Na Moravě a ve Slezsku je dvacet dva významných poutních míst, z nichž tři hlavní jsou mimo náš region: Velehrad, Hostýn a Svatý Kopeček. Nedá se ale tvrdit, že na severní Moravě a ve Slezsku jsou poutě méně významné. Zdejší lidé k nim mají vřelý vztah. Jaký je vlastně smysl poutí?

Hledání přímluvy

Člověk putuje tam, kde cítí bližší vztah k Bohu, potřebuje přímluvce, Matku boží nebo svatého. Hledá pomoc a odpuštění. Nejstarší poutní místa se nacházela poblíž starobylých chrámů, byla to třeba Orlová, chodívalo se také do Starého Bohumína, kde tradice vydržela velmi dlouho. Dále to byla Červená Voda u Vidnavy, Uhlířský vrch u Bruntálu, Cvilín u Krnova, Ruda u Rýmařova a další. Jezdívalo se i do Polska, na Kalvárii Žebřidovskou, tam se chodilo pěšky, přehlédnout nelze Čenstochovou.

Po roce 1650 vzniklo v regionu mnoho poutních míst, především ale Frýdek, dále už zmíněný Cvilín, začalo se chodit na Prašivou, ke svatému Ignáci na Borovou u Frýdlantu. Císař Josef II. se pak snažil tyto věci omezit, vedle řady poutí byl zrušen i oblíbený Hostýn, ale Frýdek zůstal. Po druhé světové válce pokračovaly poutě ve Zlatých Horách, tedy Maria Hilfe. K Panně Marii Karmelské se chodí do Slezské Ostravy a do Domaslavic. Poutě se konají v Žermanicích, na Cyrila a Metoděje se opět začalo putovat na Hrčavu. Ze starých tradičních míst zůstal hlavně Starý Bohumín.

Bazilika minor zasvěcená Panně Marii Frýdecké.

Slezské Lourdy

Hlavním poutním místem v regionu je ovšem Frýdek, někdy nazývaný Slezské Lourdy. Je tam především impozantní bazilika minor Navštívení Panny Marie. To je významné místo, po roce 1989 byly obnoveny dokonce pěší poutě z Havířova. Je to osmnáct kilometrů, zastávka k odpočinku je v Bludovicích, kde místní připraví poutníkům občerstvení.

Jsou i menší poutě a poutičky, chodí se třeba do Jablunkova k sestrám Františkánkám na slavnost Porcinkule, jsou i v Dětmarovicích, Stonavě, k Janu Nepomuckému se lidé vypravují na Morávku, vyhlášená je Stará Bělá, z nových poutí je to na Osoblažsku Rusín, ministranti se každoročně scházejí v Hněvošicích.

Nejsou to jen záležitosti místní, do Frýdku jezdí hodně Slováků, mnoho jich bývá na pouti v Horní Lomné a Jablunkově, kde se konají česko- -polsko-slovenské mše, tedy ve třech jazycích. Jaký je rozdíl mezi poutí a odpustem? Odpust se poutím říká na Těšínsku, ale i v některých částech Lašska.

Staré legendy

Poutní místo Maria Hilfe ve Zlatých Horách je zasvěceno Panně Marii Pomocné. Před válkou sem přicházelo až sto tisíc věřících. Válečné události kostel kupodivu nepoškodily. V roce 1952 komunisté poutě zakázali, lidé toho nedbali, takže 22. září 1973 došlo k aktu pomsty kostel vyhodila z příkazu ministerstva vnitra do vzduchu demoliční četa. Kostel byl znovu postaven a v roce 1995 vysvěcen. Poutě se zde konají například poslední dvě soboty v září.

Na Těšínsku je dodnes živá legenda o poutním místě na vrcholu kopce Prašivá. Ve zdejších hlubokých lesích lovil majitel frýdeckého panství Jiří z Oppersdorfu jeleny. Jedno z velkých smrtelně zraněných zvířat se však na lovce obořilo a zaklínilo ho parohy k velkému stromu. Jen řízením božím byl nalezen a zachráněn. Z vděčnosti pak nechal na tom místě postavit kostel, který se stal široko daleko známým poutním místem.

V Hrabyni na Opavsku, jak vypráví legenda, shodil sedlák svého devítiletého syna z vozu tak nešťastně, že ho zabil. Sedlák odešel na pouť do Říma, kde žádal papeže o odpuštění. Ten mu věnoval obraz s příkazem, aby na místě, kde zabil syna, postavil kapli. Ta se pak stala základem dnešního poutního kostela.