Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Válečná show ukázala Osoblahu v roce 1945

/FOTOGALERIE/ Rekonstrukce bojů z konce války přitáhla na střelnici v Osoblaze místní, chalupáře i turisty. Kluby vojenské historie se spojily s ochotníky, aby věrně předvedli, co se zde odehrálo v březnu 1945.

7.9.2015
SDÍLEJ:

Jak vypadala Osoblaha na konci války? Co se zde odehrálo, když sovětská Rudá Armáda zaútočila na německé obránce? Jak se v té době vedlo civilnímu obyvatelstvu? To měla divákům ukázat rekonstrukce v podání klubů vojenské historie a místních ochotníků.Foto: DENÍK / Fidel Kuba

Civilisté v panice utíkají před blížící se frontou, musí překonat řeku. Jako naschvál jejich nákladní auto uvízlo na výjezdu z brodu, zrovna když se v dálce objevili první vojáci Rudé armády.

O kus dál už jsou němečtí obránci Osoblahy připraveni na příchod Sovětů. Vybudovali systém zákopů, ve kterých obraně dominuje tanková věž Panzerturm. Sovětský velitel po překonání řeky dal svým jednotkám rozkaz provést průzkum a najít slabá místa v obranné linii. Němcům se podařilo přivolat posily, které odrazily první vlnu sovětských útoků. Tak začala velkolepá podívaná, která do Osoblahy přilákala stovky zvědavců.

„Místní ochotníci předvedli úžasné herecké výkony, když se brodili řekou. Někteří padali přímo do vody. Obrovský kus práce předvedl pyrotechnik, který musel časově sladit výstřel z děla s výbuchem granátu. Hlavní organizátor Marek Slanina myslel opravdu na všechno a autor scénáře Aleš Olma měl plno zajímavých nápadů," představil své kolegy Pavel Sluka z Klubu vojenské historie KVH Maxim.

Střelby a výbuchy

Dokud bylo slyšet jen ruštinu a němčinu, všichni si výpravné představení užívali. Jakmile ale přišly ke slovu pyrotechnické efekty simulující minometný útok a kulomety spustily dávky, některé mladší děti se rozbrečely a ty starší se vyptávaly rodičů, komu mají fandit, kdo na bojišti je hodný a kdo zlý. Rodiče většinou neodpovídali, protože jim zalehlo v uších.

Turisté i místní

V sobotu lákala návštěvníky nejen válečná show, ale také gastrofestival. Jaroslava Zelinková s rodinou přijela do Osoblahy až z Třince. „Jeli jsme původně na gastrofestival Jak chutná Osoblažsko. Měli jsme naplánovanou cestu parním vláčkem, ale nestihli jsme ho, protože nás stavěla policie a platili jsme pokutu. Až v Osoblaze jsme se dozvěděli, že je tu ještě bitva, tak jsme se přišli podívat," uvedla Jaroslava Zelinková.

Jiří Najverk bydlí v Ostravě a na Osoblažsku má chalupu: „Věděl jsem, že je tady gastrofestival. A když už jsme tady, přišli jsme se podívat i na tuto akci," prozradil chalupář.

Jindřich Kalík přijel vlakem z Liptaně původně také jen na gastrofestival: „Tato akce je ještě něco navíc. Líbí se mi, jak to mají perfektně zorganizované," pochvaloval si Jindřich Kalík.

„Obdivuji osoblažského místostarostu Martina Kociána a zastupitele Mariana Hrabovského, kteří s námi bojovali ve válečné rekonstrukci, a pak se hned po skončení hned vydali podpořit gastrofestival," doplnil Sluka.

Paní Vlaďka s manželem přijela z Města Albrechtic kvůli bitvě. „O akci Hotzenplotz 1945 jsem se dozvěděl od kamarádů v hospodě a ti to věděli z letáčků. Mají to dobře udělané, vypadá to věrohodně. Přes Osoblažsko přešla fronta třikrát," doplnil muž, který se narodil v roce 1945 a o historii se zajímá.

V rudé armádě měli děti syny pluku

Přišli i mladí zvídaví lidé, jako například Michaela Jasioková: „Přišla jsem hlavně udělat nějaké fotky. Ráda fotím, moji fotku už otiskli i v Deníku," pochlubila se Michaela, která v Osoblaze bydlí a na bitvu se zašla podívat i s prababičkou.

Diváci válčícím často napovídali, kde se schovává nepřítel nebo je po úspěšném útoku nebo úmrtí odměnili potleskem. Často osobně znali ty, kteří v bojové ukázce vystupují. Paní Legerská přijela s dětmi z Krnova.

„Manžel hraje německého vojáka. Přes léto jezdí na akce tak jednou za měsíc, naposledy byl v Králíkách. Oblečení a vybavení má své. Postupně si ty vojenské věci kupuje," popsala krátce manželův koníček paní Legerská. Devítiletý syn Matyáš stál vedle maminky v maskáčovém tričku a kalhotách: „Až budu větší, také bych chtěl jezdit. Však tam hrají i děti," plánoval Matyáš.

