Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Památný strom si spletli 
s hrušní a málem ho porazili

Spousta památných stromů je nositelem legend. Většinou se vážou k tomu, že pod nimi odpočíval nějaký panovník nebo vojevůdce, případně jde o lidové povídačky z říše pohádek.

18.9.2016
SDÍLEJ:

Naděžda Paprskarzová jako učitelka biologie patřila k hrstce Krnovanů, kteří už před padesáti lety znali skutečnou hodnotu Ginkgo biloby. V šedesátých letech zastavila dělníky s pilou, kteří přišli „pokácet tu starou hrušku“.Foto: DENÍK / Fidel Kuba

Nový památný strom v Krnově je pozoruhodný tím, že si o něm žádné fiktivní legendy vymýšlet nemusíme. Jeho skutečné osudy jsou dostatečně atraktivní, poučné a napínavé, aby si je lidé mohli vyprávět.

Spatziervova slavná výprava do Číny

Zatímco Ginkgo biloba vysazená letos dvěma prezidenty v Lánech je symbolem česko-čínských vztahů, krnovský strom je symbolem česko-neměcké historie města. Za časů rakousko-uherské monarchie přivezl z Číny do Krnova slavný cestovatel, lékárník a vzdělanec Convall Spatzier.

Protože mluvil německy, jeho dobrodružné výpravy nejsou v současném Krnově příliš známé a teprve čekají na popularizaci. Určitě k tomu přispěje infotabule s jeho životopisem vedle stromu, který zde Spatzier vysadil v roce 1901.

Za to, že Krnov má nový památný strom, vděčíme dvěma dámám: Naděždě Paprskarzové a Květoslavě Kukelkové. Shodou okolností jsou obě pedagožky a zajímají se o historii a přírodu.

Byla to právě Květoslava Kukelková, kdo navrhl a odborně zdůvodnil vyhlášení nového památného stromu. Kdyby ale nebylo Naděždy Paprskarzové, neměli bychom dnes už co chránit a obdivovat. Před půlstoletím shodou šťastných náhod strom zachránila před pokácením.

Přišli jsme pokácet tu starou hrušeň

„Stalo se to v roce 1969. To si pamatuji úplně přesně, protože v tom roce se narodil můj syn. Bylo velké štěstí, že jsem zrovna nebyla v práci, ale doma na mateřské. Náhodou jsem se dopoledne podívala z okna do dvora a zahlédla chlapy s pilou, kteří přišli Ginkgo pokácet," zavzpomínala Paprskarzová na osudný den.

Tehdy se současně opravovaly fasády několika domů ve Vodní ulici, takže vnitroblok s jínanem se změnil ve velké staveniště. Stavbařům strom překážel, tak se rozhodli „tu starou hrušku" porazit. Bylo to na jaře, kdy Ginkgo biloba bez listí opravdu svou kůrou a siluetou připomíná hrušeň.

„Nějak jsem stavbaře přesvědčila, ať nechají Ginkgo na pokoji, ale hned jsem se také rozhodla zajistit stromu oficiální ochranu. Upozornila jsem na vzácný strom tehdejší orgán ochrany přírody TIS. Šla jsem i na radnici informovat pana Závadu, což byl tajemník úřadu.

Slíbil, že kolem kmene postaví mřížku, aby byl chráněný během stavby. Dlouho se ale nic nedělo, tak jsem to o Ginkgu napsala až Korčákovi do Prahy, ať ví, jakou vzácnost v Krnově málem pokáceli. Odpověděl mi osobním dopisem s poděkováním," doplnila Paprskarzová, jak se díky ní o záchraně vzácného jínanu dvojlaločného dozvěděli i na nejvyšších místech v Praze.

Úsměvná horolezecká historka o kocourovi

Květoslava Kukelková nastudovala všechny dostupné informace o původu Gingko biloby i o významu cestovatele Spatziera, aby přesvedčila zástupce města i orgány životního prostředí o nutnosti vyhlásit statut památného stromu. S novopečeným památným stromem má spojenou také jednu úsměvnou osobní historku, která by se klidně mohla stát námětem televizních Bakalářů.

