„Nález byl učiněn 9. dubna 1947 při nakládání stavební suti po zbouraném domě na tehdy Masarykově náměstí v Krnově, dnes je to vše Hlavní náměstí," prozradil historik a kurátor výstavy Alexandr Michl-Bernard.

Krnovský poklad obsahuje 363 kusů stříbrných a zlatých mincí a tři kusy medailí. „Víme, že datování vzniku mincí je někdy z přelomu patnáctého a šestnáctého století až po sedmdesátá léta století osmnáctého," vysvětlil Bernard.

K pokladu se však nyní vážou zapeklité spekulace. „Víme, že když byl poklad nalezen, putoval od muzea k muzeu. Soubor mincí obsahuje jen málo z ražby domácí, ale mnoho kusů ražby francouzského krále Ludvíka XIV. 
z druhé poloviny 17. století a počátku 18. století.

Dá se spekulovat o tom, že lidé, kteří se k pokladu po jeho nálezu dostali, začali vyměňovat cenné mince 
z pokladu za ty méně cenné nebo časté," vysvětlil přítomnost hlavně francouzských platidel Alexandr Michl-Bernard.

V úterý 12. srpna, začíná v krnovském muzeu výstava s názvem Pecunia non olet neboli Peníze nesmrdí. Představí různé druhy platidel, která se používala na území českého státu v průběhu několika staletí.

„Návštěvníci se mají opravdu na co těšit. Ze Slezského zemského muzea budeme mít například zapůjčené pražské groše ražené v Kutné Hoře, rýnské zlaté nebo i tolary z poslední krnovské mincovny, kterou zde provozovali Hohenzollernové v 16. století," informoval Alexandr Michl-Bernard.

Organizátoři shromáždili i antické mince nebo dokonce bronzové hřivny staré čtyři tisíce let. K vidění bude i množství zahraničních platidel od evropských zemí až po exotické, jako je Čína nebo Vietnam. „Menší část expozice budou tvořit i takzvaná nouzová platidla, což jsou lístky z meziválečných období ve dvacátém století nebo i protektorátní bankovky," dodal ještě Alexandr Michl-
-Bernard.

Výstava potrvá v krnovské Flemmichově vile do 18. října.