Ve středu zde své prostory, vonící novotou otevřelo Slezské vzdělávací centrum, které rekonstrukci zvládlo za pomoci dodavatelských firem v rekordním čase, a to od června do prosince loňského roku.

„Uvědomujeme si, že v tomto regionu i v celém kraji hraje prim technické vzdělání," uvedl k novému využití historické budovy ředitel Slezského vzdělávacího centra Martin Ferfecki.

„Kromě obvyklých učeben zde proto máme také učebny pro výuku řemeslných dovedností, elektroučebnu, svařovnu nebo specializovanou počítačovou učebnu. Řemeslníci, elektrikáři, svářeči, lešenáři, jeřábníci, vazači břemen, ale i architekti, geodeti, manažeři a další si zde budou moci prohloubit či doplnit vzdělání. Centrum nabídne také kurzy jazykové, motivační, komunikační a mnohé další," doplnil.

Autorem myšlenky vybudovat v Karviné vzdělávací centrum je otec současného ředitele, Karviňan Josef Ferfecki, který v dřívějších letech strávil velkou část svého profesního života právě ve školství.

Pomoc také pro nezaměstnané

„Jsme připraveni reagovat na požadavky regionálních firem a samozřejmě chceme pomáhat i nezaměstnaným zvyšovat jejich šance na získání zaměstnání. Už jsme domluveni na využití centra pro Vysokou školu logistiky z Přerova, která tady zahájí studium nejpozději v září, běží i kurzy celoživotního vzdělávání," dodal ke žhavé současnosti mlýna ředitel projektu.

Pětipodlažní budova pochází z poloviny 19. století a patří tak ke karvinským památkám. Žel, osud památky budovu v posledních letech rozhodně nepotkal. Na dobu jeho poslední slávy pak při slavnostním otevření vzpomněl i vnuk posledního předválečného majitele Aloise Janečky staršího, Ctirad Janečka.

Sklad a také míchárna krmiv

Jeho dědeček přitom mlýn dříve koupil rovněž v poměrně zdevastovaném stavu. Pracovitý mlynář pak ale vybudoval výborně fungující podnik.

„Na dědečka vzpomínám jako na opravdu upracovaného chlapa, který pracoval velmi tvrdě, ale zároveň za ním byly vidět výsledky. Samotné mlynářství bylo kdysi výborným byznysem a já jsem moc rád, že se této stavby opět někdo ujal, a přeji dobrý byznys i současným majitelům," podotkl při otevření Ctirad Janečka.

Jeho dědeček o mlýn přišel, když v době 2. světové války nepodepsal takzvanou Deutsche Volksliste a Němci ho pak odvlekli i do koncentračního tábora.

Po válce patřil mlýn státu a sloužil například jako sklad civilní obrany, míchárna krmiv či sídlo okresního archivu. Po revoluci stavba měnila majitele, ale zároveň stále více chátrala a upadala. Její záchrany a rekonstrukce se tak ujali až nynější majitelé.