Hrozová na Osoblažsku je snad nejmenší vesnice, jakou si lze představit. Žije v ní čtrnáct obyvatel a jen pár domů je trvale obydlených. Freskami, které zde minulý týden odkryl tým památkářů, archeologů a historiků, se Hrozová zřejmě zapíše do učebnic dějepisu.

„Závidím vám v Hrozové, že máte tu vzácnou příležitost víceméně kdykoliv pohlédnout třináctému století přímo do očí," vzkázal obyvatelům Hrozové mezi prvními gratulanty Dalibor Prix z Ústavu dějin umění Akademie věd, přední český odborník na uměleckohistorické nálezy a architekturu kostelů.

Kostel Archanděla Michaela v Hrozové na Osoblažsku připravil památkářům, kteří zde od roku 2011 provádějí archeologický průzkum, senzaci: v chrámu postaveném ve 13. století objevili pod vrstvami omítky vedle hlavního oltáře vzácné fresky.

Kostel archanděla Michaela

Kostel zasvěcený archandělu Michaelovi je už dnes hlavní pamětihodností Hrozové.

Stojí zde déle něž sedm století. V roce 2009 se na plácku před kostelem odehrávaly oslavy sedmi set let od první písemné zmínky o obci Hrozová. O dva roky později proběhla oprava střechy a fasády hrozovského kostela a pak v jeho interiérech začal archeologický průzkum.

Vzhledem ke stáří kostela se samozřejmě počítalo s významnými nálezy, ale fresky, které archeologové a památkáři odkryli v posledních dnech pod vrstvami omítky vedle hlavního oltáře, všem vyrazily dech. Fresky z hrozovského kostela se ve vědeckém světě staly stejnou senzací, jakou byl před pár lety nález románských maleb v kostele sv. Benedikta v Krnově-Kostelci.

„Ukázky fresek odhalené sondami zatím naznačují, že se jedná o kvalitně dochovanou výmalbu ze 13. století. Pozoruhodná je umělecká hodnota maleb, jejich mimořádná zachovalost i velké měřítko," uvedla Dagmar Návratová z Hrozové.

„Ostatní fresky uvidíme, až pokud dojde k dalšímu odkryvu, který vzhledem k významu hrozovských fresek bude velmi náročný. O dalším postupu rozhodují odborníci z Národního památkového ústavu," dodala Dagmar Návratová, která v Hrozové bydlí hned naproti kostela.

Dagmar Návratová je současně zastupitelkou Rusína, pod kterou Hrozová spadá, a je zakladatelkou sdružení Královský stolec, které se snaží oživit zájem o regionální historii. Právě sdružení Královský stolec stálo za vydáním obsáhlé brožury o hrozovském kostele.

Hrozová v první desítce ČR

Malby ukryté v hrozovském kostele odborníky zaujaly velkým měřítkem figur. Podle Dalibora Prixe podobně monumentálních maleb z tohoto časového období třináctého století je známo jen několik. S hrozovským objevem lze přibližně srovnávat jen velké figury objevené v biskupském kostele v Kyjích u Prahy, malby v apsidách v kostelech v Hostivaři u Prahy a ve svatém Benediktovi v Kostelci u Krnova.

Jiné významné nálezy například v Dolních Počernicích u Prahy, v Bohuslavicích u Kyjova nebo v Pomezí u Landštejna jsou mnohem hůře dochované, měřítko figur je menší a zdaleka nejsou tak umělecky působivé, jak naznačují sondy v Hrozové.

Přestože sondy zatím ukázaly pouhé fragmenty fresek, je téměř jisté, že se jedná o objev evropského významu, který Hrozovou zařadil do kategorie obcí s nejcennějšími středověkými malbami. Odhalené ukázky naznačují, že se jedná o výmalbu z poslední třetiny 13. století, jakých je v celé střední Evropě jen málo. V českých zemích je srovnatelných souborů maleb zhruba desítka. Odlehlá Hrozová se tak skokem ocitla v první desítce nejvýznamnějších pozdně románských fresek nalezených na území České republiky.

„Lze domnívat, že k vybudování kostela sv. Michaela došlo asi v době kolem roku 1270, pravděpodobně ještě předtím, než stavební dění na Osoblažsku ovlivnila činnost vynikajících kameníků stavících nový kostel sv. Marie Magdalény v Osoblaze. Kostel v Hrozové spolu s kostelem sv. Jiří v sousedících Pelhřimovech, patří k nejstarším dochovaným stavebním památkám na Osoblažsku a potažmo na celém moravskoslezském pomezí," popsal Dalibor Prix význam hrozovského kostela v brožuře, kterou vydalo sdružení Královský stolec.