Padesát tisíc podpisů. Přesně tolik potřebuje získat akademický sochař Emil Adamec k tomu, aby se mohl napřesrok zúčastnit přímé volby prezidenta. Jedna z besed jeho předem avizované kampaně se měla uskutečnit včera v 11 hodin na Zámeckém náměstí ve Frýdku.

V poledne bylo náměstí vylidněné

Ani úderem pravého poledne však nic nenasvědčovalo tomu, že by se na tomto místě měl konat sběr podpisů spojený s výstavou fotografií.

Místo kandidáta na prezidenta, který většinu života bydlel v Sedlištích a v poslední době žije v Hongkongu, seděl na lavičce pouze pětasedmdesátiletý důchodce.

„Já vím pouze o dvou kandidátech o panu Švejnarovi a Janu Fischerovi," sdělil.

O tom, že by sochař Emil Adamec rád svou kandidaturou plně podpořil obnovu konstituční monarchie v České republice a jeho favoritem je princ Ferdinand Zvonimír Habsburský, nevěděl zhola nic.

Prezident Masaryk to byla figura!

„Víte, já v dějepise nebyl zrovna dvakrát kovaný, ale myslím si, že pokud chce někdo nosit titul krále, měl by mít především k dané zemi pevné vazby. Nějakou tu kulturní stopu zde zanechal například Petr Bezruč. Ale ten tu již není. Nyní se tam objevuje jméno jako Bobošíková nebo ten potetovaný umělec on to může být dobrý umělec, ale vždyť se ho musejí bát malé děti, leknout se jej mohou i diplomaté. Nebylo nad Tomáše Garrigua Masaryka. Co to byla za figura ve svém věku, když seděl předpisově na tom koníčku," pokračoval starší muž, který si rozhodně volbu prezidenta nenechá ujít. Prozradil, že jeho favoritem v prvním kole je Jan Švejnar.

Povaha mu vadí

„Václav Klaus je také figura, ale ta povaha… to není můj prezident. Kdysi, kdo se chtěl uplatnit, musel být ve straně. To byli největší haj..i, ti nejhorší. A já mám strach, že jedním z nich byl právě i Klaus. Víte, on odpůrce komunistů a vystudoval školy v Itálii i v Americe. Jak je to možné?" ptal se sám sebe muž.

Táta raději vystoupil ze strany

„Já vím jedno. Když moje sestra chtěla jít na průmyslovku, musela se nejprve vyučit soustružnicí, neboť měla špatný původ táta totiž vystoupil ze strany, když viděl tu lumpárnu kolem sebe, a moje máti chodila do kostela. To ji bonzli sousedé. Takové jsme měli zkušenosti," zavzpomínal důchodce, který nechtěl zveřejnit své jméno.

Chtějí opět postavit Mariánský sloup

„Víte, hrozně jsme jásali, když jsme se odtrhli od Habsburků. Na Staroměstském náměstí v Praze tehdy padl Mariánský sloup, symbol jejich vlády. A teď by najednou měl být nejmoudřejší Habsburk? Celá řada kmetů, co jej bourali, zde již dávno není, a ten sloup se možná bude stavět znova. Já, jestli mám někoho rád a kde se cítím dobře, tak je to v Rakousku. Mít krále, to je jen paráda, bubny a koně a reprezentace. Ostatní leží stejně na předsedovi vlády. Mít monarchii považuji za blbost, naše společnost je přece již dál," je přesvědčen.

Prezident by měl být důstojný

„Vládnout by měl tedy prezident, kterému se za zády nesmějí," uzavřel důchodce, žijící v Místku.