Let balonem je totiž velké dobrodružství – vlastně nevíte, kam vás ten den doslova vítr zavane.

„Vylétali jsme brzy ráno, v 7.15, z místa, kde kdysi stával stadion Josefa Kotase. Nevěděli jsme, kam zamíříme. Pilot nejdřív naplnil klasický nafukovací balonek heliem a vypustil ho do vzduchu, aby viděl, kudy poletí – směr, kudy to pak ponese i nás," spustil vyprávění pěkně od začátku.

Pak bylo potřeba let ohlásit řízení letového provozu.

O víkendu panovalo příznivé počasí. Nad Ostravu vzlétlo hned několik balónů.

„Vůbec jsem třeba nevěděl, že balon má přednost před všemi dopravními prostředky ve vzduchu – to proto, že se nedá moc ovládat," vysvětlil Lukáš.

„Vzlétli jsme strašně rychle – pilot dvakrát zapálil hořák a byli jsme ve výšce a nad Novou radnicí. Pán říkal, že nechápe, proč všichni chtějí létat nad Ostravou, že jsou v kraji mnohem hezčí místa, ale já už tomu teď rozumím. Ostrava je totiž seshora jinačí, mnohem, mnohem hezčí…"

O víkendu panovalo příznivé počasí. Nad Ostravu vzlétlo hned několik balónů. Co dřív?

Coby fotografa ho ale zajímala ještě jiná věc – ráno byl nad městem trošku opar. Naštěstí se za chvíli rozplynul.

„Nevěděl jsem, kam se dřív dívat, co dřív fotit… Nikdo z nás město ze vzduchu neznal, hádali jsme, co je co, poznávali některá místa – a spoustu taky nemohli poznat, bavili jsme se o tom, co vidíme… Kousek od plochy, odkud jsme vzlétli, sídlí naše redakce. Všiml jsem si třeba, že ulice, která od ní vede, je v centru asi jediná takto šikmá, ostatní jsou jako nalinkované podle pravítka. Viděli jsme Čapkárnu (koupaliště v centru města – pozn. red.), tak mě napadlo, jak by bylo hezké fotit takhle shůry, když je plná lidí uprostřed sezony. Viděli jsme dýmající heřmanickou haldu, jak na ní pracovali dělníci, Heřmanický rybník – překvapilo mě, že je až tak velký, rybářské domečky na něm, labutě na menších rybnících za ním, městskou skládku… Když jsme přelétali nad Antošovicemi, chlapi se dohadovali, které že je to jezero, kam se chodí koupat bez plavek," vzpomínal se smíchem na chvíle ve výšce minimálně 350 metrů nad zemí – níž balon letět nesmí – Lukáš.

O víkendu panovalo příznivé počasí. Nad Ostravu vzlétlo hned několik balónů. Z balonu se krásně fotí

Přidal i postřeh o tom, že byl na let řádně vybaven několika vrstvami oblečení, ale pod hořákem bylo teploučko, takže se řádně zapotil a nejen proto, že se v koši, kde kromě něj cestovalo dalších osm pasažérů, neustále přesouval a horečně hledal místo pro co nejhezčí záběry.

Anebo o tom, že rozštěkali snad všechny psy v širokém okolí – hořák, který ohřívá vzduch v balonu, prý podle pilota vydává zvuk na frekvenci, která psům vadí. Anebo jak je upozorňoval, že by se koš při přistání mohl převrhnout a jak se při tom mají zachovat.

„Těch sedmapadesát minut, než jsme přistáli jako do peřinky kdesi na předměstí Bohumína, neuvěřitelně rychle uteklo," shrnul sobotní vzdušný výlet unešený Lukáš.

„Byl to super zážitek, mnohem lepší než let letadlem. A z balonu se navíc dá krásně fotit…"

Další snímky fotografa Deníku pořízené z letu balonem nad Ostravou najdete v přiložené fotogalerii.