Co dělá Moravskoslezský kraj pro to, aby se zde lidem dýchalo lépe? Co chystá v boji za lepší ovzduší? „V letošním roce se zaměříme na další zdroje prachu, které mají roční emise větší, než je jedna tuna," říká náměstek hejtmana pro životní prostředí a dopravu Miroslav Novák.

Zima skončila, téma boje za lepší ovzduší by ale spolu s ní usnout nemělo. Připravujete už nějaká další opatření, která by měla pomoci životnímu prostředí v tomto regionu?

Budeme pokračovat v dotačním programu na výměnu lokálních topenišť. V oblasti dopravy chceme čistit komunikace jednou za čtrnáct dnů, i když zákonná povinnost stanoví dvakrát ročně. Je třeba si ale uvědomit, že Moravskoslezský kraj je historicky oblast s vysokou koncentrací těžkého průmyslu, který dává pracovní příležitosti desítkám tisíc obyvatel, a samotná cesta k čistému ovzduší tak je velmi dlouhá. Kdo tvrdí opak, nemluví pravdu.

Situace se životním prostředím se postupně zlepšuje, přesto je náš region stále vnímán jako „černé Ostravsko". V celostátním vysílání o nás televize zpravidla mluví jen v souvislosti s nezaměstnaností, smogem a kriminalitou…

Víte, ono je to dáno především dlouhodobým vytvářením obrazu o tomto regionu. A také sebestředností pražských institucí a jejich pohledem na ostatní kraje. Zároveň je ale také naše chyba, že na náš kraj nejsme náležitě hrdí a pod vlivem negativních informací o našem regionu se jakoby stydíme prezentovat, že skutečnost už je jiná. Já jsem se tady narodil, bydlím tady celý život a vím, že Moravskoslezský kraj je příjemným místem pro život i rekreaci.

Poměrně hodně se v souvislosti s ovzduším mluví i o spalovně u Karviné. Ekologickému sdružení se podařilo stavbu zablokovat. Mnoho lidí má proti ní námitky. Jak vidíte aktuální situaci kolem spalovny vy?

Neřekl bych, že se ji podařilo zablokovat, ale spíš přibrzdit celý proces dalších řízení, která následují po územním rozhodnutí. Vnímám tyto aktivity jako jakýsi druh sportu ekologických organizací. Spalovny jsou ve světě běžné. I země jako Rakousko, Švýcarsko či Skandinávie, které nemůže nikdo podezírat, že by měly horší přístup k ochraně životního prostředí než Česká republika, léta využívají komunální odpad pro výrobu tepla a elektřiny pro domácnosti. A to především proto, že emisní limity u těchto zařízení jsou mnohem přísnější než u klasických tepláren a elektráren. A navíc odpady jako lidstvo budeme produkovat stále, ale zásoby fosilních paliv se zmenšují.

Dalším diskutovaným tématem, které se vás týká, je letiště v Mošnově. Máte plán, jak ho rozhýbat, jak přilákat nové dopravce, aby se z něj stala brána do světa?

Jedna věc je plán a druhá reálné možnosti. V minulosti letiště zaspalo svou příležitost, kdy letecké společnosti měly zájem provozovat linky z Mošnova, ale byly odmítnuty. A tak dopravci pevně zakotvili na okolních regionálních letištích v Polsku a v Brně. Snažíme se je přesvědčit, že dnes je situace jiná a že vedení kraje má zájem o spojení se světem nejen v době dovolených. Jednání jsou však složitá, protože letecké společnosti se mezitím na oněch okolních letištích dobře zabydlely. Přirovnal bych to k situaci, kdy nejdříve odmítnete inteligentní a krásnou ženu, a po letech o ni začnete usilovat, ale ona je už vdaná.

První vlaštovkou nebo tou poměrně krásnou ženou l by mohla být nová linka Ostrava Paříž, která má začít létat na konci května. Může to být začátek nové éry mošnovského letiště?

Jsem přesvědčen, že ano. Navíc společnost SmartWings, která tuto linku bude provozovat, se do Mošnova chystá také s lety na dovolenou. Přímo z ostravského letiště se tak lidé dostanou do letovisek v Bulharsku, Turecku, Řecku. Stejně tak do Chorvatska nebo na Kypr či Mallorku. Věřím, že letů z Mošnova bude přibývat a lidé nebudou muset cestovat nejdříve do Prahy, aby se dostali dál do světa.

Pořádná letecká spojení s důležitými městy světa by kraj potřeboval jako sůl i kvůli dalšímu rozvoji zdejších podniků, které mají aktivity také v zahraničí. Podle informací z nedávné konference o konkurenceschopnosti Ostravy a kraje je tento region po Praze dokonce druhý nejdynamičtěji se rozvíjející. Vnímáte to také tak? A co děláte pro to, aby se tento trend udržel?

Skutečně je to tak, čísla lhát neumí. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že rozdíl mezi Prahou a ostatními regiony je stále větší. Znamená to, že hlavní město se rozvíjí mnohem rychleji než ostatní oblasti, a to rozhodně v pořádku není. Prioritou veškeré politické reprezentace kraje proto musí být vytvoření podmínek pro vznik pracovních příležitostí. Náš kraj byl vždy dobrým místem k životu a lidé zde umí tvrdě pracovat. Pokud ale do regionu nedostaneme nové investory, kteří zaplní mezeru mezi sektorem služeb a těžkého průmyslu, který zde převládá, situace se nezlepší.

Máme těm novým investorům a tvůrcům pracovních míst co nabídnout?

Jsem přesvědčen, že ano. Je zde kvalitní vysoké školství, množství vzdělaných lidí a dopravní infrastruktura doznala také výrazného zlepšení. Toto musí být naše argumenty a také to, že kraj není žádná „východní gubernie", ale to jsme opět na počátku rozhovoru…