V roce 2007 probíhala v Puchmajerově ulici v centru Ostravy rekonstrukce vodovodu a kanalizace. Během bagrování rýhy došlo k poškození lidského skeletu. Byla přivolána policie a došlo k vyšetřování.

„Ukázalo se, že výkop probíhal v areálu starého hřbitova, a právě proto zde byl následně proveden archeologický výzkum. Snad nemálo Ostravanů si na něj dosud pamatuje, přímo na ulici byly totiž odkrývány lidské ostatky. Právě tento výzkum vedl k dalšímu zpracovávání a prohlubování našich znalostí a vyústil až v realizaci výstavy s názvem Příběh zapomenutého hřbitova," říká v rozhovoru pro Deník kurátor výstavy Zbyněk Moravec.

FOTOGRAFIE KAPLE sv. Lukáše pořízená patrně krátce před demolicí svatostánku v roce 1894.Kolik hřbitovů v dávné historii Ostrava měla?

Do roku 1843 existovaly v Ostravě tři pravidelně využívané hřbitovy. Nejstarší z nich provázející osudy města od jeho založení se nacházel u kostela svatého Václava. Lidé zde byli pohřbíváni nejen okolo svatostánku, ale rovněž uvnitř. Poslední zemřelí zde byli uloženi v roce 1821. Dalším hřbitovem byl nevelký krchůvek nacházející se tehdy před městem, tedy před hradebním opevněním, označovaný v dobových záznamech jako U Marka.

Víme, kdy byl založen?

Datum jeho založení není známo, snad zde již existoval v 16. století, bezpečně je doložen ve století následujícím. Zatímco u kostela svatého Václava byla pohřbívána spíše honorace města, U Marka lidé žijící na okraji. Tento hřbitůvek zaniká v roce 1860. Posledním hřbitovem pak byla nekropole u kaple svatého Lukáše neboli Na Zámčisku, právě tento hřbitov byl narušen zmíněným výkopem v roce 2007 a právě jemu je věnována výstava. Hřbitov Na Zámčisku vzniká v roce 1585 nebo krátce po tomto datu. Právě tehdy řádila v Moravské Ostravě morová nákaza a zemřelých bylo značné množství. Ostravští měšťané proto žádali olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského o rozšíření hřbitova u kostela svatého Václava na úkor farní zahrady. Biskup to nepovolil a po dalších domluvách byl založen hřbitov úplně nový.

Kde se hřbitov Na Zámčisku rozkládal?

Místo, které bylo pro hřbitov zvoleno, se nacházelo v rámci města u hradeb mezi dvěmi bránami, Hrabovskou a Přívozskou. Právě v daných místech se měl nacházet biskupský hrad, odtud název Na Zámčisku a ostatně i dnešní název ulice Zámecké. Archeologický výzkum však nedoložil žádné výraznější stavební aktivy, které by se vázaly před vznik hřbitova. Patrně byl tedy hřbitov založen na nepříliš užívaném biskupském pozemku. Na nekropoli měli obyvatelé vysadit ovocné stromy a její vzhled údajně připomínal zahradu. V prvních letech byl hřbitov zřejmě využíván jen v dobách, kdy nepostačovala kapacita okolo kostela svatého Václava, tedy zejména během epidemií. Je velmi pravděpodobné, že ukládání zemřelých na nekropoli bylo nahodilé, případně nárazové, ovšem není vyloučeno ani to, že v určitých časových úsecích se od něj upustilo úplně. Zajímavá zpráva pochází z roku 1672.

O jakou zprávu jde?

Ve vizitaci z daného roku je uvedeno, že varhaník kromě jiných požitků může užívat hřbitov Na Zámčisku jako zahradu. Neméně zajímavé je, že toto privilegium si varhaník v určité míře udržel až do 19. století. Ještě roku 1843 uvádí ostravský farář Karel Budař, že nesmí užívat trávu rostoucí na hřbitově u kaple svatého Lukáše, neboť už od pradávna je užívána varhaníkem farního kostela, toho času Johanem Matuščíkem.

Hřbitov byl tedy skoro jistě zatravněný a bez náhrobků. Ze zprávy policejního komisaře Jiřího Žurovce vyplývá, že na hřbitově byl určen prostor vyhrazený pro pohřbívání dětí. Hřbitov byl vymezen zdí. Největšího zásahu se zeď dočkala roku 1801, kdy byla pod vedením zednického mistra Václava Měkyše zcela přestavěna.

Snímek z výstavy Příběh zapomenutého hřbitova Ostravského muzea.

Zabíral hřbitov velkou plochu?

Celková výměra hřbitova měla mít podle záznamu z roku 1894 rozlohu 1809 metrů čtverečních, včetně plochy zděné kaple.

Kdy byla kaple vystavěna?

V 18. století. S jejím budováním se začalo už v roce 1729, následujícího roku byl pak vysvěcen oltář, ale stavba ještě nebyla hotova. Ke konsekraci dokončené kaple došlo k roku 1740. Mecenášem výstavby kaple byl s největší pravděpodobností kapitulní děkan F. X. Löffler a dále snad ostravský měšťan Adalbert Wiesner. Kaple měla měřit na délku zhruba 13 metrů a na šířku necelých devět metrů. Dovnitř se dalo vejít ze dvou vchodů. Naproti bočnímu vstupu byla situována sakristie, z níž bylo možné vystoupit na kůr. Pod úroveň kaple se zahlubovala krypta.

Mluvil jste o mecenáši výstavby kaple, kdo ale hradil její provoz?

