Autory projektu, který má Deník v celé své délce k dispozici, jsou Richard Papřok a Karel Kovařík z Akademie věd ČR (AVČR).

Navrhují vybudovat síť podzemních sjezdovek v délce 25 až 30 kilometrů mezi ostravskými černouhelnými doly Jindřich, Hlubina a Zárubek. Sjezdovky by jednak spojovaly jednotlivé doly navzájem, jednak by byly i náročnější trasy v každém z nich zvlášť.

Investice do projektu, u něhož pánové zohledňují technickou, ekonomickou i bezpečnostní stránku věci, by mohly dosahovat 25 až 35 miliard korun s návratností do třiceti let. Což je v době, kdy končí i značně skromnější projekty, odvážný krok.

„Takovéto středisko by umožnilo celoroční provoz. Myšlenka má podobnou povahu jako výstavba měst v bažinatých oblastech, ochranné hráze v Holandsku, přehrady a jihočeské rybníky, tedy ambiciózní projekty, které vyčnívaly nad svou dobu a výrazně zvýšily význam daného území," přirovnává dvojice z AVČR.

ODBORNÍCI POCHYBUJÍ

„Technická stránka projektu samozřejmě vyžaduje odborné zhodnocení specialisty, zejména možnost odvětrávání, chlazení a stabilitu, a právě o to nám jde," píší autoři v šestistránkové zprávě.

Deník proto v této souvislosti oslovil státní podnik Diamo, zabývající se těžebními a sanačními pracemi. „Bez bližšího seznámení považujeme návrh spíše za sporný, ne-li nereálný. Základním problémem je fakt, že podzemní prostory uzavřených šachet jsou zatopené a nepřístupné bez možnosti obnovy, navíc v celé ostravské pánvi je vstup do podzemí možný jen v areálu Dolu Jeremenko," uvedl tiskový mluvčí Diama Martin Besta.

REAKCE MĚSTA

Zcela jasnou zprávu vyslalo autorům město Ostrava.

„Sice připravujeme strategii Ostravy pro roky 2017 až 2023 s výhledem na dalších dvacet let, ale jedná se o natolik finančně náročný projekt bez možnosti čerpání dotací, že se na něm nebudeme podílet. Nicméně potenciálu důlních staveb jsme si vědomi a využitím důlních vod se zabýváme," uvedla mluvčí ostravské radnice Andrea Vojkovská.

Pesimistický je také hejtman Miroslav Novák, podle něhož jde o zajímavou a kreativní myšlenku, ale v době vrcholících sociálních problémů v regionu se kraj snaží realizovat projekty, které nabídnou co největší počet pracovních míst.

„Právě v době eskalující situace v OKD by výstavba nabídla mnoho pracovních míst a umožnila rekvalifikaci horníků do jiných oborů, následně by navíc vzniklo mnoho pracovních pozic v oblasti turismu," kontrují autoři, kteří už sami obdrželi první reakce na zaslaný návrh.

DALŠÍ PLÁNY

„Například ministerstvo průmyslu nám jen vyjmenovalo problémy projektu. Dostali jsme zpětnou vazbu také od pana prezidenta, který sdělil, že se mu takový návrh líbí, ale že bohužel nemá k dispozici technické možnosti jej dále rozvíjet," uvedl Richard Papřok, který s partnerem podobné reakce očekával. Nápadu se ale nepustí, naopak jej budou dále rozvíjet.

„Oslovíme architektonické kanceláře a báňský úřad, přihlásíme návrh do soutěží, zkusíme jej někomu zadat k vypracování na diplomovou nebo disertační práci, vytvoříme webové stránky, abychom zjistili, co na to lidé říkají. Zkrátka s tím návrhem půjdeme do hloubky."