O výjimečnosti svědčí to, že toto území bylo vyhlášeno chráněnou přírodní památkou už v roce 1966 a od loňska je to dokonce národní přírodní rezervace.

K místu vede několik značených turistických tras. A kdo si udělá čas na celodenní túru, může toho zde na Rýmařovsku vidět daleko více a vyrazit třeba po červené turistické značce od hradu Sovinec a pak to vzít třeba po žluté k jedinečné křížové cestě u Rudy.

Začínáme cestou z kopce dolů

My ale jedeme autem od Rýmařova směrem na Horní Město, ještě před ním v obci Skály odbočíme doleva na Rešov. Po chvíli nás zmate jedna odbočka, kde stojící tabule láká k jednomu penzionu s tím, že odtamtud je cesta na Rešovské vodopády nejlepší.

Ale držíme se původního plánu a dojedeme až do Rešova.

Na placeném parkovišti odstavíme za padesát korun auto, cesta k vodopádům je hned přes silnici. Na začátku je tabule s mapou území, kdo má chytrý telefon, získá zde z kódu další informace.

Cesta po žluté a červené turistické značce vede z kopce dolů mezi zahrádkami a rekreačními chatkami a je poměrně příkrá. V mapě je v těchto místech značen jako zajímavost takzvaný vanový pramen. Není to nic jiného, než několik starých smaltových van osazených u potoka. Zahrádkáři si sem chodí pro vodu.

.Rozcestí u Fialova mlýna

Zhruba po necelém kilometru se cesta zatáčí doprava a po dalších asi dvou stech metrech dojdeme k rozcestí u Fialova mlýnu, kde je křižovatka turistických tras. Je zde příjemné místo, kde turisté rádi posedí u potoka před starou budovou mlýna, jen škoda, že je objekt tak zanedbaný.

Po zhruba půl kilometru po zelené a červené dojdeme až k samotným vodopádům.

Turisté si mohou zajít na vyhlídkovou plošinu v lese naproti vodopádu a nebo naopak potěšit se pohledem na desetimetrový vodopád přímo od potoka. Zde se ve vodě chladí i občerstvení.

Samoobslužný bar spoléhá na poctivost lidí, že zaplatí do kasičky za vybraný nápoj. Je tu i návštěvní kniha, kde každý může připsat pár řádek.

.

Hrad jsme nenašli

Cesta vede dál podél kaskád na říčce Huntavě, místy je dosti krkolomná a musíme po dřevěných lávkách. Místo je půvabné, někomu to může připomínat podobnou trasu z Karlovy Studánky podél řeky Bílé Opavy na Ovčárnu. Navzdory obtížnosti úseku potkáváme dokonce cyklisty, ti zde ale musí kolo nést.

Po zhruba pěti stech metrech jsme už nad vodopády, červená trasa odbočuje doleva, my pokračujeme dále po červené. Mineme přes třicet metrů vysoký skalní útvar nazývaný Čertova stěna a rozhlížíme se po další zajímavosti, která by tu měla být, po pozůstatcích malého hradu, který tu byl postaven někdy v druhé polovině 13. století.

Ale nenajdeme žádnou směrovku či informaci, natožpak něco, co připomíná zbytky středověkého hradu. Po zelené trase bychom došli do Horního Města, my se ale obracíme a stejnou cestou se vracíme zpět k autu.

.Vodopády v Jeseníkách

Rešovské vodopády jsou největší vodopády Nízkého Jeseníku. A je třeba zdůraznit, že Nízkého Jeseníku. V Hrubém Jeseníku jsou ještě větší, za ten největší je označen takzvaný Vysoký vodopád na Studeném potoce zhruba tři kilometry severozápadně od vrcholu Pradědu, v nadmořské výšce 1 007 metrů.

Původně měl 45 metrů, ale za povodně v roce 1880 byl rozrušen sesuvem půdy na řadu kaskád a proudů.

Dnes je tento soubor kaskád uváděný jako nejvyšší vodopád Hrubého Jeseníku s výškou 28 metrů.

V Jeseníkách je více než dvacet vodopádů. Hodně navštěvovaný a snadno dostupný je ten u parkoviště u Hubertusu v Karlově Studánce, přitom tento vodopád na Bílé Opavě byl vytvořen uměle.