Komentátor potvrdil, že ve skutečné válce bojovaly ženy i desetileté děti. „Byli to váleční sirotci, které vojáci Rudé armády našli v nějaké vypálené vesnici a vzali je s sebou. Velitelé jim nechali přešít uniformy na dětskou velikost. Vedle nich bojovali vojáci se zkušenostmi ještě z první světové války.

Věkové rozdíly mezi vojáky byly opravdu hodně velké," potvrdil moderátor Viktor Grossmann z KVH Ostwind. Shodou okolností se právě německá jednotka Ostwind skutečně účastnila bojů na Krnovsku.

Děti se války bály

Ne vše co říká moderátor, bylo slyšet. Střelba a výbuchy jsou ohlušující. Všichni bojovníci si musí chránit sluch ucpávkami uší. Také mnozí diváci by ušní špunty přivítali. Některé děti už měly slzy na krajíčku. „Půjdeme už pryč?" žadonila desetiletá holčička, když se tiskla k babičce.

„Realita byla samozřejmě ještě mnohem, mnohem horší. Špína, únava, kolem spousty mrtvých a raněných, neustále výbuchy. A když utichla střelba, rozléhal se křik a sténání raněných," vysvětlil Aleš Zapletal z prostějovského KVH Dukla. Vojenské historii se věnuje dlouhodobě. Nejdřív na podobné akce jezdil jako divák, poslední roky se bojů účastní aktivně.

„Jezdím zhruba na dvacet akcí ročně. Z klubu nás přijelo asi dvacet, nocovali jsme přímo na bojišti," popisoval zákulisí takové akce Aleš Zapletal, který měl pro své zkušenosti a jazykové vybavení roli velitele útočící Rudé armády. V jednotce Rudé armády s ním bojuje také jeho dospělý syn.

Naopak nováčkem v bitvě je Viktor, který přijel z Ostravy. Roli vojáka si vyzkoušel poprvé, oblečení mu půjčil kamarád. Jaké má těsně po boji pocity? „Těžko říct, byl jsem mrtvý. Zastřelili mě hned na začátku," usmál se Viktor.

Historická věrnost

Všichni se snažili, aby uniformy, dopravní prostředky, zbraně i taktiky v ukázkách přesně odpovídaly historickým faktům. Přesto rekonstrukce měla několik nepřesností. Nešlo ani tak o to, že skuteční obránci Osoblahy při budování polních opevnění plnili pytle pískem a nikoliv molitanem, ale hlavně není pravda, že po bitvě padlí Sověti a Němci vstali, oprášili kalhoty a podali si ruce.

O té skutečné válce něco ví paní Antonie. Bydlí v Osoblaze, ale narodila se na Volyni na Ukrajině v roce 1927. „Válku jsem zažila. Mohla bych o tom mluvit dlouho, ale připomínám si to nerada. Shořel nám dům, honilo nás gestapo, mému kamarádovi Pepíčkovi Martinů mina utrhla hlavu, když si na pastvě dělal oheň. Rodiče ho tam našli. Měl v té době sedmnáct let. Raději nevzpomínat," zamyslela se pamětnice, která přišla na bojiště s pravnučkami.

Fidel Kuba, Gabriela Mathiasová

Autor: Redakce

7.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Předseda Strany zelených Matěj Stropnický.
5

Jsem gay, prohlásil den před volbami šéf zelených Matěj Stropnický

Předvolební debata Deníku: (zleva) Vít Rakušan, Markéta Pekarová-Adamová, Ivan Bartoš
12 51

VIDEO: Neváhali ani vteřinu. Politici měli ohledně vlády s Babišem jasný názor

Střípky z debaty: Šlechtová u pozadí koně, Bartoš v koloně či letmý polibek

/VIDEO/ Co by udělal předseda SPD Tomio Okamura, když by si minisytryně Katla Šlechtová zvrkla kotník? Proč se Michaela Marksová nerada fotí při výstupu z auta? Superdebata Deníku nebyla jen o politice.

VIDEO: Okamura nabídl pomoc Šlechtové. Vysloužil si polibek

Čtvrteční superdebata Deníku se nenesla jen ve vážném duchu. Do koalice by strany přítomných deseti zástupců nešly, ale lidsky se prý mají rádi.

Mladí se derou vpřed. Nový Zéland bude mít zřejmě nejmladší premiérku

Nový Zéland bude mít zřejmě nejmladší premiérku ve své historii. Po koaličních jednáních, která se táhnou již téměř měsíc, se vítězné strany voleb konečně dohodly. 37letá Jacinda Ardenová, v pořadí třetí a nejmladší žena ve vedení ostrovní země, dnes oznámila, že bude sestavovat vládu. Mladí lidé, kteří nedosáhli 40 let se ve vrcholové politice objevují čím dál častěji.

Video veřejného znásilnění z Konga kolovalo na sítích. Bojuje se ženskými těly

Sedmiminutové video, ukazující nahou ženu, která je znásilněna, zmlácena a nakonec sťata před plným náměstím v jednom z měst v Demokratické republice Kongo (DRK) kolovalo na sociálních sítích několik měsíců, než bylo oficiálně staženo na apel televize France 24. Jak píše server CNN, tato znásilnění zapadají do širšího příběhu, který se datuje do 19. století.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení