Deštivé počasí z posledních dnů dalo novou naději houbařům. Odborníci očekávají, že houby ještě porostou. „Rozhodně se houbaři ještě dočkají, ale předpokládáme, už neporostou až tolik hřibovité houby, ale třeba čirůvky, penízovky, václavky, bedly nebo žampiony. Sucho ale trvalo dost dlouho a nevíme, do jaké hloubky v různých místech republiky zem proschla," uvedla Anna Švecová z Poradny České mykologické společnosti v Praze.

Sběr hub však nemusí přinášet jen radost. Toxikologická laboratoř Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) už za sebou má letos několik prvních podezřelých záchytů, otrava však naštěstí nebyla do poloviny letošního září potvrzena.

LIDÉ ČASTO SBÍRAJÍ I HOUBY, KTERÉ NEZNAJÍ

Lékaři zároveň upozorňují, že řada lidí stále sbírá i houby, které neznají. Pak se stává, že si třeba masák spletou s muchomůrkou zelenou nebo tygrovanou. „Pokud člověk snědl houby a objeví se u něj potíže, měl by jít k lékaři a informovat jej, že v průběhu předchozích 48 hodin požil houby. Ideální je přinést s sebou i vzorky zvratků a stolice. To vše samozřejmě s odebranými vzorky krve a moči pak analyzujeme," vysvětluje Petr Kurka, odborný pracovník v laboratorních metodách Ústavu soudního lékařství FNO.

Podle něj například otrava muchomůrkou zelenou patří k nejtěžším formám intoxikace.

Jedovatá muchomůrka červená. Ilustrační fotoZdroj: Anna KörnerováJde sice o ojedinělé případy, ale setkáváme se s ní téměř každý rok. Muchomůrka zelená je nebezpečná i průběhem otravy. Plné klinické projevy otravy průjem a zvracení se objevují až s určitým časovým odstupem po požití, zpravidla po šesti až 12 hodinách, bývají to však i desítky hodin. Pak se potíže utlumí a lidé mají pocit, že je vše v pořádku. Ovšem po 24 hodinách nastane druhá fáze. Pacient zvrací krev a má i krvavý průjem, protože už jsou postižena játra. Čím později druhá fáze nastane, tím je otrava nebezpečnější a záchrana problematičtější. Pokud se pacienta podaří zachránit, není výjimkou transplantace jater," dodává Petr Kurka.

LÉKAŘŮM POMÁHÁ SPECIÁLNÍ PŘÍSTROJ

Lékařům z FNO od letošního roku při rozboru zkoumaného materiálu pomáhá i speciální přístroj kapalinový chromatograf.

„Dříve jsme pracovali pouze se sporami hub a s velmi dobrými výsledky jsme je určovali i ve spolupráci s mykology. V posledních letech se toxikologie posunula o velký kus dál. Příkladem je už zmíněný kapalinový chromatograf, který zaručuje jednoznačnou diagnózu. Rozpoznává toxiny velice rychle a s naprostou jistotou nám řekne, zda ve vyšetřovaném biologickém materiálu je amanitin, toxin charakteristický pro muchomůrku zelenou, nebo jiný toxin. To je velice důležité pro rychlé nasazení adekvátní léčby a úspěšné vyléčení pacienta," upozorňuje přednosta Ústavu soudního lékařství FNO Igor Dvořáček.

Podle něj dříve byli lékaři schopni určit, že pacient požil muchomůrkovité houby, ale pro obrovskou podobnost spor je v některých případech nedokázali přesně identifikovat. „Proto bylo třeba preventivně nasadit širokospektrální léčbu s razantními účinky. Dnes se díky přesným toxikologickým výsledkům nasazuje léčba cílená, která je k organismu pacienta mnohem šetrnější," dodává Igor Dvořáček.