Provoz kaple byl podporován samotnými měšťany, kteří věnovali i nemalé peněžní sumy na podporu zde působících kněží. Bohoslužebná činnost byla v kapli ukončena kvůli jejímu havarijnímu stavu v roce 1889. Zlikvidována pak byla na podzim roku 1894. V rámci výstavy bude možné zhlédnout její model v měřítku 1:55.

Zbyněk Moravec.

Jak tehdy ukládali zemřelé?

Pokud bychom sledovali ukládání zemřelých, pak je možné na svatolukášském hřbitově vidět několik etap. První údobí trvá od založení nekropole kolem roku 1585 do roku 1740, kdy došlo k vysvěcení hřbitovní kaple svatého Lukáše. Pohřbívalo se zde, jak jsem zmínil, patrně nárazově, zejména pokud zemřelo příliš mnoho lidí a kapacita farního hřbitova nepostačovala, jako například v případě epidemií. Druhou etapu vývoje hřbitova je možné vložit mezi léta 1740 a 1784, kdy hřbitov u kaple svatého Lukáše fungoval jako druhý městský hřbitov.

Kdo na něm byl pohřbíván?

Byli zde pohřbíváni především lidé chudší a také obyvatelé z okolních vsí, především Vítkovic, Čertovy Lhotky, dnes Mariánských Hor a Přívozu. Toto období ukončují josefínské reformy, které vymístily pohřbívání z center měst na jejich okraj. Třetí etapa, ohraničená lety 1785 a 1843, představuje dobu nejintenzivnějšího pohřbívání u kaple svatého Lukáše. Bývalá poloha Na Zámčisku se stává hlavním místem posledního odpočinku ostravských obyvatel. V roce 1843 byl zřízen nový hřbitov v dnešním Husově sadu, což předznamenává konečnou fázi vývoje svatolukášské nekropole. Hřbitov u kaple svatého Lukáše se v tomto období stává určitým způsobem exkluzivní lokalitou, neboť za pohřeb zde si museli pozůstalí připlatit. Patrně poslední zemřelý učitel Ignác Blažek byl u svatého Lukáše uložen na začátku roku 1852. Určitým epilogem pak může být zbourání kaple sv. Lukáše a postoupení pozemku hřbitova městu roku 1894.

Dá se ze záznamů zjistit, kolik lidí bylo Na Zámčisku celkem pohřbeno?

Od roku 1723 je možné sledovat, kdo konkrétně byl na hřbitově Na Zámčisku, posléze u svatého Lukáše, pohřben. Celkově bylo do zřízení nového hřbitova roku 1843 Na Zámčisku prokazatelně pohřbeno 7442 lidí, z toho 4175 dětí do 14 let včetně. Nejstarším člověkem byla žena, jejíž věk měl být 104 let. Naopak nejmladším uvedeným jedincem je pohlavně blíže neurčené dítě, zmíněné jako pětiměsíční plod. Mělo zemřít spolu se svou matkou dne 10. listopadu roku 1800. Několik lidí, především rodina Wiesnerova, bylo pohřbeno v kryptě pod kaplí, ostatní však na hřbitově okolo svatostánku.

Kdo mezi ně například patřil?

Patřili mezi ně třeba duchovní nebo umělci. Například hudebník Jan Laštůfka, malíř František Smutný, jehož obrazy lze na výstavě také spatřit. Daleko více zde ale byli ukládáni běžní obyvatelé města a přifařených vsí. V matričních záznamech nám kromě běžných obyvatel města a přifařených vsí vystupují žebráci, služky a sluhové, nemanželské děti a také vojáci, rakouští, pruští a v neposlední řadě zde byli ukládáni i cizinci.

Zmínil jste výkop v roce 2007, podařilo se vám identifikovat některý z objevených lidských skeletů?

Souběhem archeologického, antropologického a historického bádání se podařilo zjistit s velkou dávkou pravděpodobnosti jméno jedné ze zemřelých, jejíž ostatky dokumentoval archeologický výzkum. Na její lebce bylo možné zjistit stopy pitvy a na základě studia úmrtních matrik pak přiřadit skelet k nevdané ženě Marianě Machové.

Na co byste návštěvníky výstavy nalákal?

Osobně považuji za vizuálně zajímavou rekonstrukci hrobových situací, trojrozměrný model kaple a hřbitova, který byl vyhotoven speciálně pro tuto výstavu a rekonstrukci obličejů dvou lidí pohřbených na svatolukášském hřbitově.

Kolik exponátů bude výstava zahrnovat?

Exponáty nelze přesně spočítat, neboť bude možné spatřit i kosterní pozůstatky, zbytky rakví, drobné předměty, jako svátostky, které asi nemá smysl počítat na kusy. Lze snad jen říct, že většina mapových a plánových podkladů týká se především zakreslení města a pohledu na něj, fotografie kaple a podobně bude prezentována formou panelů. V originále bude možné spatřit vedutu Ostravy z roku 1855 od Jakoba Alta anebo rozkreslený plán kaple svatého Lukáše, o němž nevím, že by byl předtím vystaven, či publikován.

Budou k vidění také nějaké dobové dokumenty?

Z dokumentů budou k vidění originály notových zápisů J. Zembala, který byl pohřben v kryptě kaple svatého Lukáše, biskupský kopiář z roku 1585, v němž je zapsána odpověď olomouckého biskupa ostravským měšťanům na jejich žádost o rozšíření hřbitova, nejstarší dochovaná ostravská úmrtní matrika anebo kniha štolovních poplatků, v níž se vedly záznamy o nákladech na pohřeb.

Jak dlouho jste výstavu připravovali a kolik času zabrala její instalace?

Výstava je připravována asi rok. Instalace probíhá od minulého týdne a celkově zabere asi čtrnáct dní. Návštěvníkům pak bude výstava otevřena až do neděle 7. září.

Hřbitov na mapě