Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Archeologové odkryli hroby u krnovského kostela

Krnov - Archeologické vykopávky letos prokázaly, že od založení Krnova až do období baroka se pohřbívalo přímo v centru města kolem kostela sv. Martina. Našli hroby a ostatky v několika patrech nad sebou.

3.11.2014
SDÍLEJ:

Hroby a pohřební krypty s klenbou letos archeologové odkryli kolem zdí krnovského kostela sv. Martina. Pozůstatky hřbitova zrušeného při josefských reformách začínají hned pod drnem.Foto: DENÍK / Fidel Kuba

Archeologický průzkum v interiéru i kolem zdí krnovského kostela svatého Martina názorně ukázal, jak se žilo a umíralo ve středověkém Krnově. Pod zemí na archeology čekala změť zpřeházených lidských kostí, ale i kompletní kostry, náhrobky ze sopečného tufitu i z bohušovského pískovce a také pohřební krypty s valenou klenbou.

Našly se i základy bočních kaplí, které nechali stavět bohatí lidé, aby bohulibým dílem vykoupili své hříchy a pojistili si spásu své duše. V těchto bočních kaplích se většinou sloužila zádušní mše za dárce, aby s ním měl Bůh slitování u posledního soudu. Tyto přístavby značně zvětšily půdorys kostela, který byl až dvojnásobný oproti dnešku.

Okolí kostela bylo považováno za vysvěcenou půdu, takže v ní našly věčný spánek celé generace a rody Krnovanů. Mezi renesančními a barokními náhrobky se našla změť kostí, které pochází ze starších pohřbů. Vzhledem k omezené rozloze a kapacitě hřbitova se hroby různě překrývaly a našly se i pohřební krypty s valenou klenbou.

Kompletní kostry byly obklopené hromádkami lidských ostatků, které pochází ze starších pohřbů.

Kompletní kostry byly obklopené hromádkami lidských ostatků, které pochází ze starších pohřbů. foto: Deník/Fidel Kuba

Krnov má hřbitov díky císaři Josefovi

Půdy kolem kostela bylo málo a stále umírali další lidé. Až do josefínských reforem nikdo nesměl být pohřben mimo tuto církevně posvěcenou půdu kolem kostela. Až osvícený císař Josef II. z hygienických důvodů zakázal pohřbívání v centrech měst, aby se předešlo epidemiím a kontaminaci studní.

Díky jeho nařízením vznikl nový krnovský hřbitov až za městskými hradbami. A tam funguje dodnes, zatímco zrušený hřbitov u kostela byl záměrně překryt navážkami a to i s pomníky.

Proč jsou dětské hroby u zdi kostela

Ve středověku, kdy lidé neznali antibiotika a infekce dokázaly vyhubit celá města, byla běžná také vysoká dětská a novorozenecká úmrtnost. Pověrčiví lidé tehdy věřili, že posvěcená je nejen půda kolem kostela, ale dokonce i voda, která stékala z kostelních střech.

Proto se tělíčka zesnulých dětí pohřbívala tak, aby ležela co nejblíže kostelní zdi, kde je voda omývala. Právě proto se nejvíce dětských koster našlo těsně kolem zdí krnovského kostela.

Autor: František Kuba

3.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úložiště Tesly
4

Šibeniční termín splněn. Tesla dokončila stavbu největší baterie na světě

Kongres ODS v Olomouci. Jiří Pospíšil
18 31

V TOP 09 je jediný zájemce o post předsedy. Jiří Pospíšil

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Podle dohody sněmovních stran bude mít hnutí ANO předsedy sedmi výborů, Demokratický blok tvořený ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN čtyř výborů. Po dvou výborech povedou Piráti, SPD a KSČM, předsednictví v jednom získá ČSSD. O obsazení komisí budou strany podle šéfa komunistického poslaneckého klubu Pavla Kováčika znovu jednat příští týden ve středu.

Církvi se daří. Nemovitosti jí loni vynesly 1,4 miliardy

Česká katolická církev se svým majetkem v poslední době hospodaří úspěšně. Vyplývá to alespoň z údajů, které dnes zveřejnili zástupci církve na České biskupské konferenci (ČBK). Biskupství zvýšila výnosy z vlastního hospodaření s nemovitostmi meziročně o 11 procent na 1,4 miliardy korun, na daních odvedla za rok 2016 téměř 114 milionů korun.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Fotografie zuboženého muže symbolem genocidy. Bosňák přihlížel soudu v Haagu

Fotografie Bosňáka Fikreta Aliče, na kost vychrtlého mladíka postávajícího za ostnatým drátem koncentračního tábora, se stala v 90. letech symbolem válečných hrůz v bývalé Jugoslávii. Fotografii tehdy na své titulní straně zveřejnil magazín Time. O 25 let později stál Alič mezi mnoha dalšími přeživšími před budovou Mezinárodního tribunálu v Haagu, aby si vyslechl rozsudek proti muži, který se stal symbolem utrpení tisíců lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT