„Poprvé jsem se nechal proti klíšťové encefalitidě naočkovat před třemi roky. Na prvním přeočkování jsem byl před měsícem. Nyní už budu chodit v pětiletých intervalech," řekl Deníku pětatřicetiletý muž.

„Navíc jsem vášnivý houbař, který často chodí do lesa, takže rozhodně chci být chráněný. Nechci riskovat. Onemocnění, které mohou klíšťata vyvolat, jsou závažná. Neočkované mohou vyřadit z běžného života i na delší dobu," vysvětlil Josef Koutný. Zatímco ještě před třemi lety za všechny tři dávky zaplatil 1500 korun, nyní musel z peněženky vytáhnout o dvě stovky více. Očkování proti encefalitidě patří k nadstandardním úkonům, za které si musíme sami připlatit. Výše částky záleží však na tom, u jaké pojišťovny je člověk klientem.

„O očkování jsem nikdy neuvažovala. Do lesa nechodím, hřiby nesbírám, protože nepoznám ani jeden druh," prozradila Sára Fichtnerová z Místku. „Navíc jsem v životě žádné klíště neměla. Mám asi špatnou krev, proto na mě nepolezou. Je ale fakt, že když se se synem vrátím z parku, raději jej vždycky pro jistotu prohlédnu," dodala mladá žena. „S dětmi k nám měsíčně dojdou dvě až tři maminky. Většinou si na očkování vzpomenou až zjara, v době, když začnou vytahovat první klíšťata. To už je relativně pozdě. Dá se však zaočkovat zrychleným schématem, kdy druhá dávka se může podat již 14 dní po podání první dávky a třetí dávka v souladu s konvenčním schématem, ale to již není stoprocentní ochrana," popsala Vladislava Duží, dětská zdravotní sestřička z Frýdlantu nad Ostravicí.

O očkování zájem postupně klesá

„Kdysi byl o očkování větší zájem. Je znát, že mezi lidmi nejsou peníze, že šetří," vysvětlila Vladislava Duží.

Podle lékařů je nákaza nemocemi z klíšťat zákeřná v tom, že se dá snadno zaměnit s jiným onemocněním. Jedná se o podobné příznaky jako při viróze zimnice, bolest kloubů a hlavy, zvýšená teplota a únava. Navíc si nikdo nemůže být jistý, že nebude patřit mezi jedno procento lidí, u nichž nejnebezpečnější ze zmíněných nemocí encefalitida skončí smrtí.