Vše začalo tím, že do koruny Ginkga vylezl černý kocour. Dostal se tak vysoko, že už se bál slézt dolů. Tři dny naříkal a nikdo z Vodní ulice nevěděl jak mu pomoct.

„Někdo z těch, kdo mě znali, si vzpomněl, že se věnuji horolezectví, a tak se na mě obrátili. Tenkrát jsem ještě bydlela v Opavě, tak jsem si nejdřív musela do Krnova přivézt lano na jištění," popslala Kukelková, jak jí připadl úkol zachraňovat z Ginkga chudáka kocoura.

„Byl ze mě vyděšený ještě víc a pořád přede mnou ustupoval výš. Když už nebylo kam dál utéct, připravila jsem si na něj pytel a pomalu jsem natahovala k něm ruku. Děsně mě poškrábal, takže jsem byla opravdu ráda, že mám dobré jištění.

Kocourek se mě tak polekal, že úplně zapomněl na své závratě a strach z výšek. Konečně použil drápky také jako kočičí tretry a elegantně seběhl kolem mě po kmeni až na zem. Hned utekl někam pryč, takže jsme ho ani nestihli prohlédnout, jestli je v pořádku," uzavřela Květoslava Kukelková další historku o Ginkgu s dobrým koncem.

Autor: František Kuba

18.9.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tunel dlouhý přibližně 1,2 kilometru by měl vést pod touto částí Bohumínské ulice. Ulevit má lokalitě od tranzitní dopravy a vrátit Slezské Ostravě historické centrum.
6

Ostrava chce předejít dopravnímu kolapsu. Postaví tunely

Jako rocková hvězda. Kajínek přilákal do Zlaté brány davy
15

Jako rocková hvězda. Kajínek přilákal do Zlaté brány davy

Na indexu. Americkému centru zdravotní péče prý zakázali slova jako věda či plod

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čelí kritice za to, že v rozpočtových plánech Centra pro kontrolu a prevenci nemocí pro rok 2019 zakázala používat slova plod, transsexuál, zranitelný, nároky, rozmanitost, důkazy a věda.

Vracení dárků? Důležité je nenechat se prodejcem zastrašit, radí spotřebitelům

/ROZHOVOR/ Když radost pod stromečkem vystřídá zklamání z nevhodného dárku, vrací se lidé do obchodů. Chtějí zboží vyměnit, nebo reklamovat. Předčasné obavy z jednání s obchodníky podle Gerty Mazalové mít nemusí. „Reklamovat se dá všechno. Nejčastěji jsou to sice nefunkční či rozbité hračky, elektronika nebo oblečení, reklamovat lze ale i služby, třeba kadeřnické, nebo pohřeb. Spotřebitelé často mají nárok na vrácení peněz, usoudí ale, že jim to nestojí za námahu,“ říká předsedkyně Sdružení ochrany spotřebitelů, které sídlí v Brně.

Do Jeruzaléma přijede americký viceprezident Pence, Fatah chystá demonstrace

Hnutí Fatah palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse svolává na příští týden demonstrace u příležitosti toho, že Jeruzalém navštíví americký viceprezident Mike Pence. Fatah bude protestovat proti změně americké politiky, jež se projevila Trumpovým uznáním Jeruzaléma za hlavní město Izraele.

AKTUALIZOVÁNO

Východní Filipíny zasáhla tropická bouře, 26 mrtvých

Tropická bouře Kai-Tak, která v sobotu zasáhla východní Filipíny, vyvolala povodeň a rozsáhlé půdní sesuvy, jimž padlo za oběť  26 lidí. Voda a bahno vyhnaly desítky tisíc lidí z jejich domovů. Bouře přerušila dodávky energie a způsobila i rozsáhlé sesuvy půdy.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT