

Petr Večeřa