Město Krnov teď čeká sedm měsíců napětí, jak dopadne žádost o dotaci na projekt „Karnola udržitelná revitalizace a zatraktivnění národní kulturní památky".

„Máme poslední šanci získat na záchranu a oživení Karnoly evropské peníze. Evropská unie v budoucnu již takové programy nebude podporovat s tím, že záchranu kulturního dědictví si budou muset řešit členské státy samy," popsal místostarosta Krnova Jan Krkoška situaci Karnoly. Přeměnu bývalého ředitelství Karnoly na muzeum schválilo zastupitelstvo v roce 2008.

Čeká se na rozhodnutí

Žádost o dotaci byla podána koncem března, ale výsledek dělení evropských dotací se dozvíme až v říjnu.

V ideálním případě by dotace mohla pokrýt devadesát procent nákladů a město Krnov by ze svého rozpočtu za opravu a zprovoznění komplexu zaplatilo 12 milionů. Každoroční náklady na provoz muzea přesáhnou tři miliony, takže by zastupitelé měli mít dostatek informací o tomto velkorysém záměru.

Boj o přestávku

Téma Karnola bylo zastupitelům podrobně představeno na pracovním setkání, ale na tuto prezentaci přišlo jen asi deset zastupitelů ze sedmadvaceti. Proto zastupitel Petr Vartecký (KSČM) navrhl před schvalováním žádosti o dotace vyhlásit krátkou přestávku, aby se zastupitelé mohli poradit v kuloárech.

„Mrzí mě, že jste se nezúčastnili ve větším počtu, asi jste měli pádné důvody," komentovala to na jednání zastupitelstva starostka Jana Koukolová Petrová. Vzápětí drtivá většina zastupitelů vyhlášení přestávky zamítla.

„Ten materiál v elektronické podobě mi nejde otevřít, takže nemám přehled, co v něm je," upozornil zastupitel Ladislav Sekanina (KSČM), že mu před hlasováním chybí informace nezbytné pro fundované rozhodnutí. „Nám to také nejde otevřít," uklidnili ho ostatní zastupitelé, že určitě není jediný v sále kdo netuší, co budou schvalovat.

Ukázalo se, že projekt na záchranu Karnoly byl zastupitelům poslán zvlášť přes úschovnu, takže není propojený s ostatními body zasedání, a proto nejde otevřít.

„Měli jste to ohlásit oddělení IT. Problém je, že tato záležitost musí být schválena na dnešním zasedání, protože u dotačního titulu je termín pro uzávěrku," varovala starostka Jana Koukolová Petrová zastupitele. Až potom zastupitelé konečně schválili pauzu na debatu o Karnole v kuloárech.

Nejcennější je vzorkovna

Cílem projektu, na který město Krnov shání dotace, je revitalizace budov bývalé přádelny továrny na vlněné zboží Alois Larisch a synové na Říčním okruhu.

Nejcennější součástí je národní kulturní památka budova s dílnou vzorkovny a historickým strojním vybavením. Zde vývojáři neboli dezinatéři vymýšleli nové vzory látek, než se dostaly do sériové výroby. Archiv vzorků látek zachycuje víc jak sto let krnovského textilnictví.

„Naším cílem je záchrana této jedinečné národní kulturní památky a vytvoření zázemí pro Městské muzeum v Krnově, jemuž desítky let schází nejen stálá expozice, ale také digitalizační pracoviště a restaurátorské dílny.

Velikost budovy bývalého ředitelství by navíc umožnila vznik dalších multifunkčních prostor pro setkávání obyvatel města, pořádání přednášek či výstav," uvedl místostarosta Jan Krkoška s tím, že Národní památkový ústav již projevil zájem o zřízení národního depozitáře textilního průmyslu v tomto objektu, což by značně zvýšilo prestiž Krnova.

Mezi hlavní negativa projektu patří finanční náročnost. Podmínkou dotace je zákaz jakéhokoliv komerčního využití po dobu pěti let.

„Vzhledem k primárně nekomerční funkci areálu by mohl fungovat bez provozní podpory ze strany města. Realistická varianta počítá s nutností každoročního dofinancování ve výši kolem 3,5 milionu korun," potvrdil David Sventek ze společnosti BeePartner, která se podílela na přípravě projektu.

Interaktivní prvky

Některým zastupitelům také v projektu muzea chyběly modernější formy prezentace než jen poněkud archaické panely, třeba 3D promítání nebo praktické textilní dílny.

Podle bývalé krnovské starostky Renaty Ramazanové (ODS) mohou být moderní interaktivní prvky doplněny později.

„Toto je pouze první krok. Vybavení a mobiliář muzea je dnes postaven tak, aby obstál i po doplnění dalších prvků. Co se týká finanční náročnosti, interaktivní prvky, jaké dnes vyžaduje každé muzeum, už nebudou představovat tak obrovský objem, jako jsou stavební práce," uzavřela Ramazanová.